Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu v závěrečném třetím čtení schválili návrh zákona, který má zabránit premiérovi Borisovi Johnsonovi vyvést Británii 31. října z Evropské unie bez dohody s Bruselem. Předlohu podpořilo 327 zákonodárců, proti se jich postavilo 299. Návrh nyní poputuje do horní komory, Sněmovny lordů. Následně odmítli návrh premiéra Borise Johnsona na uspořádání předčasných voleb. Pro jejich vypsání potřeboval předseda vlády souhlas dvou třetin poslanců, tedy nejméně 434. Návrh jich ale podpořilo jen 298, 56 zákonodárců bylo proti. Opoziční labouristé instruovali své poslance, aby se hlasování zdrželi.
Britská vláda násleně od odporu k zákonu ustoupila. V noci na dnešek o tom informovala britská agentura PA s tím, že se vláda shodla s opozicí na tom, že v horní komoře parlamentu, Sněmovně lordů, nebude návrh blokován a že bude schválen do pátečního odpoledne.
Co za změnou názoru vlády stojí, není jasné. Vláda je nicméně v případě vypsání předčasných voleb odkázaná na podporu opozice, poznamenala DPA. Johnson chtěl, aby poslanci schválili předčasné volby na 15. října, což ale ve středu odmítli. Vůdce opozice Jeremy Corbyn jako podmínku uvedl, že nejdříve musí být schválen zákon proti neřízenému brexitu. Podle DPA tak není vyloučeno, že se vláda již v pondělí pokusí požádat parlament znovu o vypsání předčasných voleb.
Návrh zákona dává vládě čas do 19. října na dosažení nové dohody s Evropskou unií na unijním summitu 17. října, nebo požaduje souhlas parlamentu v případě neřízeného odchodu z unie. Pokud vláda nesplní ani jednu podmínku, musí premiér dopisem požádat předsedu Evropské rady Donalda Tuska o další odklad brexitu, tentokrát do 31. ledna 2020.
Před závěrečným hlasováním o samotném návrhu zákona poslanci zamítli jeden pozměňovací návrh, další ale překvapivě přijali. V Dolní sněmovně nicméně v druhém případě panoval zmatek, a není tak jasné, zda byl dodatek přijat záměrně nebo nedopatřením. Neshodují se na tom ani britští novináři. Důvodem přijetí dodatku nicméně byla skutečnost, že vláda nevyslala k hlasování svého zástupce.
Schválený dodatek poslance Stephena Kinnocka vrací do hry brexitovou dohodu vyjednanou bývalou premiérkou Theresou Mayovou, a to v její verzi předložené po jednáních s opozičními labouristy v dubnu a květnu letošního roku. Pokud bude tedy muset premiér požádat na základě dnes schváleného zákona o odklad termínu brexitu, protože se mu nepodaří vyjednat novou dohodu nebo protože poslanci neschválí brexit bez dohody, bude o odklad usilovat s cílem, aby byla schválena dohoda expremiérky Mayové. Nebude tedy žádat Evropskou unii o odklad, aniž uvede jasný důvod.
Návrh zákona, který dnes schválila Dolní sněmovna, nyní poputuje do horní komory parlamentu, Sněmovny lordů. Jestli ta návrh zákona pozmění, vrátí se zpět do Dolní sněmovny. Konzervativní členové Sněmovny lordů předložili přes 90 dodatků, jejichž projednáním chtějí celý proces schvalování pozdržet, aby se nestihl před avizovanou nucenou přestávkou v zasedání parlamentu. Hrozí rovněž, že budou chtít zastánci brexitu proces protáhnout dlouhými projevy. Opozice nicméně chce mimořádným opatřením čas určený na projevy členů horní komory omezit.
Boris Johnson večer vyzval k předčasným volbám, které se podle něj měly uskutečnit 15. října. Reagoval tak na předchozí krok poslanců, kteří schválili návrh zákona, jehož cílem je zabránit neřízenému odchodu země z Evropské unie bez dohody s Bruselem. Johnson přitom prosazuje brexit k 31. říjnu, ať již bez dohody či s ní.
Johnson v první reakci na odmítnutí návrhu na předčasné volby uvedl, že "Jeremy Corbyn je prvním opozičním vůdcem, který odmítl pozvánku k volbám". Johnson se domnívá, že je to kvůli tomu, že si vůdce labouristů nemyslí, že by mohl vyhrát.
Poslanec: Dopustit brexit bez dohody by bylo zcela nezodpovědné
Dopustit brexit bez dohody by bylo naprosto nezodpovědné. Na úvod dnešní debaty v britském parlamentu to uvedl opoziční labouristický poslanec Hilary Benn, který návrh zákona, který má zabránit neřízenému brexitu, v zákonodárném sboru představil. "Zbývá přitom velmi málo času," dodal. Cíl zákona je podle něj jednoduchý, a to zajistit, aby Británie 31. října neopustila Evropskou unii bez dohody. Ministr pro brexit Stephen Barclay naopak následně vyzval poslance, aby zákon odmítli. Premiér Boris Johnson již několikrát zopakoval, že země EU opustí s dohodou i bez. Poslanci dnes zákon podpořili ve druhém čtení, nyní budou debatovat o pozměňovacích návrzích.
"Cílem tohoto zákona je dát vládě čas, který potřebuje, aby mohla dělat svou práci," prohlásil rovněž Hilary Benn. "Zmiňuji to, protože není úplně jasné, zda probíhají nějaká vyjednávání," dodal s tím, že to nevypadá, že by existoval v jednáních s EU nějaký nový návrh. "Čemuž nerozumím, vzhledem k tomu, že jsem si myslel, že na tom vláda již od července pracuje, co to jde," poznamenal podle BBC se sarkasmem v hlase.
Premiér Boris Johnson v parlamentu hovořil o "velkém pokroku" v jednání s Bruselem. Jak ale dnes uvedl irský ministr zahraničí Simon Coveney, Británie Evropské unii zatím nepředložila jediný návrh, jak vyřešit současný brexitový pat.
"Veřejnost si přeje brexit a podnikatelé zase chtějí jistotu," prohlásil během debaty v parlamentu ministr pro brexit Stephen Barclay. "Cílem tohoto zákona je zastavit brexit. Vyzývám proto mé kolegy, aby hlasovali proti," dodal. Návrh zákona podle Barclaye podkopává vládní vyjednávání s Evropskou unií. Jak uvedl, zatímco dříve EU říkala, že dohodu o brexitu již nelze změnit, nyní je prý "otevřená určitým alternativám ohledně irské pojistky".
Hlavním sporným bodem mezi Londýnem a Dublinem, potažmo Bruselem, je budoucí podoba režimu na hranici mezi Irskem a Severním Irskem, které je součástí Spojeného království. Takzvanou irskou pojistku, kompromisní řešení, které vyjednala expremiérka Theresa Mayová a které má přísným hraničním kontrolám zabránit, současný předseda britské vlády Johnson označuje za nedemokratickou a žádá, aby byla z dohody odstraněna.
Soud odmítl stížnost proti přerušení práce britského parlamentu
Několikatýdenní přerušení zasedání britského parlamentu před datem brexitu je v souladu se zákonem, rozhodl dnes soud ve skotském Edinburghu. Skupina více než 75 opozičních zákonodárců kontroverzní rozhodnutí vlády napadla s tím, že je protiústavní. Soudce Raymond Doherty ale podle agentury Reuters řekl, že jde o problém politický a nikoli o záležitost justice.
Královna Alžběta II. minulý týden na základě doporučení vlády nařídila, aby britský parlament nezasedal od příštího týdne až do 14. října, přičemž 31. říjen je platným termínem odchodu Británie z Evropské unie. Krok vyvolal na britské politické scéně pobouření, podle kritiků se k němu premiér Boris Johnson uchýlil ve snaze uskutečnit proti vůli zákonodárců brexit bez dohody.
Nástroj, který vláda použila, tedy ukončení jedné parlamentní schůze a následné zahájení schůze nové, je běžnou součástí britského politického systému. Aktuální případ ovšem vyvolal vášně kvůli načasování těsně před datem brexitu a také s ohledem na mimořádnou délku nařízené přestávky.
Podle soudu v Edinburghu vláda nijak nepřekročila zákony. Její počínání podle Dohertyho musí posoudit politici a voliči, nikoli soudy. Soudce připustil, že rozhodnutí zastavit práci parlamentu může za jistých okolností posuzovat i justice, prezentované argumenty jej ale nepřesvědčily, že takový postup je v tomto případě na místě. "Tohle je politické území a rozhodování, které nemůže být poměřováno právními standardy, ale jedině politickým úsudkem," citoval jej zpravodajský server BBC.
Nespokojení opoziční zákonodárci se proti jeho verdiktu hodlají odvolat, oznámila na twitteru poslankyně Skotské národní strany (SNP) Joanna Cherryová, která stojí v popředí této iniciativy. Podle BBC odvolací řízení téměř jistě začne ještě tento týden, mohlo by se tak dokonce stát už dnes odpoledne.
Žádosti o zablokování vládního rozhodnutí byly předloženy také soudům v Londýně a v severoirském Belfastu. V britské metropoli se věc začne projednávat ve čtvrtek.
Premiér Johnson odmítal nařčení, že několikatýdenní zablokování parlamentu představovalo pokus o to zabránit zákonodárcům promluvit do brexitového procesu. Na to prý i nový parlamentní rozvrh nechával dostatek času, zatímco zahájení nové schůze vládě umožní představit své legislativní priority.
Rozhodnutí skotského soudu vláda uvítala a uvedla, že doufá v ukončení snah "frustrovat vládu" soudní cestou. "Jak jsme popsali, vláda potřebuje představit silnou domácí legislativní agendu, odročení parlamentu je zákonným a nutným prostředkem, jak toto zajistit," citovala BBC z oficiálního prohlášení.
Johnson hovořil o pokroku jednání s EU, podle Corbyna nemá plán
Britská vláda činí v jednáních o brexitu značné pokroky a s partnery v Evropské unii dojedná brexitovou dohodu, v níž nebude tzv. irská pojistka. Při interpelacích v dolní komoře parlamentu to dnes prohlásil britský premiér Boris Johnson. Podle lídra opozičních labouristů Jeremyho Corbyna ale žádné vyjednávání neprobíhá a vláda nemá plán na dohodnutí podmínek odchodu z Evropské unie. Do data brexitu zbývá 57 dní.
Irská pojistka má zabránit vytvoření klasického hraničního režimu mezi Severním Irskem a Irskou republikou po brexitu; podle svých kritiků ale tento model hrozí tím, že Británii udrží připoutanou k unijním strukturám i po odchodu z evropského bloku.
Johnson uvedl, že jediné, co brání ve vyjednání nové "rozvodové" dohody, je návrh zákona, který v úterý opozice společně s rebely z konzervativních řad protlačila na dnešní program dolní komory parlamentu.
Premiér chce v případě schválení návrhu vyvolat předčasné volby, které by se uskutečnily 15. října. Na dnešním programu Dolní sněmovny je proto i vládní návrh na její rozpuštění, ten ale projde pouze když pro něj zvednou ruce dvě třetiny poslanců.
Při svých prvních interpelacích v roli ministerského předsedy Johnson několikrát vyzval Corbyna, aby záměr vyvolat předčasné volby podpořil. Labouristický lídr na tyto pobídky nereagoval a Johnsona opakovaně žádal o vyjádření ohledně vyjednávacích plánů vlády a dopadů brexitu bez dohody. Ani opoziční předák se konkrétní odpovědi nedočkal.
"Předseda vlády se zoufale snaží uniknout pečlivému dohledu, chápu proč tomu tak je. Protože nemá žádný plán na vyjednání nové (brexitové) dohody, nemá autoritu a nemá (parlamentní) většinu," řekl Corbyn.
Z absence důvěryhodného plánu pro jednání o alternativách k irské pojistce Johnsonovu vládu podezírali také vzpurní poslanci, kteří byli po úterním hlasování vyloučeni z poslaneckého klubu Konzervativní strany. Deník The Daily Telegraph v pondělní reportáži uvedl, že kabinet v létě v souvislosti s rozhovory v Bruselu přijal "zdržovací" taktiku.
Server televize Sky News v úterý s odvoláním na své vládní zdroje napsal, že britský brexitový vyjednávací tým je nyní oproti časům Johnsonovy předchůdkyně Theresy Mayové čtvrtinový. S hlavním britským vyjednavačem Davidem Frostem nyní podle Sky News spolupracuje jen 24 lidí. Během nejintenzivnější fáze brexitových rozhovorů za minulé vlády to bylo 100 lidí.
"Dramatické omezení velikosti vyjednávacího týmu by mohlo vyvolat další obavy, že premiér nemyslí své snahy o dosažení nové brexitové dohody vážně a místo toho usiluje o brexit bez dohody," píše komentátor Sky News.
Britský tisk: Porážka zbavila Johnsona kontroly nad událostmi
Jako fatální ránu pro brexitové plány britského premiéra Borise Johnsona a také jako historickou porážku, která ovlivní podobu Konzervativní strany, popisují britské deníky úterní události v Dolní sněmovně. Opozici se podařilo dát do pohybu plán prosazení zákona proti brexitu bez dohody, a to za pomoci 21 konzervativních rebelů, kteří byli následně vyloučeni z poslaneckého klubu vládní strany. Podle listu The Times si Johnson za porážku může sám.
Stejně jako při parlamentních útrapách bývalé premiérky Theresy Mayové i dnes novinové titulky hovoří o "historické" či "ponižující" porážce vlády. Deník i, který je stručným výtahem z hlavních článků serveru Independent, a levicový bulvární list Daily Mirror na titulních stranách hlásí, že ministerský předseda "ztratil kontrolu". Podle Financial Times (FT) úterní vývoj zanechal Johnsonovu brexitovou strategii v troskách.
The Times na úvod redakčního komentáře připomínají slova někdejšího boxera Mika Tysona o tom, že "každý má plán, dokud nedostane ránu do huby". Přesně to se podle deníku stalo Johnsonovi už 42. den jeho premiérství.
"Ať už byla jeho skutečná brexitová strategie jakákoli, určitě její součástí nebylo utrpět parlamentní porážku o 27 hlasů při první zkoušce jeho vlády v Dolní sněmovně," píší The Times. "Popravdě řečeno, pan Johnson za to může vinit jedině sebe," dodává list. Premiérovy oponenty prý zmobilizovalo ohlášené několikatýdenní přerušení práce parlamentu, zatímco výhrůžka o vyloučení z poslaneckého klubu rebely v jeho straně pouze "dále zradikalizovala". "Výsledkem je, že pan Johnson ztratil onu nejcennější z premiérských komodit: kontrolu nad událostmi," konstatují The Times.
Probrexitový list The Daily Telegraph hodnotí počínání poslanců jako "bezprecedentní puč s cílem zdržet" britský odchod z Evropské unie. Úterní vzpoura 21 konzervativních poslanců podle deníku představuje největší rozkol ve straně od debaty o ratifikaci Maastrichtské smlouvy z roku 1992.
Tohoto aspektu událostí si všímá také komentář FT, podle kterého při úterní debatě v parlamentu "rozpad konzervativců nabral viditelnou podobu". "Je to pro konzervativce mimořádný okamžik. V jediném hlasování strana přišla o osobnosti, které sloužily pod (bývalými premiéry) Margaret Thatcherovou, Johnem Majorem, Davidem Cameronem a Theresou Mayovou a které patřily k těm nejzkušenějším a nejrespektovanějším," dodává deník s odvoláním na vyloučení exministra financí Philipa Hammonda či Nicholase Soamese, což je vnuk válečného premiéra Winstona Churchilla.
The Guardian označil úterní porážku vlády za "první výstřel v bitvě o duši Konzervativní strany". Johnsonovo chování podle něj nasvědčuje tomu, že tento konflikt vítá. "Pan Johnson přišel o svou většinu v parlamentu, ale posílil svou moc ve své straně," píše deník. Premiérovou strategií je podle The Guardian rozdělit Konzervativní stranu a zvýrazňovat neshody v britské společnosti ohledně odchodu z EU ve snaze zmobilizovat probrexitové voliče pro případné volby.