Ekonomika eurozóny na konci třetího čtvrtletí stagnovala, zejména kvůli poklesu globálního vývoje poptávky.
Index nákupních manažerů regionu se v září posunul po korekci na 50,1 bodu na nejnižší úroveň za více než šest let. Zastavil se tak těsně nad značkou 50 bodů, která rozlišuje zisky a pokles celkové produkce. Pokles od srpna byl přitom strmější, než jak uváděly původní odhady.
Tato data jen přidávají na obavách, že obchodní napětí, slabší globální růst a nejistota kolem brexitu mají stále ničivější důsledky pro ekonomiku eurozóny. K překonání propadu, který je nejvýraznější ve výrobě, nasadila nedávno Evropská centrální banka nový měnový stimul a apeluje na vlády, aby navýšily i fiskální výdaje.
"Ekonomika eurozóny se v září zastavila," uvedl Chris Williamson, ekonom společnosti IHS Markit. Odhaduje, že růst dosáhl ve třetím čtvrtletí přinejlepším 0,1 %. A náznaky poukazují na další ztrátu momenta, přičemž „riziko recese je nyní velmi reálné".
Německý soukromý sektor skončil v září v kontrakci, zatímco složené ukazatele pro francouzský a italský průmysl a služby naznačily mezní růst. Momentum také výrazně oslabilo ve Španělsku a Irsku.
Klíčovým zdrojem obav firem eurozóny zůstal obchod. Objednávky na vývoz zaznamenaly nejostřejší pokles od doby, kdy IHS začala tyto údaje kompilovat, tj. asi před pěti lety.
Zatímco podniky nadále najímají pracovníky,„čím dál více se snaží snížit režie a utahovat opasky tváří v tvář klesající poptávce a nejistého výhledu,“ dodal Williamson.
Zdroj: Bloomberg