Schivardi: Skryté slabé místo periferie eurozóny

Růst produktivity na jihu Evropy byl od poloviny devadesátých let znatelně pomalejší než v jiných vyspělých zemích. Ekonomové Fabiano Schivardi a Tom Schmitz na stránkách VoxEU tvrdí, že příčinou jsou investice do informačních technologií. A dodávají, že pokud se v této části Evropy nezlepší management firem, mezera v produktivitě se nezmenší.

Jak ukazuje následující graf, reálný produkt na odpracovanou hodinu rostl od roku 1995 zdaleka nejrychleji ve Spojených státech. S odstupem za nimi se nachází Německo, poté Francie. V zemích, jako je Španělsko či Itálie, ale toto měřítko produktivity stagnovalo:

Podle některých názorů byl popsaný vývoj způsoben tím, že když na jih Evropy proudil kapitál z jiných zemí, nacházel uplatnění zejména v sektorech s nižší produktivitou. Podle jiných je hlavní příčinou neefektivní management firem. Schivardi a jeho kolega v této souvislosti poukazují na rozdíly v investicích do IT – viz následující graf. A tvrdí, že IT byly hlavním tahounem produktivity ve většině vyspělých zemí, ale ne na jihu Evropy. 

Nejedna studie podle ekonomů ukazuje, že produktivní investice do IT vyžadují změny ve struktuře firemních organizací. V lépe vedených firmách se pak tyto investice projevují na růstu produktivity znatelně více. V zemích na jihu Evropy přitom pozorujeme „systematicky horší management“, což ukazuje i třetí z grafů:

Ekonomové následně tvrdí, že „před IT revolucí nebyla patrná žádná korelace mezi kvalitou managementu a růstem produktivity“. To se ale radikálně změnilo kolem roku 1995, kdy se začala objevovat silná korelace. Neefektivní management se stal brzdou růstu.“ Na jihu tak méně firem investovalo do IT a když tak učinily, efekt byl slabší. 

Jak kvalitu managementu zlepšit? Ekonomové poukazují na to, že jde o neuzavřené téma, ale v tuto chvíli je jasné, že důležitou roli hraje vlastnická struktura firem. Na jihu jsou například běžné rodinné společnosti a ty jsou spojovány s nižší produktivitou a kvalitou managementu než firmy kontrolované zahraničními vlastníky či fondy rizikového kapitálu. Pomoci by pak mohla vyšší přítomnost mezinárodních firem, uzavírají ekonomové. 

Zdroj: VoxEU