Na evropském trhu se zemním plynem hrozí krize, tvrdí polská státem ovládaná energetická společnost . Důvodem je nejistota ohledně budoucího transferu plynu od ruského Gazpromu přes Ukrajinu. Polsko, které snižuje svou závislost na ruském plynu, udržuje stejně jako jiné evropské státy vysoké zásoby této suroviny a objednává rekordní množství zkapalněného plynu LNG.
Současná dohoda mezi Moskvou a Kyjevem o tranzitu plynu vyprší na konci tohoto roku. Evropská unie již obě strany vyzvala, aby do té doby dojednaly dohodu novou. Před nástupcem stávajícího ujednání ale stojí řada překážek: Politická pře mezi Moskvou a Kyjevem, proruské povstání na východě Ukrajiny a spor mezi ruským dodavatelem plynu a ukrajinskou energetickou společností Naftogaz.
“Evropa se připravuje na krizi. Nevíme, co se stane 1. ledna, ale budeme připraveni,” řekl podle agentury Reuters novinářům Maciej Wozniak z vedení . Polská energetika odhaduje svoje zásoby plynu k 1.lednu 2020 na 2,72 miliardy kubíků, což je o půl miliardy více než před rokem. Další zhruba miliardu kubíků by si v prvním čtvrtletí roku příštího obstará v celkem 10 dodávkách zkapalněného plynu (LNG) ze zdrojů mimo Rusko. Je to o 37 % více než před rokem.
A jinde v Evropě? Zásobníky na plyn jsou tam podle polské firmy plné, přičemž v Německu je naskladněno 20,4 miliardy kubíků.
“Všichni mají plné zásobníky,” sdělil podle Reuters generální ředitel Piotr Wozniak nad mapou, která ukazuje uskladnění plynu v Česku, Maďarsku, Německu, Polsku, Rakousku, Slovensku a na Ukrajině. “Říkáme tomu mapa strachu, protože takovéto úrovně uskladnění jsme roky neviděli,” podotkl také šéf polské energetiky. Následující mapka ukazuje odhady naplnění zásobníků v příštím čtvrtletí.
Zdroj: , prezentace ke kvartálním výsledkům
v dnešním prohlášení ke kvartálním výsledkům rovněž uvedla, že během prvních devíti měsíců letošního roku dále diverzifikovala svoje zdroje této suroviny. U dovozu LNG se jí podařilo zvýšit objem o 27 % oproti stejnému období před rokem. Podíl LNG na celkovém dovozu plynu během prvních tří měsíců roku tak tvořil zhruba 23 % oproti 18 % před rokem.
Většina ruského plynu do Evropy stále proudí přes Ukrajinu. Obejít ji má budovaný plynovod Nord Stream II na dně Baltského moře do Německa. Projekt ale nabírá zpoždění a novou dohodu s Ukrajinou potřebuje. Spory mezi oběma zeměmi dokázaly během posledních dvou dekád dvakrát narušit proud energetických dodávek do Evropy.
“Všichni jsme se shodli, že narušení dodávek není na stole,” uvedl již na konci října po dalším kole jednání eurokomisař pro energetiku Maroš Šefčovič. “Nicméně v EU jsme plně připraveni na všechny scénáře,” sdělil podle Reuters po jednání, kde se obě strany podle něj shodly na zintenzivnění rozhovorů a uspořádání listopadové schůzky na úrovni ministrů.
Polsko je nejstarším zákazníkem Gazpromu. Masivně však snižuje svou závislost na ruském plynu, což vysvětluje náklady a otázkou bezpečnosti. Kromě toho přislíbilo, že po roce 2022 už dlouhodobý kontrakt neobnoví.
Zdroje: , Reuters, Bloomberg, ČTK