LN: Jsme ale svědky dosud bezprecedentních opatření jako zákazy letů, uzavírání hranic, karantény celých měst nebo kropení ulic dezinfekcí – mají tyto kroky reálný význam? Určitě je dobře, že prezident Donald Trump zakázal všechny lety z Číny a stejně tak učinila i vaše vláda. V takovém letadle může sedět člověk absolutně bez příznaků, který pak nákazu roznese všude kolem. Stejně tak má svůj účel kropení ulic, které vidíme třeba v Itálii, vzhledem k tomu, jak se tam záhadně virus objevil. Ten virus totiž jen tak nezmizí. Je v moči, ve stolici, v nosohltanu, to všechno je problém. Příslušné orgány, které přijímají nutná rozhodnutí třeba o karanténách, musí mít pevné nervy, protože taková opatření nejsou vůbec populární. LN: Nemůžu vynechat argument, který v poslední době slýcháváme pořád – chřipka se přece šíří stejně agresivně a zabíjí taky stovky až tisíce lidí ročně. Nebo je to jinak? Mortalita u koronaviru činí asi dvě procenta a chřipka zabíjí staré lidi zhruba stejně. Ale existuje proti ní vakcína, její virus jsme izolovali od poloviny minulého století a docela dobře ho známe. O koronaviru to říct nemůžeme. LN: Můžeme současnou situaci přirovnat k něčemu, co tu bylo v minulosti? Lidstvo pamatuje strašnou pandemii takzvané španělské chřipky začátkem minulého století, která zabila víc lidí než první světová válka (počet obětí v letech 1918–1920 se odhaduje na 50 až 100 milionů, umíralo 10 až 20 procent nakažených – pozn. red.). Před šedesáti lety to byla asijská chřipka (1957–1958, 0,8 až 1,5 milionu obětí), poté hongkongská chřipka (1968–1969, 0,75 až milion mrtvých). Všechny tyto pandemie či epidemie přišly z Číny, ale dneska už máme daleko vyspělejší metody, jak si s nimi poradit. Poslední podobná situace byla s ebolou, která děsí svou vysokou mortalitou. To jsem zažil na vlastní kůži, k nám do nemocnice přijela přímo z letiště těhotná žena z Afriky rodit, měla všechny příznaky eboly. Porodila, jakmile vstoupila do špitálu, ale virus mohl být v plodové vodě, všude. Pak se nákaza naštěstí nepotvrdila, ale asi si dokážete představit, co kolem toho bylo. LN: Stále slyšíme, že Covid-19 zabíjí téměř výhradně starší lidi s dalšími chronickými nemocemi. Ale pokud se pozorněji podíváme na oběti z Číny, vidíme, že jí podlehli i daleko mladší pacienti, třeba zdravotníci ve věku padesáti, čtyřiceti i třiceti let. Netají nám Číňané něco? Určitě to nemůžeme brát tak, že na Covid-19 umírají jen staří lidé. Nikdo o této nemoci nemá přesné zprávy, víme jen to, co čínské úřady pustí ven. To samé platí o číslech, která mohou být mnohonásobně vyšší. Jak je známo, v kontrolovaných režimech se pouští ven jen to, co se hodí. Víme, že v případě nákazy SARS před osmnácti lety byly zprávy z Číny velice chabé, počty byly snižovány a tamní úřady neuvolnily detailní informace o viru zahraničním výzkumníkům, aby s nimi mohli pracovat. Jak je to teď, nevím. Myslím ale, že ta čísla jsou daleko vyšší už jenom proto, že hodně nakažených nemá prakticky žádné příznaky, nanejvýš pociťují slabou chřipku, ale přitom jsou vysoce infekční. Očekávám, že nějaké skutečně použitelné informace vzejdou z Itálie, kde je další ohnisko. LN: Z toho, co víme, můžeme říci, jak se virus vlastně chová? Napadá jen nějak oslabené jedince, nebo může zabít kohokoliv? Já jsem přesvědčen, že ten virus může zabít kohokoliv. Virová infekce vyvolává odpověď imunitního systému, uvolňuje se celá řada působků (v lékařské terminologii faktor neboli látka vznikající v organismu a působící na jeho různé části – pozn. red.), které způsobují příznaky nemoci. Někdy je to pak kumulativní, že dochází k selhání systému nebo jsou infikovány plíce. Organismus je neobyčejně komplexní a tato onemocnění nezachvacují jediný systém. Proto je neobyčejně důležitá podpůrná činnost, když třeba nevíme, jak virus přesně blokovat, tak držet lidi hydratované, držet elektrolity a podobně. Přesně to způsobuje obrovský rozdíl v tom, proč v USA ještě nikdo nezemřel (rozhovor byl pořizován předtím, než v sobotu na západním pobřeží USA zemřel první člověk - pozn. redakce) a v Číně bylo obětí hodně. LN: Pokud člověk infekci prodělá, zůstává vůči ní poté imunní? Mělo by to tak být, ale opět – nemáme dostatek informací a ani pořádně nevíme, odkud virus Covid-19 pochází. Říká se, že od netopýrů, ale to není úplně jisté. Jen víme, že virus je velice podobný SARS, kde ta sekvence je známá. Obecně jsou lidé, kteří se z nákazy uzdravili, užiteční, protože jejich séra lze využít k léčení nemocných. Také se mohou podílet na pomoci v místech nákazy bez obav, že by ji znovu dostali. LN: Jak se člověk má chovat, aby se korovavirem vůbec nenakazil, a když už se tak stane, aby to přežil? Především si pořádně mýt ruce, a když máte podezření na nějaký kontakt, potom vyhledat odbornou pomoc. LN: Pomůžou roušky? Trochu pomoci mohou, když někdo kašle, rouška zadrží infekci. Ale aby byla pomoc zaručená, měl byste mít respirátor, který musí být utěsněný, a taky si musíte chránit oči. Podívejte se, já koncem týdne letím z USA do Česka, lidé budou mít jistě v letadle roušky, já ne. Poletím přes Švýcarsko, to je blízko Itálie; když uvidím lidi, kteří pocházejí ze zemí, kde nákaza je, jako například z Číny, budu se raději od nich držet dál. LN Jak je nejlepší Covid-19 léčit? Zkouší se různé antivirové preparáty, třeba proti RNA virům, ale nic spolehlivého zatím neexistuje. Přitom mortalita je poměrně nízká a to, že někdo Covid-19 přežil a nezemřel, nelze přičítat konkrétní léčbě. Pokud bude kdokoli hlásat, že tento lék nemoc vyléčil, je to propaganda, plané řeči. O účinku jakéhokoli léku musíme mít spolehlivě doložená data. LN: Takže to vypadá, že lék budeme mít za pár let, kdy virus už vyhasne? Já pevně věřím, že vyhasne dřív než za pár let. LN: A myslíte, že v dohledné době bude alespoň vakcína? Vakcína se vyvíjí a intenzivně se na ní pracuje. Jenže vakcína se musí vyzkoušet, musí se zjistit, že je neškodná a také že skutečně člověka chrání. A to určitou dobu trvá. Třeba na vakcíně proti viru HIV se pracuje už čtyřicet let a stále ji nemáme. Zdroj: https://www.lidovky.cz/lide/koronavirus-jeste-muze-prekvapit-rika-predni-svetovy-biolog-a-lekar-ceskeho-puvodu-karel-raska.A200229_112410_lide_rkj
MU
