Krize spojená s koronavirem vyvolala intenzivní debatu o možnosti uzavření hranic v schengenském prostoru ve snaze zabránit šíření epidemie. Například Rakousko již přikročilo k tomu, že zastavilo vlaky přijíždějící z Itálie a „s dalším šířením viru bude politika otevřených hranic pod stále větším tlakem“. Na stránkách VoxEU to tvrdí Raffaella Meninno a Guntram Wolff s tím, že oni sami nedokážou posoudit, zda by takový krok byl z hlediska šíření epidemie smysluplný, ale Schengenské dohody jej samy o sobě umožňují, pokud by bylo ohroženo zdraví veřejnosti. Jaké by mohly být ekonomické důsledky takového kroku?
Ekonomové poukazují v první řadě na to, že přes hranice jednotlivých zemí schengenského prostoru přechází řada lidí za zaměstnáním. Nyní se tak děje bez jakékoliv kontroly dokladů. Jak ukazuje následující graf, 0,9 % zaměstnaných, kteří žijí v tomto prostoru, přechází za svou prací hranice. Vysoký je tento podíl zejména v zemích, jako je Slovensko, Lucembursko, Chorvatsko, Estonsko a Belgie:
Zdroj: Eurostat
Naopak nejméně lidí cestuje za prací do jiných zemí ve Španělsku či Finsku. Česká republika se s cca 1,5 % pohybuje na úrovni Polska a nad průměrem zemí Schengenu. „Relevance Schengenu jde dál, než jen k cestování do zahraničí za zaměstnáním. V roce 2018 podnikli lidé ze zemí EU 27 celkem 320 milionů cest do jiných zemí Unie a 39 milionů se týkalo podnikání,“ dodávají ekonomové na základě analýzy dat Eurostatu.
Meninno analyzoval dopady uzavření hranic již v roce 2015, a to v souvislosti s migrační krizí. Tehdy došel k závěru, že přímé ekonomické dopady těsnějšího uzavření hranic by byly relativně omezené. Jenže ekonom míní, že tentokrát by byla situace rozdílná a takový krok by vedl k výraznému narušení ekonomické aktivity. „Proto není divu, že EU doposud k uzavření hranic nepřikročila.“
Ekonom k tomu přidává ještě dva obrázky. První z nich ukazuje cesty do jiných zemí Schengenu provedené z osobních důvodů. Zde je patrný trendový růst a jasné zvýšení počtu cest ve srovnání s rokem 2015:
Druhý graf ukazuje vývoj počtu cest motivovaných podnikatelskými důvody. Zde je patrný propad s dnem v roce 2015 následovaný prudkým růstem na nová maxima v roce 2018:
Zdroj: VoxEU