Česká ekonomka by letos mohla klesnout o deset procent, vyplývá z nejnovějších odhadů hlavního ekonoma poradenské společnosti Deloitte Davida Marka. Propad ekonomiky by měl být doprovázen rychlým růstem počtu nezaměstnaných, dvouciferným poklesem vývozu, dovozu i průmyslové výroby, poklesem inflace ke konci roku a propadem veřejných financí do deficitu přes pět procent HDP. Marek zveřejnil odhady na twitteru. Na seriózní odhady vývoje ekonomiky v důsledku šíření koronaviru je brzy. Záleží i na tom, jak ekonomické dopady zvládnou jiné země. ČTK to na dotaz ČTK sdělil vicepremiér Karel Havlíček (za ANO).
Deloitte: Zatím spíše ilustrace relací v ekonomice
"Jakékoli nové prognózy jsou zatíženy enormní nejistotou vzhledem k tomu, že příčina, tedy šíření koronaviru a preventivní opatření, stále neodezněla. Následující výhled je třeba brát s velkou rezervou a spíše jako ilustraci relací v ekonomice," řekl ČTK Marek.
Dodal, že odhadovaný scénář předpokládá dvouměsíční výrazné omezení ekonomické aktivity v řadě odvětví. Dalším klíčovým předpokladem je výrazná recese ve všech zemích, které jsou významnými obchodními partnery Česka, v reakci na ochromení ekonomiky koronavirem a preventivními opatřeními.
Reakce se přitom podle Marka liší podle odvětví v ekonomice. "Zatímco ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví, letecké dopravě, ubytování a cestovním ruchu bude recese hlubší, zemědělství, energetika a většina odvětví v oblasti služeb se bude potýkat s menším propadem tržeb a přidané hodnoty," uvedl. Průmyslová výroba by letos podle odhadu měla klesnout o téměř 16 procent.
Nezaměstnanost podle nejnovějšího scénáře Deloitte tentokrát reaguje proti normálnímu vývoji rychleji a zvyšuje se až na 5,6 procenta ve čtvrtém čtvrtletí 2020. Počet nezaměstnaných by se tak zvýšil ze 109.000 na konci loňska na 305.000.
Inflaci podle Marka na jedné straně ovlivní výrazné oslabení kurzu koruny a růst dovozních cen, na straně druhé ale propad domácí poptávky sníží jádrovou inflaci, která nezahrnuje sezonní vlivy. Inflace by tak měla ke konci letošního roku klesnout na 2,2 procenta. V únoru byla 3,7 procenta.
"Výrazné změny se dotknou zahraničního obchodu," upozornil Marek. Vývoz by podle něj měl meziročně klesnout o 21 procent a dovoz o 14 procent. Loňský přebytek obchodní bilance 146 miliard korun by se tak měl změnit ve schodek 128 miliard korun.
Veřejné finance podle odhadu Deloitte pocítí dramatický pokles ekonomické aktivity a zatíží je opatření na podporu ekonomiky. "Zatímco v roce 2019 dosáhl podle naší prognózy vládní sektor přebytku 81 miliard korun (1,4 procenta HDP), letos se podle odhadů propadají do deficitu 272 miliardy korun (- 5,1 procenta HDP). Kvůli tomu se obrací dosud klesající trajektorie dluhu vládního sektoru a ten se zvyšuje z 29,4 procenta HDP v roce 2019 na 36,7 procenta HDP v roce 2020," uvedl Marek. I tak by měl ale zůstat dluh v poměru k HDP jedním z nejnižších v Evropě.
"Měnová politika při takto drastickém scénáři nemá na výběr, než nechat klesnout úrokové sazby téměř na nulu a sledovat výrazné oslabení kurzu koruny," dodal Marek.
Ještě na počátku roku ekonomové počítali letos s růstem ekonomiky o dvě procenta. V posledních dnech ovšem začali své předpovědi výrazně zhoršovat a všichni očekávají ekonomický propad. Prozatím se ale kvůli nedostatku dat neshodnou na jeho hloubce.
Havlíček: Na seriózní odhady je příliš brzy
Na seriózní odhady vývoje ekonomiky v důsledku šíření koronaviru je brzy. Záleží i na tom, jak ekonomické dopady zvládnou jiné země. ČTK to na dotaz ČTK sdělil vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) by v takovém případě schodek rozpočtu přesáhl 300 miliard korun. Vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) ČTK zjišťuje.
Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek v ČT řekl, že schodek státního rozpočtu chce vláda kvůli dopadům nového koronaviru směřovat na 200 miliard korun.
"Zatím to jsou vše naprosto předčasné prognózy, pracujeme s mnoha scénáři, ale na seriózní odhady je brzy," sdělil ČTK Havlíček. "Nezáleží jen na tom, jak to zvládneme v ČR, ale v celé Evropě, USA a jak rychle se vzpamatuje Čína," dodal.
Pokud by hrubý domácí produkt poklesl o deset procent, znamenalo by to výpadek příjmů státního rozpočtu zhruba 200 miliard korun, řekl ČTK Kalousek. Když se k tomu přičtou nezbytné výdaje a intervence, znamenalo by to schodek rozpočtu nejméně 300 miliard korun, míní. "Bylo by to zejména kvůli nezodpovědné vládě, která v minulých letech nevytvářela rezervy a naopak všechny rezervy spotřebovala," řekl.
Podle Kalouska by také skokově vzrostl státní dluh. "Protože vláda nevytvořila žádné rezervy, tak si na to všechno budeme muset půjčit, tedy skokově zvýšit státní dluh, a zadlužíme budoucí generace," dodal Kalousek.
Podle poslance KSČM Jiřího Dolejše jde o extrémní scénář. "Došlo by na něj jen za předpokladu, že zastavení velké ekonomiky by trvalo déle než jeden měsíc, dva. A že letošní fiskální stimulace by po dočasném výpadku nezabrala," sdělil ČTK. "Nelze ho ale jako varovný scénář zcela vyloučit. Minimální odhad je půl roku recese," dodal.
"Jak rád bych nesouhlasil, ale myslím, že se tato predikce blíží realitě mnohem více než konkurenční odhady z předešlých dnů a týdnů, které odhadovaly pokles v řadu 'pouze' procentních bodů nebo dokonce ještě nižší," sdělil ČTK místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS). Soudí, že nemá smysl odhadovat přesné číslo, protože bude záležet na rychlosti, s jakou skončí restriktivní opatření v tuzemsku i zahraničí a jak se jednotlivé ekonomiky budou vracet k normálnějšímu způsobu fungování.