Globální poptávka po ropě letos klesne o 80.000 barelů denně. Ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). V důsledku války na Blízkém východě výrazně přehodnotila svou dosavadní prognózu, v níž počítala s meziročním nárůstem, a to o 640.000 barelů denně. Kvůli íránské blokádě Hormuzského průlivu se touto vodní cestou začátkem dubna přepravilo 3,8 milionu barelů ropy a ropných produktů denně, před válkou to bylo více 20 milionů barelů denně.
Agentura také uvedla, že příjmy Ruska z prodeje ropy a ropných produktů v březnu výrazně vzrostly. Zotavily se tak poté, co v únoru klesly na nejnižší úroveň od zahájení invaze na Ukrajinu v roce 2022. Moskvě pomohl prudký růstu cen v důsledku války v Íránu. IEA příjmy z exportu za březen vyčíslila na 19,04 miliardy dolarů proti 9,75 miliardy USD v únoru.
Vývoz ruské ropy vzrostl v březnu proti únoru o 270.000 barelů denně na 4,6 milionu barelů denně. Vyšší objem námořní přepravy kompenzoval výpadek přepravy ropovodem Družba, který zůstal mimo provoz. Příjmy Ruska z vývozu ropy a plynu jsou zásadní součástí státního rozpočtu nezbytnou k financování výdajů na vedení války na Ukrajině.
IEA předpokládá, že globální nabídka ropy letos klesne o 1,5 milionu barelů denně, což je propad proti předpokládanému nárůstu o 1,1 milionu barelů denně z minulého měsíce.
Útoky na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu Íránem vedly k největšímu narušení dodávek ropy v historii, zopakovala IEA. V březnu šlo o ztrátu 10,1 milionu barelů denně.
Celosvětové zásoby ropy v březnu klesly o 85 milionů barelů. Zásoby mimo oblast Perského zálivu se pak snížily o 205 milionů barelů. To odpovídá pokleslo o 6,6 milionů barelů denně, a to právě v důsledku přerušení přepravy Hormuzským průlivem, uvedla agentura.
IEA sdružuje 32 členů a v březnu se dohodla na uvolnění 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Bylo to největší koordinované uvolnění rezerv ropy v historii, překonalo také uvolnění zásob krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.
Spojené státy a Izrael 28. února zaútočily na Írán. Jako jeden z důvodů uváděly obavy, že by Írán mohl získat jadernou zbraň. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit na Izrael a na arabské státy v regionu, kde jsou americké vojenské objekty. Terčem íránských útoků se ale staly i civilní cíle včetně ropné infrastruktury nebo obchodních lodí v Hormuzském průlivu. Tím před válkou procházela pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG).
Minulý týden Spojené státy a Írán uzavřely dvoutýdenní příměří, které má sloužit pro jednání o ukončení konfliktu. Situace v Hormuzském průlivu se ale výrazně nezměnila, ačkoliv to Washington původně uváděl jako podmínku pro přerušení útoků. Nejnovější mírové rozhovory mezi USA a Íránem skončily o víkendu nezdarem, Washington pak oznámil blokádu íránských přístavů.