ČNB dnes v souladu s naším očekáváním ponechala svou základní úrokovou sazbu na 3,5 %. Tento krok podpořilo všech sedm členů bankovní rady, jak na tiskové konferenci potvrdil guvernér Aleš Michl. Jeho doprovodná rétorika se opět nesla v jestřábím duchu zdůrazňující potřebu přísné měnové politiky a omezeného prostoru pro nižší sazby.
Hlavním argumentem pro stabilitu sazeb byla podobně jako v červnu převaha proinflačních rizik. Jejich ohniskem je jádrová inflace, zejména služby jako pohostinství nebo hoteliérství. Pro centrální banku je ale čím dál méně příjemný i pohled na nemovitostní trh. Příčiny rapidního růstu cen leží sice mimo její dosah, zdražující nájemné i vyšší náklady vlastnického bydlení ale budou dále prosakovat do spotřebitelské inflace.
Bankovní rada měla zároveň k dispozici novou prognózu. Ta celkově přinesla jestřábí revizi. Výhled na inflaci byl pro tento i příští rok zvýšen o desetinu procentního bodu na 2,6 % a 2,3 %. V roce 2027 počítá ČNB s nárůstem na 2,5 %, pravděpodobně z důvodu zavedení systému emisních povolenek ETS II.
Výrazně optimističtější je centrální banka ohledně růstu české ekonomiky – v roce 2025 i 2026 odhaduje +2,6 % (původně 2,0 %, resp. 2,1 %), zřejmě kvůli odeznění rizik spojených s obchodní válkou. V roce 2027 by pak měl růst dále zrychlit na 2,9 %.
V souladu s těmito revizemi je i vyšší implikovaná trajektorie úrokových sazeb. Ta nově indikuje nejprve jejich mírný pokles a následně opětovný nárůst. Oproti květnové prognóze je tak odhad PRIBOR na konci roku 2026 vyšší o zhruba 0,6 p.b. na 3,5 %.
Celkově dnešní zasedání potvrdilo jen velmi malou ochotu bankovní rady jít s úrokovými sazbami dále směrem dolů. Ke konci letošního roku ale nevylučujeme možnost ještě jednoho finálního ladění sazeb. Hlavním předpokladem takového scénáře je ale viditelné zvolnění zvýšeného momenta jádrové inflace, které zůstává i dle slov guvernéra Michla trnem v oku centrální banky.