Hospodářská destrukce způsobená koronavirem je rychlá, hluboká a rozsáhlá. Jaké jsou rozdíly mezi současným obřím propadem a těmi předešlými? Agentura Bloomberg přináší krátké shrnutí událostí za poslední století, které způsobily největší hospodářské obtíže.
První světová válka
Mobilizace evropských armád v roce 1914 krutě zakončila předešlé období tzv. Belle Epoque. Armády a o milionech mužů na další roky zabředly do bojů v konfliktu, o kterém se zprvu předpokládalo, že nebude mít dlouhého trvání.
Ekonomiky měly sloužit k vydržování bojů. Henry uvedl v roce 1913 do chodu vůbec první montážní linku na masovou výrobu aut. Stejná metoda se použila na výrobu munice a nákladních vozů.
Rusko bylo tak zdevastované, že padlo za oběť bolševické revoluci. Německou ekonomiku zatížily válečnéreparace, což napomohlo k vzestupu německé nacistické straně.
Období hospodářské krize
Krach na burze z roku 1929 vyústil v nejdelší a nejhlubší globální hospodářský propad celého minulého století. To, co začalo jako americká krize, se rychle přeměnilo na krizi globální, kterou umocnily slabé banky, nízké ceny v zemědělství a později i obchodní překážky. Propad se protáhl na celá 30. léta, protože vlády zareagovaly pozdě – a málo.
Do roku 1933 dosahovala míra nezaměstnanosti v USA zhruba 25 %. Byla to až peněžní injekce prezidenta Franklina D. Roosevelta, zvaná New Deal, a předválečné úsilí, co ekonomiku vytáhlo z deprese.
Druhá světová válka
Nejničivější konflikt v historii se do ekonomik jednotlivých zemí obtiskl různou měrou. Spojené státy vzkvétaly a prosadily se jako přední světová ekonomika. Británie se vyhnula invazi, ochromilo ji však zadlužení. Většina Evropy i jiných částí světa ležela v troskách. Německo bylo naprosto zpustošené a rovněž Japonsko bylo rozbito.
Ekonomiky byly celkově přeorganizovány tak, aby sloužily válečným účelům. Na výrobních linkách pro automobily se vyráběly tanky. Jakmile konflikt skončil, tato průmyslová snaha ustala a vládní výdaje se náhle ztenčily. Zahojení společenských, ekonomický a politických následků trvalo celá desetiletí.
Graf: Jak se válka a hospodářské krize promítly do HDP (průměrná změna HDP v Západní Evropě, Austrálii, Kanadě, Novém Zélandu a USA)
Ropný šok
Ceny ropy ve Spojených státech vyrostly od října 1973 do března 1974 na čtyřnásobek. To si vyžádalo tvrdou daň ve zpracovatelském sektoru, který se stal závislým na dovozu energií. Firmy byly nuceny zvýšit mzdy v reakci na zrychlující inflaci, která následovala, zatímco hospodářský růst zadrhával. Vyvolalo to účinek, o kterém se hovoří jako o stagflaci.
Tyto účinky se po celém světě projevily nerovnoměrně.
Na příklad Francie a Británie registrovaly nepřerušené dodávky ropy, stály ale před vlastními úkoly. Británii trápily stávky a nakonec musela čerpat mezinárodní pomoc.
Velká recese
Propad z let 2007 – 2009 vyvolala narůstající bublina na americkém trhu s bydlením. Úvěry se brzy zadrhly, což vedlo k pádu banky Lehman Brothers, finanční krizi a následně k prudkému propadu světového obchodu. Severní i Jižní Ameriku i Evropu svírala silná recese a následné opravné práce na velké části bankovního systému jsou podle všeho stále nedokončené.
Koronavirová krize
Na odhady dopadů současné pandemie je pořád velmi brzy. Podle Evropské komise by propad aktivity mohl připomínat rok 2009. Čína by mohla růst nejpomaleji od roku 1976, kdy zemřel Mao Ce-tung. Spojené státy podle ekonomů vstupují do prudké recese, tamní hrubý domácí produkt by mohl zažít největší propad v kvartálních údajích zpětně do roku 1947. Japonská vláda svoje hodnocení ekonomika srazila s tím, že hospodářství je ve vážné situaci. A propad britské ekonomiky ve druhém čtvrtletí by mohl být nejhorší za téměř jedno století.
Zdroj: Bloomberg