Více než dopady pandemie koronaviru změní českou ekonomiku připravované a zaváděné regulace ohledně větší ochrany životního prostředí, včetně například přechodu na elektromobilitu. Důvodem je, že dominantní podíl v české ekonomice má automobilový průmysl. Vyplývá to z vyjádření ekonomů oslovených ČTK.Podle nich se kvůli dopadům pandemie budou do budoucna státy snažit v některých oblastech zajistit soběstačnost. Česká ekonomika je ale podle analytiků příliš malá na to, aby změnila své zaměření na export.
Za pozitivní důsledky šíření koronaviru odborníci považují do budoucna například větší využívání práce z domova nebo urychlení elektronizace státní správy.
"Z pohledu českých firem je domácí trh příliš malý, takže expanze mimo Česko je nezbytná. Co se týká změny struktury české ekonomiky, tak té se velmi pravděpodobně v nadcházejících deseti až 20 letech stejně nevyhneme. Zelená politika a přechod na elektromobilitu je pro nadcházející budoucnost zásadní výzvou, takže určitá změna struktury české ekonomiky je nevyhnutelná ať již s nebo bez COVID-19," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
"Co se týče českého automobilového průmyslu, myslím, že bude dlouhodobě více ovlivněn ekologickou regulací a novými technologiemi, než dopady této pandemie," uvedl i ekonom a partner PwC ČR Petr Kříž.
Pokud podle analytika skupiny Natland Petra Bartoně pandemie postupný odchod od automobilového průmyslu urychlí a dovolí tak průmyslu menší závislost na Německu, může to v dlouhém období paradoxně prospět. "Právě proto, že koronavirus pravděpodobně permanentně zvýšil celosvětovou úroveň hospodářského rizika na generace dopředu, je více diverzifikovaná struktura průmyslové výroby jednou možnou ochranou proti takové nejistotě," uvedl.
Podle ekonomů současná krize povede ke snaze státu si v některých oblastech zajistit alespoň určitou soběstačnost. "Nějaký posun směrem k posílení autonomie při výrobě určitého typu zboží v EU pravděpodobně očekávat lze. Typicky třeba aktuální nedostatek některého zdravotnického materiálu. Ale spíše než nějaký dramatický přesun výroby z Číny zpět do EU, je podle mě pravděpodobnější revize dosavadního přístupu k zdravotnickým zásobám," uvedl Novák.
Podle Bartoně vlády v bohatých zemích rozvinou tlak na soběstačnost ve výrobě spousty výrobků. "Pokud by skutečně fungoval jednotný Evropský trh, byla by to velká příležitost pro ČR, stát se celoevropskou náhražkou Číny: máme pořád levnější pracovní sílu než západní Evropa a přitom dobře vybavenou průmyslovou základnu," uvedl.
I podle Kříže krize ovlivní strukturu světové i české ekonomiky. "Korporace určitě zapracují provozní rizika vyplývající z epidemii do svých plánů řízení rizik, což může vyústit do přesunu výrob nebo zamezení přílišné závislosti na malém počtu dodavatelů," uvedl.
Podle analytika České spořitelny Michala Skořepy celkově ale bude výskyt nemoci COVID-19 hodnocen jako mimořádná událost. Většina soukromých firem tak nebude cítit potřebu měnit svou strukturu, aby se ochránila proti dalšímu šoku tohoto typu. "Důsledkem takových změn by totiž bylo snížení dříve dosahované efektivnosti a zisku," uvedl.
Pozitivem krize podle Kříže může být nárůst práce z domova, protože řada firem zjišťuje, že za cenu byť jen malých investic do technologií lze tento model velmi efektivně využívat.
Podle Bartoně je jednou z nadějí, že epidemie donutí budoucí vlády k opravdové elektronizaci státní správy. "To, že máme druhou nejméně elektronizovanou byrokracii v celé Evropě (po Itálii), má obrovské náklady zejména při karanténě, kdy se spousta řízení zbytečně zadrhává, a tím pádem ekonomika zpomaluje ještě více, než by musela s digitálnější byrokracií," uvedl.