Idea společných dluhopisů znovu rozděluje eurozónu. Sází na ně Itálie, pro nějakou podobu solidarity je asi i Francie. Z tábora oponentů zní nejhlasitější ne z Německa a Nizozemska. Podle CNBC existují minimálně tři důvody, proč jsou proti.
Jedním z těchto důvodů je populismus na německé i nizozemské půdě.
Proti koronabondům se staví německá Alternativa pro Německo (AfD), která se v roce 2017 poprvé dostala do německého parlamentu a je tam nyní třetí největší skupinou. Podle strany nejsou koronavirus ani euro důvodem, který by vysvětloval, proč mají němečtí daňoví poplatníci „krvácet na dluhu pro celou EU“.
Kromě toho jsou v Německu i v Nizozemsku u moci vlády, které jsou výsledkem velmi křehkých politických spojenectví.
Německá kancléřka Merkelová se po spolkových volbách z roku 2017 spojila se sociálně-demokratickou stranou SPD teprve poté, co se její křesťanští demokraté nedokázali dohodnout s dvěma jinými stranami. Nizozemský premiér Mark Rutte vládne od roku 2017 v koalici s třemi jinými stranami. Populistickou opozici má také. Nizozemská Strana za svobodu pod vedením Geerta Wilderse je druhou největší skupinou v nizozemském parlamentu.
„Pro Německo a sever nebude přeskok z virové krize přímo do mutualizace dluhu jednoduše politicky fungovat,“ domnívá se Carsten Nickel z analytické společnosti Teneo.
No a dále tu je masivní podpůrný program ze strany Evropské centrální banky. Ta oproti dluhové krizi v eurozóně tentokrát moc neváhala a v rámci své odpovědi na koronavirovou pandemii rozhodla nakoupit do konce letošního roku dluhopisy za 750 miliard EUR. Pandemický program snížil výpůjční náklady států eurozóny a sejmul z politiků alespoň trochu tlak na to, aby přišli s jiným masivním stimulačním balíčkem na unijní úrovni.
Němečtí a nizozemští představitelé tak zdůrazňují, že z dobrých podmínek na trhu má nyní prospěch každá země eurozóny, a oni se tedy nemusejí vrhat do neprobádaných vod společných evropských dluhopisů.
Na koronabondy se ale rozhodla vsadit Itálie, které se pandemie Covid-19 dotkla z evropských zemí zatím nejvíce. Tato země či koronavirem těžce zasažené Španělsko by z emisí společných dluhopisů chtěly financovat opatření související s epidemií koronaviru a s oživením jejich ekonomiky.
Italský premiér Giuseppe Conte vede na pozadí bujících protievropských nálad ve své zemi svoje tažení na německé půdě, když nejnověji v rozhovoru s německým deníkem Bild zopakoval svoji výzvu k celoevropskému řešení namísto národních reakcí jednotlivých států. Pokud Evropa nesáhne k finančním nástrojům hodným rozsahu krize, jako jsou eurobondy, bude Itálie podle Conteho donucena začít znovu pouze s vlastními zdroji.
„Němce nemusím přesvědčovat, musí přesvědčit sami sebe. Až tato situace skončí, nemůžeme si říct, že operace byla úspěšná, ale pacient je mrtvý,“ dodal premiér podle webu EurActiv.
Podle listu The Economist většina koronabondových návrhů aktuálně nepočítá s trvalejším závazkem nebo mutualizací starého dluh, ale s jednorázovou emisí, která přinese peníze na konkrétní účely, jako podpora mezd nebo kapacity ve zdravotnictví. „Diskusi nemůžete vyhrát se stejnými starými argumenty o eurobondech, protože toto je šok, který zasáhl všechny, aniž by to byla něčí chyba,“ domnívá se Lucas Guttenberg z berlínského Jacques Delors Centre, kterého citoval The Economist.
Za možnost jakéhosi dobrovolného dluhopisového klubu se mezitím údajně staví i Francie, která tak nevylučuje myšlenku vydávání dluhopisů společně s dalšími evropskými zeměmi. Zdroj agentury Reuters z Elysejského paláce tvrdí, že v případě německého veta chce Paříž složit koalici států, které budou ochotné se na společných dluhopisech dohodnout. Ekonomiky nejvíce zasažené pandemií potřebují masivní podporu, zdůrazňuje Francie, i když jde zároveň o ekonomiky v eurozóně nejzadluženější.
Záchranný fond s podmínkou či bez?
Další možností, jak povzbudit ekonomiky po koronavirové krizi, je čerpání úvěrů z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). I tady se ve spor podél starých linií: O co nejširší společné sdílení nákladů způsobených pandemií usiluje asi desítka zemí platících eurem v čele s Itálií a Španělskem, zatímco Německo či Nizozemsko se obávají zadlužování eurozóny.
Nizozemci tak chtějí spojit využívání ESM s určitými podmínkami. S tím ale nesouhlasí předlužení Italové, kteří nechtějí svazovat žádnými požadavky ani dlouhodobé čerpání úvěrů z tohoto fondu. Proti penězům z ESM, koncipovaného jako krizový fond eurozóny, se staví i italští populisté, konkrétně nejpopulárnější protievropská strana Liga. Ta rozpoutala ostrou kampaň proti tomu, aby Itálie peníze z tohoto fondu přijala.
Zdroje: CNBC, ČTK, The Economist, EurActiv