Například americký trh práce v poslední době nejednou ukázal, že i jinak extrémní odhady vývoje jsou nyní nemístně umírněné. Není divu, pohybujeme se ve vodách doslova neprobádaných a rozhodně ne klidných. Takže je pochopitelné, že vodítka hledáme, kde můžeme. Dostáváme se tak například do situace, kdy u vyspělých zemí sledujeme vývoj spotřeby elektrické energie podobně, jako tomu je již roky u Číny. A ptáme se, zda se situace nakonec nebude podobat Velké depresi třicátých let.
Ekonom Justin Wolfers na Twitteru ukazuje následující dva grafy. První z nich popisuje spotřebu elektrické energie v USA v období kolem krize roku 2008. K tomu je přidán vývoj produktu, který je ale na rozdíl od oné spotřeby znám až zpětně a to se znatelným zpožděním (a nejednou i s mnoha revizemi).
![elektřina <a class=]()
hdp koronavirus" src="/Fotobank/9e1cf408-47f5-4c0b-9102-75459cb68ea8?width=500&height=512&action=Resize&position=Center" />
Zdroj: , NYT
Jak jsem zmínil, spotřeba elektrické energie je často používána jako ukazatel toho, co se ve skutečnosti děje, v Číně. Zde je ale motivací zejména obava, že oficiální čísla nejsou moc vypovídající. I ve vyspělých zemích můžeme podle prvního grafu tento ukazatel použít ve snaze získat téměř „online“ vodítko. Druhý graf ukazuje, co se podle něj děje nyní:
Zdroj: , NYT
V Itálii se střed propadu pohybuje kolem 20 %, v celé Evropě je propad nejdříve mezi 5 – 10 % a pak míří dál dolů, Spojené státy se do tohoto rozmezí začínají přesouvat také. Řekl bych, že první graf ukazuje, že spotřeba elektřiny je minimálně během krize vodítkem relativně dobrým, i když je nadprůměrně cyklická (což je celkem intuitivní). Na základě této jednoduché úvahy bychom tak neměli být překvapeni i dvojciferným poklesem evropské a možná i americké ekonomiky. Itálie je někde jinde.
Nejasný 30 % propad
Pan Wolfers si všímá i toho, že Pimco podle Reuters čeká ve druhém čtvrtletí 30 % propad amerického hospodářství a 5 % pokles v celém roce 2020 (což by tak zhruba odpovídalo výše uvedenému grafu v případě, že by se spotřeba elektrické energie již stabilizovala a začala zvedat). Ekonom ale poukazuje na jednu podstatnou věc, která v časech umírněných pohybů produktu zaniká. Pokud se v USA hovoří o čtvrtletních poklesech, či růstech, jde podle tamního zvyku o anualizovaná čísla. Tedy o číslo, které fakticky ukazuje, jak by vypadal celoroční růst, pokud by se i v dalších čtvrtletích vyvíjel stejně, jako v tom měřeném.
Takže pokud Pimco hovoří o 30 % poklesu, míní se tím podle ekonom pravděpodobně anualizované číslo a skutečný očekávaný pokles ve druhém čtvrtletí se pak pohybuje kolem 8,5 %. Pan Wolfers to komentuje s tím, že jde určitě o propad prudký, ale stále nejde o nic podobného tomu, co se dělo během Velké deprese (25 % pokles produktu a dlouhodobý útlum). A ekonom si také klade otázku, zda diskuse o tom, zda „lék nezpůsobí více škod než nemoc“ není v USA ovlivněna i tím, že někteří lidé špatně interpretují ony anualizované odhady čtvrtletního propadu. Tj. zda nemají dojem, že nastává pád do další deprese a z tohoto pohledu hodnotí škody způsobené „lékem“.
Podotýkám, že by to nebylo poprvé, kdy by jednoduchá chyba v počtech, popřípadě interpretaci významným způsobem ovlivnila globální dění. Vybavit se nám v této souvislosti může například jedna známá studie, která se zabývala možným vztahem mezi výší vládních dluhů a růstem. U ní se později ukázalo, že obsahuje i prostou matematickou chybu v Excelu. Jenže to už bylo poté, co ovlivnila nastavení ekonomické politiky v nejedné zemi. Taková chyba se samozřejmě stane, ovšem v současné situaci by podobné věci ovlivnily ještě mnohem vážnější rozhodnutí.
Oné projekce 30 % propadu si všímá třeba i Paul Krugman, který ale hovoří „jen“ o tom, že je zejména v současné době nezodpovědné zveřejnit podobné číslo s tím, že není specifikováno, o jaký typ jde. Když se nad tím zamyslíme, možná o současné době vypovídá nejvíce právě tato nejasnost – samotný fakt, že si nejsme jisti, zda není 30 % pokles (neanualizovaný) realistickým odhadem.
Zajímavý je v této souvislosti následující graf od Moodys. Žlutě jsou tu vyznačeny odhady ztrát na denním produktu pramenící z přijatých restrikcí. Pokud by tedy restrikce trvaly celé čtvrtletí, dojdeme k cca třetinovému propadu produktu. Pokud by trvaly necelý měsíc čtvrtletí, jsme na oněch 8 - 9 % (otázkou tak vlastně je, s jak dlouhými restrikcemi Pimco počítá). Mimochodem se pak můžeme ptát i na to, nakolik jsou čtvrtinové - třetinové odhady pro denní redukci produktu použitelné i za hranicemi USA. Vím, že jde o velmi hrubé porovnání, ale jsou to čísla cca odpovídající tomu, jak vypadá restrikcemi sevřená Itálie podle spotřeby elektřiny.
Zdroj: Twitter