Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Andersson: Negativní sazby? Příště už radši ne

Andersson: Negativní sazby? Příště už radši ne

11.05.2020 14:45
Autor: Redakce, Patria.cz

Negativní sazby byly kdysi považovány za něco, o čem je možné uvažovat jen čistě teoreticky. V současné době ale již několik centrálních bank politiku negativních sazeb využívá a podporuje ji i řada známých ekonomů. Fredrik Andersson a Lars Jonung na stránkách VoxEU analyzují výsledky této politiky uplatňované ve Švédsku v letech 2015–2019. Jejich závěr je jednoznačný: Už to nedělejte.

Švédská centrální banka Riksbank snížila po roce 2015 sazby postupně na -0,5 % a udržovala je tam až do prosince roku 2019. Podobnou politiku sledovala ECB, Bank of Japan, centrální banka Dánska či Švýcarska, Riksbank byla ale první, která od ní upustila. Ekonomové zmiňují, že na její celkové hodnocení je brzy, ale některé závěry již učinit lze.

Historický vývoj vedoucí k poklesu sazeb do záporu byl ve Švédsku následující: Po finanční krizi roku 2008 došlo k rychlému oživení a postupnému růstu inflace. Riksbank tak normalizovala svou monetární politiku a v roce 2011 se sazby dostaly na 2 %. Krize v eurozóně ale přinesla opětovný pokles inflace, v roce 2014 se dostala na 0,5 %. Tento pokles nezastavilo ani snižování sazeb, a to tak pokračovalo do záporu výše popsaným způsobem. K tomu Riksbank přikročila ke kvantitativnímu uvolňování.

Jelikož se inflace v roce 2018 opět zvedla na 2 %, mohli bychom podle ekonomů tvrdit, že popsaná strategie byla úspěchem. Jenže „švédská inflace má vysokou korelaci s ekonomickým cyklem v celé Evropě“. Korelace mezi touto inflací a nezaměstnaností v Evropě dokonce dosahuje hodnoty -0,8. Naopak korelace mezi domácí inflací a nezaměstnaností se pohybuje jen kolem hodnoty -0,3. To ukazuje, jak moc je švédská ekonomika propojena se zahraniční a růst švédské inflace v letech 2015 – 2020 také nebyl ničím výjimečným, protože k podobnému vývoji docházelo i v jiných evropských zemích.

Podle ekonomů tak domácí monetární politika měla na inflaci určitý vliv, ale mnohem více se projevila v jiných oblastech včetně měnového kurzu, trhu s bydlením a zadlužení domácností. Oslabení měnového kurzu přispělo ke zvýšení inflace, ale k tomu mělo za následek snížení kupní síly domácností.

Pozitivně se politika centrální banky neprojevila ani na realitním trhu. Zvyšování sazeb jej podle ekonomů stabilizovalo, i když ceny se po předchozím boomu držely vysoko, a to i relativně k příjmům domácností. Následný pokles sazeb až do záporných hodnot ale opět nastartoval realitní boom. Na něj reagoval regulátor, který mimo jiné uvalil přísné úvěrové limity na domácnosti. Tempo růstu cen nemovitostí pak sice kleslo, ale nedošlo k obratu. A kroky regulátora podle ekonomů zvýšily příjmovou nerovnost, protože dolehly zejména na mladé domácnosti.

A jelikož uvolněná monetární politika a negativní sazby měly dopad na růst zadlužení domácností, ekonomové dochází k závěru, že ve Švédsku tato politika napáchala více škod než užitku. Přispěla sice určitým způsobem ke zvýšení inflace, ta ale byla a je tažena zejména vývojem v zahraničí. A negativní sazby posunuly jiné části hospodářství do stavu, kdy docházelo k jejich přehřívání. Minimálně v době, kdy švédské ekonomice hrozí vznik nerovnováh, tedy platí: Příště již radši ne.

Zdroj: VoxEU

 
 

Čtěte více:

Ve Švédsku opět ožívá debata o přijetí eura
08.01.2020 5:46
Švédové odmítli vstup do eurozóny v referendu v roce 2003, debata o př...
FT: Švédsko je obrovským COVID-19 experimentem
31.03.2020 10:46
Švédsko jde proti trendu v tom, jak reaguje na koronavirus. Financial ...
Co ukazuje hrubé epi-ekonomické srovnání ČR, Dánska a Švédska
20.04.2020 17:48
Míru současných restrikcí je s nadsázkou možno posuzovat na základě je...
Ericsson potvrzuje výhled na roky 2020 a 2022 (komentář analytika)
22.04.2020 14:38
Výrobce telekomunikačních zařízení a přední poskytovatel 5G vybavení E...

Váš názor
  • To je překvapení
    11.05.2020 16:59

    Já jsem tedy jen venkovský ekonom, ale to bylo jasné i sedlákvovi se čtyřmi obecnými, že záporná úroková sazba je nesmysl.
    Pracovitý Prosecký
    • Re: To je překvapení
      11.05.2020 17:11

      Náhodou. Takový bohatý sedlák by měl být rád, že si může levně půjčit na koupi půdy, stád, něco přistavět, atd. Že ta holota čeledínská má jiný názor? Nezájem.
      Ten, který tančí s papoušky
      • Jenže i on
        12.05.2020 8:30

        Jenž i on ví, že když si koupí pole, tak z výnosu zapaltí úrok a ještě vydělá, když ale odloží dceři na věno, nebo si bude šetřit na novu stodolu, úspory mu sežere banka záporným úrokem. Nehledě na to, že musí pokládat toho, kdo půjčuje se záporným úrokem za nenormálního.
        Pracovitý Prosecký
        • Re: Jenže i on
          12.05.2020 9:02

          Na věno se dneska dceři už nešetří. Je jiná doba. Co by tomu feministky řekly. Šetřit na věno. Pfff. Máme sakra nějakou rovnoprávnost, ne? Takže žena musí do svazku vstupovat stejně vybavena jako muž a svou pílí. Takže ve 25 letech vlastní dům či byt, vlastní minimálně Fabie, VŠ titul, atd.
          Ten, který tančí s papoušky
  •  
    11.05.2020 16:50

    Monetary politics, beautiful terminology and tool.
    Čert
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
0:00Čína - Obchodní bilance, mld. USD
14:30USA - Míra nezaměstnanosti, s.a.
14:30USA - Průměrná hodinová mzda, y/y
14:30USA - Změna počtu prac. míst