Švédsko jde proti trendu v tom, jak reaguje na koronavirus. Financial Times poukazují na skutečnost, že tamní školy zůstávají otevřené, vláda zavedla jen malý počet restrikcí. Vědci hovoří o tom, že tato země se tak rozhodla pro velký experiment poté, co od podobné strategie upustila například Velká Británie. Ojedinělosti švédského přístupu a možnému hazardování se věnují i americké The .
Švédsko je podle FT největší evropskou zemí s nejmenším množstvím omezení, kde si lidé stále mohou chodit všude, kam chtějí, školy pro děti do 16 let zůstávají otevřené a zákaz platí jen pro shromáždění více než 500 lidí. K tomu jsou uzavřeny vysoké školy a vláda radí lidem, aby pracovali z domova, pokud je to možné. Místní média jsou podle FT plná zpráv o tom, jak jsou plné lyžařské resorty a jak proudí noční život ve městech.
Johan Carlson z Úřadu pro veřejné zdraví podle FT tvrdí, že země nemůže přijmout drakonická opatření, která by měla „omezený dopad na epidemii, ale srazila by k zemi společnost“. Uznává však, že počet mrtvých, který ve Švédsku ročně dosahuje asi 90 000, nyní výrazně vzroste v případě, že dojde k přetížení systému zdravotní péče. Epidemiolog Anders Tegnell dodává, že věci by měly být zvládnutelné, ale „velký počet jiných švédských zdravotníků s ním nesouhlasí“. Například Joacim Rocklov z Umea University nevidí důvod, proč by Švédsko mělo být jiné než řada dalších zemí a podle něj se tak jeho země vydává cestou obrovského experimentu, který může skončit velmi špatně.
The uvádějí, že na Švédsko se upíná pozornost celého světa pro jeho „neortodoxní přístup“ v době, kdy i jeho přímí sousedé přijímají přísná opatření. I NYT citují Tegnella s tím, že současná strategie je „založena na vědeckém přístupu“ a země podle něj zkouší dostatečná opatření pro zmírnění rychlosti epidemie tak, aby byl systém schopen poskytnout péči nemocným.
Podle NYT švédská vláda sází zejména na osobní zodpovědnost lidí. Celý systém je založen na „dobrovolných krocích“. Ve výsledku tak ale Švédsko postupuje opačně než země jako Německo či Indie, která se pokouší zastavit pohyb a setkávání 1,3 miliardy lidí. Ve Francii musí mít lidé podle NYT při každém opuštění domova vyplněný formulář s důvodem. V Británii policie lidi nabádá, aby zůstali doma. Švédský přístup má přitom podle některých názorů kořeny v tom, že v této společnosti panuje vysoká vzájemná důvěra a lidé tudíž nemusí spoléhat na to, co nařídí vláda.
NYT citují Elisabeth Hatlemovou, která vlastní hotel a je ráda, že vláda nenařídila uzavření podobných služeb. Zároveň ale říká, že se jí nelíbí, že uprostřed pandemie posílá do školy své děti. Záměrné utlumení ekonomiky by tedy pro její rodinu bylo pohromou. Na druhou stranu se však i ona obává toho, jak současný experiment skončí. A dodává, že se jí nikdo neptal, zda se jej vlastně chce účastnit.
Zdroj: FT, NYT