Mark Mobius věří v oživení ve tvaru V a rozvíjejícím se trhům, historie dolaru jako globální rezervní měny, čínský regulační tah na technologické firmy, letošní čínská kurzová výjimečnost a u nás uhlíková neutralita a nedostupné byty. A ještě více v nových Perlách týdne.
Ve světě…
„V“ oživení a vítěz amerických voleb: Známý investor Mark Mobius pro Bloomberg Markets uvedl, že demokraté se budou po volbách všemožně snažit o vyšší zdanění bohatých, „kteří jsou zainvestovaní na akciovém trhu“. To je samo o sobě pro akcie negativní, ale na druhou stranu se objevily informaci o fungující vakcíně, což na akcie působí pozitivně. Akcie rozvíjejících se zemí si pak podle investora povedou pravděpodobně lépe, než akcie v USA. Důvodem má být zejména relativní síla měn některých z těchto ekonomik.
Mobius podle svých věří v oživení ve tvaru V tažené opadajícím strachem z koronaviru. Všímá si také globálního trendu k větší regulaci technologických firem. Ty se podle něj staly velmi mocné a to zejména díky tomu, že doposud regulovány nebyly. Nový trend se ovšem nemusí projevit tím, že by výrazně trpěly zisky velkých technologických korporací, ale podle investora se to může projevit na jejich valuacích.
Je americký trh blízko svého vrcholu? Na tuto otázku Mobius odpověděl, že jeho pozice je „držet americké tituly“ a „velmi selektivně kupovat společnosti, které byly kvůli covidu pod tlakem“. Je to podle investora „riziková sázka“, která se týká například společností v námořní dopravě, či kin. Na rozvíjejících se trzích je podle investora atraktivní segment technologických akcií, které souvisí s investicemi do infrastruktury. Těmi jsou například výrobci čipů a polovodičů.
Podle investora je Čína vítězem současných amerických voleb, protože vztahy mezi USA a touto zemí by se nyní měly výrazně zlepšit. Joe Biden totiž nebude mít útočnou rétoriku tak, jako Donald Trump. Bude naopak hovořit o spolupráci a míru a „to je pro Čínu velmi dobré“. Investor k tomu dodal, že Čína se přesouvá do výroby technologií, kde více soupeří s americkými firmami a „uvidíme tak více zajímavé globální konkurence“.
Renminbi a pak všechny ostatní: Jak ukazuje následující graf, zdaleka ne všechny měny rozvíjejících se zemí si letos vedou dobře. K dolaru posiluje jen renminbi, ale rubl, peso, rand, turecká lira, či brazilský real výrazně oslabují. Je ovšem pravdou, že poslední týdny přinesly v některých případech prudký obrat:
Zdroj: Twitter
Čínská vláda a technologie: Čína zvyšuje tlak na některé technologické a internetové firmy, ale Hoi Tak Leung z právní kanceláře Ashurst k tomu na Bloomberg Finance uvedl, že nejde o jev, který by byl omezen jen na Čínu. A také to není poprvé, co se čínská vláda vydala směrem intenzivnější regulaci tohoto sektoru ekonomiky. Právník také řekl, že regulátor s internetovými firmami jednal letos i minulý rok. Vláda se pak podle Leunga na jednu stranu snaží, aby dosáhla „zdravého rozvoje sektoru“, na stranu druhou se obává přílišného růstu jeho vlivu.
Lze ale dosáhnout toho, aby čínské technologické firmy hrály stále větší roli na globálním poli a zároveň byl jejich vliv omezen na jejich vlastním trhu? Právník míní, že „to je velmi zajímavé téma“. Podle něj regulace může „být zdravá a podporovat inovace“. Jinak řečeno, může prospívat celému ekosystému. Čínská vláda pak podle něj v řadě oblastí s technologickými firmami spolupracuje a to bude pokračovat. Leung nakonec uvedl, že načasování současných kroků čínské vlády není zase tak překvapivé a nová regulace byla připravována delší dobu.
Evropa brzdou: již řadu měsíců sleduje, jak restrikce spojené s pandemií doléhají na jednotlivé části globální ekonomiky. Podle následujícího grafu začala pandemie zhruba v polovině října opět šlapat více na brzdu světové ekonomické aktivity a to kvůli vývoji v Evropě. V jiných regionech podle GS ke zhoršení nedošlo:
Zdroj: , Sober Look
Všechno to zelektrifikujeme: Nový ředitel společnosti Jim Farley na CNBC hovořil o tom, že se od ostatních automobilek liší, protože se snaží elektrifikovat komerční vozidla. Ředitel tvrdil, že v USA má v tomto segmentu trhu asi 50 % podíl a F150 a Transit jsou na vedoucí pozici ve svých třídách. Firma po celém světě prodá ročně asi 500 000 Transitů a „tohle vše bude elektrifikovat“. Farley k tomu dodal, že elektrický motor a baterie nejsou úplně vhodné pro velmi dlouhé trasy, ale řada lidí, kteří si kupují model F150, nebo Transit, jej na takové trasy nepoužívá. A elektřina je tak pro ně vhodné řešení, „třeba proto, že na takovém voze je o 50 % méně součástek, které se mohou porouchat“.
Dolarová sága: Fitch v následujícím grafu prezentuje dlouhodobý vývoj struktury (vykázaných) rezerv centrálních bank. Od počátku minulého století nastal postupný pokles významu libry, kterou nahrazoval zejména dolar. V sedmdesátých letech rostl i podíl německé marky a japonského jenu, dolar ale své pozice opět upevnil v letech devadesátých, i když od té doby jeho podíl opět klesá. Euro po svém vzniku nahrazovalo v rozvahách centrálních bank spíše jiné, než doposud zmíněné měny. A opětovný růst jejich významu v posledních letech jde ruku v ruce se zmíněným poklesem váhy dolaru:
Zdroj: , Sober Look
u nás doma...
Bytů se staví víc, jen jsou mimo možnosti: Ihned.cz píše, že „v Praze vzniká nejvíc bytů za poslední dekádu. Jsou ale mimo příjmové možnosti Pražanů“. Uvádí to analýza Institutu plánování a rozvoje. Ceny podle IPR stále rostou, v září byla průměrná cena volného bytu v projektech 95 904 korun za metr čtvereční, tedy meziročně asi o 10 tisíc korun více.
Celkově se dá podle IPR očekávat, že v metropoli letos a příští rok vznikne 5500 až 6000 bytů, v případě roku 2022 by to mohlo být i výrazně přes 6000. Průměrný byt stál loni v září podle ceníků firem asi 7,3 milionu korun, letos to bylo už zhruba 8,5 milionu. Průměrná cena bytu „odpovídá 16,5násobku hrubé roční mzdy průměrně vydělávajícího pražského zaměstnance a lze tak konstatovat, že stávající ceny nových bytů jsou již mimo příjmové možnosti běžně vydělávajících Pražanů“, píše IPR.
Klimaticky neutrální Česko: Centrum.cz píše , že „pro Česko je reálné snížit do deseti let emise skleníkových plynů o 55 procent, jak to od unijních států požaduje Evropská komise, vyžádalo by si to dodatečné investice ve výši 500 miliard korun“. Ukazuje to studie poradenské společnosti McKinsey & Company, „podle níž je také třeba, aby kromě vlády a firem přiložili ruku k dílu i občané, třeba popularizací jízdy na kole nebo nižší konzumací masa“.
„Dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 by znamenalo dodatečné investice ve výši čtyři biliony korun, tedy každoročně čtyři procenta celkového HDP za loňský rok, a také další rozvoj nových technologií. McKinsey však dodává, že se velká část těchto investic zaplatí, nebo dokonce přinese zisk, protože nově zaváděné technologie umožní snížení provozních nákladů“, píše portál.