Zdá se, že centrální bankéři ve střední Evropě budou přicházející nárůst inflace povětšinou trpět a nechají svoje ekonomiky pomstít se za uzavírky během pandemie, napsala agentura Reuters. Ekonomiky středoevropských států se teprve začínají vzpamatovávat z pandemie, která vedla v Maďarsku i v České republice k nejvyšším počtům úmrtí na Covid-19 na obyvatele. Zároveň se ale východní členové EU potýkají s vyššími inflačními tlaky než ostatní a jejich trh práce a růst mezd dál prosperují.
Ceny znovu rostou v Česku, kde se už letos dokázaly přiblížit cíli České národní banky. V Polsku už běží nad cílem a maďarská inflace by v jarním kvartálu mohla kulminovat kolem 5 procent.
Z těchto zemí by ale sazby mohlo už v tomto roce zvednout pouze Česko. Guvernér ČNB Jiří Rusnok minulý týden řekl, že diskuze o zvyšování sazeb by mohla začít už v srpnu. I česká centrální banka ale podotýká, že se zvyšováním sazeb nebude pospíchat.
Poláci a Maďaři by podle některých názorů mohli nechat ceny pádit ochotněji než Češi.
„Je tu velká šance, že Maďaři ani Poláci nebudou chtít zabrzdit růst,“ domnívá se podle Reuters ekonom ING Bank v Budapešti Peter Virovacz. „Rychlý růst, vysoké úroky z investic a úřady, které navyšují růstové tempo potenciálního HDP za cenu vyšší inflace a zhoršení konkurenceschopnosti, což by mohl kompenzovat slabší forint,“ uvedl také. Pokud ale ten oslabí až moc, mohla by svoji týdenní depozitní sazbu zvednout i maďarská centrální banka.
Maďarsko a Česko také navýšily svoje plánované rozpočtové schodky, aby udělaly prostor pro další fiskální stimuly.
Maďarský premiér Viktor Orbán, kterého počátkem příštího roku čeká tvrdý boj o znovuzvolení, dlouho spoléhal na to, že ekonomika bude jeho hlavním trumfem na cestě k vítězství. Jeho vláda poskytovala během uplynulé dekády silnou finanční podporu rodinám. Země nyní cílí na rozpočtový schodek představující letos 7,5 procenta hospodářského výkonu země. Příští rok by ho chtěla ale snížit na 5,9 procenta. Česká vláda předpokládá letos schodek 8,8 procenta výkonu ekonomiky. Dříve to bylo 6,6 procenta.
Centrální banky jsou ovšem stále v uvolňovacím módu a nebezpečí inflace setřásají.
Maďarský regulátor nechal minulý týden v úterý svoje úrokové sazby beze změn a stojí teď před situací, že inflace jeho cílové rozpětí 2- 4 procent přestřelí. Banka považuje rychlejší inflace za dočasný fenomén, hodlá ji ale pozorně sledovat kvůli možným sekundárním účinkům. Vládu v Budapešti nicméně minulý týden vybídla, aby deficit snižovala rychleji a předešla tak dalším inflačním rizikům.
Také polská inflace by v nadcházejících měsících měla běžet na nad horním limitem cílového rozpětí tamní centrální banky, což je odchylka jednoho procentního bodu na obě strany cílových 2,5 %. Guvernér Adam Glapinski se už ale nechal slyšet, že až do konce jeho mandátu zůstanou sazby pravděpodobně tam, kde jsou. Mandát mu končí v příštím roce. Nárůst inflace může být podle banky dočasný a pohánět ho mohou faktory, které měnová politika nedokáže ovlivnit.
Maďarská vláda odhaduje letošní růst své ekonomiky na 4,3 procenta, polská na 4 % a česká na 3,1 procenta. Také nezaměstnanost se v regionu zlepšuje.
„Z hlediska růstových vyhlídek (v regionu CEE) jsme pro rok 2021 a 2022 relativně optimističtí, především pro rok 2022, a to i navzdory třetí vlně. Předpokládáme, že ekonomiky se poměrně dobře adaptovaly, a očekáváme, že poměrně dobře se zotaví také zahraniční poptávka,“ uvedl analytik Fitch Ratings Arvind Ramakrishnan.
Zdroj: Reuters, ČTK