Aktualizováno Národní plán obnovy (NPO), ve kterém chce stát investovat zhruba 200 miliard korun, dnes schválila vláda. Na twitteru o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Z EU by měl stát získat na investice 172 miliard korun. Plán je rozdělen na šest hlavních oblastí, které by z něj měly být financovány. Největší část, zhruba 91 miliard korun, je určena na infrastrukturu a tzv. zelenou transformaci. Podle Havlíčka půjde na klimatické projekty 41 procent z celkové sumy, podíl výdajů na digitální transformaci má činit 23 procent. Další peníze jsou určeny na vzdělávání a trh práce, vývoj a inovace, podporu podnikání a zdraví.
"Národní plán obnovy je strategickým dokumentem, kterým Česká republika požádá o finanční příspěvek z Nástroje pro oživení a odolnost ve výši přibližně 172 miliard korun ve formě grantů. Celková výše investic je plánována ve výši 199,902 miliardy korun, která zahrnuje národní spolufinancování, jehož výše se bude odvíjet od finální výše příspěvku z Nástroje pro oživení a odolnost. Plán podléhá schválení Evropskou komisí a Radou Evropské unie," uvádí materiál, který schvalovala vláda.
Šest pilířů NPO je rozděleno na tzv. komponenty a konkrétní reformy a investiční akce. Komponent je v aktuální verzi plánu, kterou má ČTK k dispozici, 27. Jde například o zvýšení odolnosti systému zdravotní péče, přechod na čistší zdroje energie, rozvoj čisté mobility, boj se suchem, rozvoj kultury nebo inovace ve vzdělání.
V této souvislosti o víkendu informovalo ministerstvo zemědělství, že bude rozhodovat o 15 miliardách korun. Peníze chce směřovat především na projekty příznivé ke klimatu. Jde například o obnovu 12.000 hektarů smíšených, klimatické změně odolných lesů ročně. Za tři roky tak jde podle ministerstva celkem o 36.000 hektarů nově obnovených lesů, což je zhruba rozloha Krkonošského národního parku. "Kromě výsadby lesů obsahuje část NPO, za kterou zodpovídá ministerstvo zemědělství, i opatření na malých vodních nádržích nebo pozemkové úpravy. Nutný podíl klimaticky příznivých opatření, který EU stanovila na 37 procent, plní MZe více než dvojnásobně. Záměry MZe podpořily i odborné instituce," uvedlo v sobotu ministerstvo. Plány podpořila například Agrární komora, Lesnicko-dřevařská komora, některé univerzity nebo výzkumné ústavy.
Dohromady se schválením plánu vznikne i koordinační orgán NPO, a to v podobě odboru na ministerstvu průmyslu a obchodu. "Důvodem zřízení nového odboru je vznik zcela nové agendy," uvádí materiál. Odbor bude investice koordinovat, dohlížet na plnění plánu, podávat Evropské komisi souhrnné žádosti o platbu i dodávat monitorovací zprávy.
Dále také vznikne Řídící výbor Národního plánu obnovy, v kterém budou zástupci jednotlivých vlastníků komponent, tedy většinou ministerstev. Členy výboru budou i zástupci Evropské komise. Předsedou výboru bude zástupce ministerstva průmyslu a obchodu.
Dalším nově vzniklým orgánem bude Výbor NPO. Bude mít ale jen poradní a monitorovací funkci za účasti sociálních a hospodářských partnerů. Auditovat celý program bude ministerstvo financí.
Společně s Národním plánem obnovy vláda projedná také Národní program reforem 2021. S NPO je propojen na základě pokynů Evropské komise. Program reforem členské státy předkládají každoročně v rámci koordinace hospodářských politik. Letošní program vychází z priorit na úrovni ČR i EU a obsahuje i popis reforem a opatření, které nejsou obsaženy v NPO. Jde například o konvergenční program a s tím související plány ohledně vývoje veřejných financí nebo důchodového systému.
Peníze z nového fondu budou muset být ze 70 procent vyčerpány do roku 2022, do roku 2023 pak zcela. Proplacené musejí být do roku 2026.
Zástupci opozice dříve uvedli, že Národní plán obnovy musí být v souladu s klimatickými a digitalizačními cíli Evropské unie a že vláda jeho přípravu a konzultace podcenila. Před odevzdáním Evropské komisi by ji měl podle nich projednat Parlament.