Natixis poukazuje na to, že některé vlády hodlají rozjet rozsáhlé programy investic do infrastruktury. Nejde tedy o fiskální stimulaci, která by byla reakcí na cyklický vývoj v ekonomice, ale o dlouhodobé projekty. Natixis se ptá, co je podmínkou jejich úspěchu? A v jiné analýze vyjmenovává důvody pro atraktivitu evropských akcií.
Úspěch vládních investic
Podle ekonomů banky budou vládní investice financovány buď zvýšením vládního zadlužení, nebo vyššími daněmi. Na to, aby přinesly čistý pozitivní efekt, je pak nutné, aby zvýšily ekonomický potenciál. Jen v takovém případě by totiž nedošlo k neustálému zvyšování dluhů nebo daňové zátěže, vyšší potenciál by naopak umožnil jejich snížení. Jaké investiční výdaje splňují tuto podmínku?
Natixis analyzoval historický vývoj v řadě vyspělých zemí od USA až po Nový Zéland. A na základě dat tvrdí, že potenciál celého hospodářství zvedají veřejné investice do výzkumu a vývoje, zdravotního systému a vzdělávání. Stejně pak působí snižování odvodů a zdanění korporátního sektoru. Jiný typ zdanění či vládních investic nemá podle historických dat větší dopad na faktory, jako je produktivita či zaměstnanost.
Evropské akcie
V jiné analýze Natixis poukazuje na to, že evropské akcie se dlouho držely za americkými trhy, nyní ale dochází k uzavírání vytvořené mezery. A podle ekonomů banky existují důvody, proč by mělo pokračovat. Na první místo řadí ekonomický růst, u něhož Evropa doposud zaostávala, ale podle Natixisu se její ekonomická aktivita začne zvedat. Následující graf ukazuje historický a Natixisem projektovaný růst americké a evropské ekonomiky:
Natixis dál poukazuje na to, že plánované vládní investice (viz výše) leží v USA v celkovém vyjádření sice výš (2,3 bilionu dolarů během osmi let), ale v eurozóně (750 miliard eur za dva roky) jsou vyšší v přepočtu na následující dva roky. Evropě by také více než Spojeným státům mělo prospět oživení globálního obchodu, protože její ekonomika je více zaměřená na exporty.
Dále Natixis poukazuje na plánované zvýšení daňové zátěže korporátního sektoru v USA a také na oživení evropského bankovního sektoru. K němu podle ekonomů banky dochází jednak díky určitému napřímení výnosových křivek a také díky poklesu míry defaultů.
Zdroj: Natixis