Maďarská vláda od února sníží ceny šesti základních potravin, oznámil včera premiér Viktor Orbán, který se před dubnovými parlamentními volbami snaží poradit si se stoupající mírou inflace, včetně zavedení cenového stropu na energie, paliva a hypotéky. Orbán, kterého čeká 3. dubna tvrdý boj o znovuzvolení se sjednocenou opozicí, prohlásil, že ceny mouky, cukru, slunečnicového oleje, mléka, vepřové kýty a kuřecích prsou musí od příštího měsíce klesnout na úroveň z poloviny října, uvedla agentura Reuters.
"Ceny v celé Evropě rostou kvůli nárůstu cen energií," řekl Orbán po jednání vlády. Zdůraznil, že snížení cen musí být aplikováno celostátně.
Poprvé od převzetí moci po politickém zemětřesení v roce 2010 bude nyní osmapadesátiletý Orbán a jeho nacionalistická vládnoucí strana Fidesz ve volbách čelit jednotné frontě opozičních stran. Opoziční aliance zahrnuje demokraty, socialisty, liberály a také uskupení Jobbik, které se dříve označovalo za krajní pravici, nyní za uskupení pravého středu. Alianci vede starosta malého města Peter Marki-Zay, energický politický outsider, poznamenal Reuters.
Fidesz měl v prosincovém průzkumu agentury Median před sjednocenou opozicí pětibodový náskok. Maďarská inflace však v listopadu vyletěla na 14leté maximum 7,4 procenta, což přesáhlo očekávání. Ekonomové oslovení Reuters předpokládají, že prosincová míra inflace dosáhne stále vysokých 7,2 procenta.
Marki-Zay řekl, že Orbanovo oznámení představuje přiznání, že ekonomika je v tragickém stavu. "Otřesná vláda, která v posledních 12 týdnech svého dvanáctiletého vládnutí s dvoutřetinovou (parlamentní) většinou začne řešit ceny, musí odejít,“ zdůraznil opoziční vůdce na facebooku.
Orbán v listopadu oznámil, že vláda zavádí na tři měsíce cenový strop pro pohonné hmoty, který by mohl být v únoru prodloužen. Uvalil také strop na úrokové sazby hypoték, aby ochránil dlužníky před rostoucími splátkami úvěrů poté, co prudká inflace donutila centrální banku zvýšit úrokové sazby mnohem výše, než se původně očekávalo, připomněl Reuters.
Maďarská centrální banka se v červnu stala první centrální bankou v Evropské unii, která začala od vypuknutí pandemie nemoci covid-19 zvyšovat náklady na úvěry. Svou základní úrokovou sazbu od té doby zvýšila celkem o 1,8 procentního bodu na sedmileté maximum 2,4 procenta.