Akciové trhy se pokouší druhý den o stabilizaci, ale zdá se, že najít „pevnou” půdu pod nohama nebude tak lehké. Včera S&P 500 ve volatilní seanci opět ztratil (0,6 %) a index strachu (VIX) vyskočil na nejvyšší hodnoty od ledna 2021. Hlavním motorem strachu zůstává covidem nastartovaná inflace a dopad do politiky amerického Fedu, na jehož zasedání dnes trhy napjatě čekají.
Počítáme s tím, že Fed potvrdí trhům první růst sazeb na březnovém zasedání, a je pravděpodobné, že jeho šéf Powel připustí rychlejší růst sazeb, než ukazuje poslední prognóza. Ta v rámci dots plots ukazuje na 3 růsty sazeb (o 75 bps) v tomto roce. Nám jako pravděpodobnější přijde celkový růst sazeb o 1 procentní bod.
Na druhou stranu nic z toho pro trhy nebude již velkým překvapením, a klíčová tak zůstane komunikace ohledně startu a tempa kvantitativního utahování (QT) - výprodejů aktiv z bilance. Právě QT nepřijaly naposledy v průběhu roku 2018 trhy vůbec dobře a bojí se po právu i tentokráte. Plány ohledně načasování a rozsahu QT tak budou nakonec pro náladu na trzích klíčové. Americký Fed si tentokrát vzhledem k povaze a síle domácích inflačních tlaků nemůže dovolit brát na náladu na akciových trzích velký ohled. Může si ovšem vybrat, zda k tomu více použije tradiční nástroj (sazby) nebo alternativní nástroje (QT). I to může být pro náladu na trzích klíčová zpráva.
Trhy v mezičase dostávají novou sadu lednových měkkých indikátorů, které zatím ukazují jen na velmi pozvolnou úlevu v subdodavatelských řetězcích. Naposledy to byl včera lepší výsledek německého indexu podnikatelské nálady IFO. Podle doprovodných komentářů je to i díky mírnému vylepšení v subdodávkách kritických nedostatkových komponent. Podobnou zprávu přináší i první odhady evropských PMI. Průmyslové firmy zvyšují zákazníkům své ceny nejrychleji v historii, ale současně již začíná lehce slábnout jinak stále výrazný tlak na zdražování vstupů. Navíc v důsledku slabšího napětí v subdodavatelských řetězcích rostla výroba nejrychleji od srpna 2021. Situace má k normálu stále velice daleko, ale první letošní signály z evropských podnikatelských nálad vypadají spíše povzbudivě.
TRHY
Koruna
Česká koruna se drží v okolí 24,50 EUR/CZK a s napětím sleduje dnešní zasedání Fedu a náladu na akciových trzích. Klíčové budou podobně jako pro ostatní riziková aktiva komentáře týkající se politiky QT (viz úvodník). Pokud po dnešním zasedání Fedu akcie alespoň načas zastaví svoji korekci, koruně to může pomoci ke stabilizaci… V opačném případě se spíše bude pohybovat dál nad 24,50 a vyčkávat na zasedání ČNB příští týden.
Zahraniční forex
Pozornost všech trhů, včetně eurodolaru, kterému se v podmínkách vysoké averze k riziku nedaří, je samozřejmě celý týden upřena na zasedání Fedu. To začalo včera a dnes večer budou k dispozici výstupy v podobě komentáře k rozhodnutí a tiskové konference šéfa Fedu Powella. Vzhledem k tomu, že při současném akciovém výplachu nikdo nepočítá s tím, že by Fed zvýšil sazby již dnes, bude pozornost upřena k jiným důležitým detailům. Na co si dát tedy pozor?
Za prvé, půjde o načasování ukončení kvantitativního uvolňování. Pokud jej Fed nechá doběhnout podle plánu do konce března, bude to pro riziková aktiva plus a dolaru se může přitížit. Za druhé, bude důležité, zda pro ponechání sazeb hlasovali všichni členové FOMC či se objevil nějaký disent. Pokud ano, hrozí, že Fed může odstartovat v březnu zvyšování sazeb +50 bazickými body (to by bylo plus pro dolar). A konečně, pokud jde o výstupy z tiskovky, tak J. Powell bude nepochybně mlžit, ale důležité zde budou dvě věci. Za prvé potvrzení toho, že snižování bilance začne až po dvou a více sezeních od prvního zvýšení úroků, a za druhé odpověď na otázku, zda by Fed mohl zvedat sazby každé zasedání (tj. jednou za měsíc a půl a nikoliv jednou za kvartál, jak si myslí trh).
Maďarská MNB zvýšila včera hlavní úrokovou sazbu o 50 bazických bodů, čímž ji dostala na úroveň 2,90 % a přiblížila úrovni jednotýdenní depozitní úrokové sazbě (4 %), která je nyní hlavní instrumentem měnové politiky. Tato sazba však bude pravděpodobně zvýšena již tento čtvrtek, a to na úroveň 4,30 % (MNB chce obě sazby sloučit do konce prvního pololetí). Celkově bylo vyznění včerejšího zasedání velmi jestřábí, které podporuje forint. MNB například prognózuje vrchol jádrové inflace na 7 %, přičemž zcela ukončila program nákup vládních dluhopisů (více a detailněji k zasedání MNB v Central Europe Daily).