Zatímco válka na Ukrajině zůstává nadále v centru pozornosti finančních trhů, o své slovo se v posledních dnech znovu hlásí také Covid-19. Nejvyšší přírůstky nově nakažených od začátku pandemie hlásí Čína, která pouhý týden po konci uzávěry průmyslové megalopole Šen-čen oznámila devítidenní lockdown Šanghaje. Z pohledu Evropy představuje čínská politika nulové tolerance problém zejména s ohledem na další narušení dodavatelských řetězců, které jsou trvale pod tlakem od propuknutí pandemie v roce 2020.
Jak další narušení dodavatelských řetězců, tak vysoké ceny komodit v důsledku ruské agrese na Ukrajině posouvají evropskou ekonomiku (včetně tuzemské) stagflačním směrem. Jinak řečeno, oba tyto šoky působí současně ve směru vyšší inflace a nižšího růstu. Oproti stagflační epizodě 70. let minulého století se však nynější situace liší v tom, že růst cen nereflektuje primárně „ropný šok“, ale skokový růst napříč celým spektrem energetických a jiných komodit. Na druhou stranu, prudké zdražení energií dnes bolí vyspělé ekonomiky podstatně méně než před pěti dekádami, a to především díky výrazně vyšší energetické efektivitě.
Vedle skokového růstu cen ropy charakterizovala stagflační epizodu 70. let zejména mzdově-cenová spirála. Ta rezultovala primárně z neukotvenosti inflačních očekávání a druhotně také silné role odborů, které byly v rámci kolektivního vyjednávání schopny prosadit svižný růst mezd. Inflační spirálu, která na přelomu 70. a 80. let vedla v USA k dvoucifernému růstu spotřebitelských cen, musel nakonec zkrotit až agresivní růst úrokových sazeb (v případě Fedu na 20 %) a následná recese doprovázená prudkým zvýšením nezaměstnanosti.
Jinými slovy, náklady na zkrocení vysoké inflace byly v 80. letech obrovské, což dnes slouží pro centrální bankéře ve vyspělých zemích jako memento, aby se inflační očekávání nevymkla jejich kontrole. A to je ostatně i důvod, proč mnohé centrální banky, včetně ČNB, reagují na aktuální stagflační šok růstem úrokových sazeb, z čehož lze vyčíst vcelku jasnou preferenci (dlouhodobé) cenové stability na úkor (krátkodobého) hospodářského růstu.
*** TRHY ***
Koruna
Koruna se včera obchodovala s minimální volatilitou a zůstala tak poblíž 24,60 EUR/CZK. Hlavní událostí tohoto týdne bude bezpochyby čtvrteční zasedání ČNB, od kterého očekáváme další růst úrokových sazeb, a to minimálně v rozsahu 50bps. Mimoto bude korunu bezprostředně zajímat také další vývoj na Ukrajině, na který reaguje od počátku války velmi citlivě.
Zahraniční Forex
Eurodolar stále vyčkává pod hranicí 1,10 na důležitá data, která budou zveřejněna ve druhé polovině tohoto týdne (inflace v eurozóně a data z trhu práce z USA).
Mezitím stojí za pozornost výrazné oslabování japonského yenu, který trpí stále agresivní politikou Bank of Japan. Centrální banka se stále snaží kontrolovat výnosovou křivku (držet desetiletý výnos do 0,25 %), což jí stále nutí nakupovat obrovské množství dluhopisů a proti tomu naopak tisknout nekryté yeny.
Ropa
Cena severomořské ropy Brent včera klesla o mohutných 11 dolarů (9 %) až k hranici 110 USD/barel v reakci na ohlášenou uzávěru Šanghaje, která zřejmě dále naruší dodavatelské řetězce, ale také bezprostředně zpomalí čínskou ekonomiku (a zprostředkovaně i poptávku po ropě).