Maďarsko, Uniper, . Rusko požaduje po zemích, označovaných Moskvou za nikoliv přátelské, aby za ruský zemní plyn platily v rublech. Systém plateb, načrtnutý Rusy, předpokládá využití účtů u Gazprombank. Které státy či firmy na systém nejnověji přistoupily?
Maďarsko podle svého ministra zahraničí Pétera Szijjártó nemá alternativní možnosti, jak si zajistit energetické zdroje nebo trasy, které by zemi umožnily v nejbližších letech ukončit dovoz z Ruska. Na platební podmínky Moskvy pro odběr ruského plynu tak podle ministra přistoupilo. Szijjártó již dříve uváděl, že jeho země nepodpoří žádnou podobu evropských sankcí, která by se týkala ruské ropy a plynu.
Ruský prezident Vladimir Putin po začátku bojů na Ukrajině a ostré západní reakci na ruskou agresi oznámil, že odběratelé z "nikoliv přátelských zemí" budou za ruský plyn muset platit v rublech. Evropské země a tamní plynárenské firmy to odmítly s tím, že by změna platební metody byla porušením uzavřených kontraktů. Ruská strana, pro kterou dodávky plynu do zemí EU znamenají výrazné příjmy, poté vypracovala a zákazníkům nabídla nový systém plateb.
V rámci tohoto platebního schématu si odběratelé surovin musí u banky Gazprombank, nad kterou má kontrolu Kreml, otevřít dva bankovní účty - devizový a rublový. Odběratelé za energie platí v dolarech nebo v eurech a Gazprombank poté částku převede na rublový účet. "Mezitím je může mít libovolně dlouho k dispozici ruská centrální banka, takže vlastně půjde o půjčku pro ni," vysvětlil dnes podle ČTK nejmenový unijní činitel. Unijní protiruské sankce od března zakazují jakýkoli platební styk s centrálním bankovním ústavem v Moskvě a právě v tom, že západními penězi za plyn může disponovat centrální banka Ruska, podle unijní exekutivy spočívá porušení sankcí. Polsko už rublové platby odmítlo a ve středu bylo od ruského plynu odříznuto, stejně tak i Bulharsko.
Agentura Bloomberg, která se odvolala na zdroj blízký Gazprombank, ve středu napsala, že účty u Gazprombank si už otevřelo deset evropských odběratelů ruského plynu a čtyři z nich tímto způsobem zaplatili.
Již zmíněné Maďarsko z Ruska čerpá 85 procent dodávek plynu a 65 procent dodávek ropy. Ve svém postoji není ojedinělé. Řecký ministr energetiky Kostas Skrekas řecké rozhlasové stanici Skai řekl, že Atény plánují příští měsíc zaplatit ruské plynárenské společnosti Gazprom tak, aby neporušilo sankce EU vůči Rusku. Řecko získává z Ruska více než 30 procent plynu. Řecká plynárenská společnost DEPA má uhradit Gazpromu fakturu za dubnové dodávky plynu do 25. května. Skrekas ale víc k platbě neřekl.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu varovala firmy, aby se požadavkům Ruska nepodvolovaly, protože by to mohlo být v rozporu s protiruskými sankcemi. Podniky ale hledají skuliny a dosud jednotná evropská fronta proti Moskvě se podle Bloombergu začíná drolit.
Německá energetická společnost Uniper, která patří mezi největší kupce ruského plynu v Evropě, již uvedla, že bude platby za dodávky plynu z Ruska převádět do ruské banky a nikoliv do banky v Evropě. Uniper patří mezi pět evropských energetických firem, které investovaly do plynovodu Nord Stream 2. Německý kancléř Olaf Scholz dnes prohlásil, že Německo se musí připravit na možné přerušení dodávek ruského plynu; zatím prý Berlín může jen spekulovat, co se Kreml rozhodne udělat.
Na požadavky Kremlu podle zdrojů Financial Times přistoupila také rakouská . Energetická skupina, která je jedním z největších dovozců ruského plynu, se chystá otevřít si účty v rublech u finančního ústavu Gazprombank ve Švýcarsku.
K otevření rublových účtů se podle zdrojů Bloombergu chystá také italský energetický gigant . I ten patří k největším odběratelům ruského plynu v Evropě. Firma, za kterou stojí italská vláda, má na rozhodnutí čas do konce května, kdy je splatná další částka za odběr plynu od Gazpromu. Podle zdrojů Bloombergu jde o preventivní rozhodnutí.
si podle Hospodářských novin rublový účet v Gazprombance neotevřel. Státem ovládaná energetika je přitom jednou z mála společností, které mají kontrakt přímo s ruskou firmou. Splátka ho čeká až koncem května, napsal dnes také deník.
V českých zásobnících je podle včerejších slov ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) asi 925 milionů metrů krychlových plynu, loni ve stejném období v nich bylo 391 milionů metrů krychlových plynu. Při běžné spotřebě vydrží zásoby dva měsíce, v případě regulovaného systému by stačily na mnohem delší dobu.
Hledání cest, jak si pomoci k dodávkám, ale pomohlo odejmout část tlaku z trhu se zemním plynem. Cena suroviny pro evropský trh dnes na nejobchodovanějším, červnovém kontraktu po dvou růstových dnech ztratila až 7,1 procenta.
Zdroje: Bloomberg, ČTK, HN