Energetická krize v Evropě dále eskaluje poté, co včera oznámilo Rusko okamžité zastavení dodávek zemního plynu do Polska a Bulharska. Tento krok opětovně zvyšuje napětí na evropském trhu s plynem a také pravděpodobnost, že by mohlo dojít k odstřižení i ostatních členských zemí EU od ruských importů. Cena plynu v reakci na tyto zprávy vzrostla až o 17 % a dostala se zpět do blízkosti 100 EUR/MWh.
Rusko se rozhodlo zastavit dodávky zemního plynu, neboť jak Polsko, tak Bulharsko odmítly zaplatit za surovinu v rublech, tj. v souladu s novými podmínkami, které v březnu oznámil prezident Putin. Právě na konci tohoto měsíce by přitom měly dle Moskvy začít platit za plyn v rublech také ostatní evropské země. Hlavním rizikem je proto nyní možnost, že Rusko v nejbližších dnech zvolí podobně razantní kroky také vůči svým největším odběratelům v čele s Německem.
Z pohledu Vladimira Putina lze další vyhrocení konfliktu číst jako snahu o nalomení dosavadní evropské jednoty. Sekundárně však jde Rusku také o oslabení efektivity západních sankcí, k čemuž by mohlo dojít, pokud by byla Evropská unie donucena přistoupit na specifické podmínky rublových plateb za plyn. Na druhou stranu, EU dávala doposud vcelku jasně najevo, že navzdory své závislosti na ruském plynu (40 % celkové spotřeby) nehodlá přistoupit na Putinova ultimáta a de facto kapitulovat, a to ani v situaci, kdy dojde k zastavení dodávek plynu.
Naopak je nanejvýš pravděpodobné, že včerejší krok Ruska dále zintenzivní úsilí Evropy odstřihnout se od závislosti na jeho energetických importech. Aktuální plán Evropské komise počítá se snížením ruských dodávek plynu o celé dvě třetiny do konce roku 2022. Pokud by však Rusko zcela zavřelo plynové kohoutky do Evropy, na stole by byl alternativní scénář relativně neuspořádaného odklonu od ruského plynu, jehož negativní dopady by zřejmě poslaly evropskou ekonomiku (a českou nevyjímaje) do recese.
*** TRHY ***
Koruna
Koruna během včerejší obchodní seance odepsala na frontě s eurem téměř procento a vyšplhala se nad 24,50 EUR/CZK. Česká měna se dostala pod tlak negativního sentimentu na globálních finančních trzích, přičemž zvlášť citlivě - podobně jako ostatní měny v regionu - vnímá další vyhrocení situace ohledně ruských dodávek zemního plynu. Ještě významněji oslabuje koruna vůči americkému dolaru, kde hraje důležitou roli pokračující posun eurodolaru jižním směrem.
Regionální Forex
Středoevropské měny v čele s polským zlotým včera večer oslabily v reakci na zprávu, že ruský Gazprom zastavuje dodávky plynu do Polska. Je přitom jasné, že fundamentálně jde o velmi negativní zprávu, neboť celá východní Evropa je na ruském plynu masivně závislá.
Oslabení měn tak bude ještě více komplikovat život regionálním centrálním bankám, které se snaží krotit velmi vysokou inflaci. Tento týden se o to pokouší maďarská centrální banka, která včera zvýšila svoji základní sazbu ze 4,40 % na 5,40 % a zítra přikročí ke zvýšení jednotýdenní depo sazby (nyní 6,15 %). Původně se očekávalo, že navýšení bude jen o 30bps, ale pokud forint oslabí ještě výrazně, mohlo by to být i více.
Eurodolar
Averze k riziku zůstává velmi silná, což globálně pomáhá dolaru. Kromě toho se k evropským problémům přidal i strach z toho, že do východní a střední Evropy nepoteče plyn z Ruska (viz úvodník).
Technicky vzato má eurodolar našlápnuto otestovat několikaleté minimum ležící na úrovni 1,063.
Akcie
Americké trhy včera pokračovaly ve slabé výkonnosti a připsaly si již šestý pokles během posledních osmi dní. Index S&P 500 v záplavě korporátních výsledků oslabil o 2,8 %, když se jednalo o největší propad od poloviny února. Výprodeje opět vedl technologický sektor, a tak technologiemi zatížený index Nasdaq propadl dokonce o 3,95 %, díky čemuž se opět přehoupl do medvědího trhu, který je definován jako 20% propad z maxima. Nasdaq ztrácí na své maximum z konce loňského listopadu již 23 %.