Míra inflace v eurozóně v srpnu zdolala další rekord. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen zrychlilo na 9,1 procenta z červencových 8,9 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Za vysokou inflací stojí zejména pokračující prudký růst cen energií. Údaje za celou Evropskou unii předběžný odhad neobsahuje.
Zdroj: Eurostat
Inflace v eurozóně se nachází vysoko nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Ta v reakci na prudký růst spotřebitelských cen v červenci poprvé od roku 2011 zvýšila základní úrokové sazby, a to výrazněji, než původně avizovala. Její základní úrok se dostal na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém se držel od roku 2016.
Analytici očekávají další výrazný růst úroků v září a dnešní statistika podle agentury Reuters přináší nové argumenty ve prospěch takového kroku. Nadále totiž v srpnu narůstal také pozorně sledovaný ukazatel inflace, který nezahrnuje volatilní ceny potravin a energií. Inflace bez cen pohonných hmot a potravin stoupla podle předběžných dat v srpnu na 5,5 z 5,1 procenta. Ještě užší ukazatel, který vylučuje také ceny alkoholu a tabáku, stoupl na 4,3 ze 4,0 procenta.
Ceny energií se v srpnu meziročně zvýšily o 38,3 procenta, tempo jejich růstu mírně zpomalilo z červencových 39,6 procenta. Ceny potravin, alkoholu a tabáku vzrostly o 10,6 procenta. Ceny neenergetického průmyslového zboží stouply o pět procent a ceny služeb o 3,8 procenta.
Podle předběžného odhadu nejvíce rostly ceny v Estonsku, kde inflace zrychlila na 25,2 procenta. O více než 20 procent ceny vzrostly také v Litvě a Lotyšsku. Nejnižší byla inflace ve Francii, kde činila 6,5 procenta.
Zpřesněnou zprávu s dalšími podrobnostmi a údaji za celou Evropskou unii zveřejní statistický úřad 16. září.
Zdroje: ČTK, Reuters, Eurostat