Rusko dnes přerušilo dodávky plynovodem Nord Stream 1, který je hlavní trasou pro přepravu ruského zemního plynu do Evropské unie. Podle agentury Reuters to vyplývá z dat pořízených při vstupu potrubí do Německa. Ohlášená odstávka má trvat do sobotního rána. Ruská plynárenská společnost Gazprom zhruba před dvěma týdny uvedla, že jediná zbývající kompresorová stanice potřebuje údržbu. Z Evropské unie zaznívají hlasy, neočekávající obnovu toku plynu po této údržbě, nebo nejméně další snížení jeho objemu. Akcie Gazpromu na burze v Moskvě nabraly dnes až +35 procent, což je pro ně největší průběžný vzestup od září 2008 poté, co plynárenský gigant vůbec poprvé doporučil vyplatit průběžnou dividendu.
Dnešní zastavení dodávek plynu do Evropy prostřednictvím hlavního plynovodu dále vyostřuje hospodářskou válkou mezi Moskvou a EU, míní Reuters. Podle agentury se rovněž zvyšují vyhlídky na ekonomickou recesi v Evropě a nutnost zavést úsporná opatření ohledně spotřeby plynu v některých zemích EU.
Údaje ze vstupních bodů spojujících Nord Stream 1 s německou plynárenskou soustavou potvrdily, že průtoky plynu klesly dnes brzy ráno na nulu.
Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Z Německa jsou na něj navázány plynovody do dalších zemí, včetně České republiky. Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo invazi na Ukrajinu a EU v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.
Gazprom 19. srpna oznámil, že přeprava plynu Nord Streamem 1 by po třídenní odstávce měla být obnovena, pokud nenastanou žádné technické problémy. Plyn by měl potrubím znovu začít proudit v sobotu ve 3:00 SELČ. Evropské vlády se ale obávají, že by Moskva mohla výpadek prodloužit jako odplatu za západní sankce.
Gazprom omezování dodávek plynu zdůvodňuje technickým problémy, mimo jiné chybějící turbínou ve stanici Portovaja. Evropská unie ale tvrdí, že technické problémy jsou pouhou záminkou a že Moskva používá plyn jako zbraň k prosazení svých zájmů.
Ruská plynárenská firma nicméně dnes podle agentury Reuters uvedla, že dodávky plynu do Evropy přes Ukrajinu dnes pokračují, středeční objem je 42,1 milionu kubíků.
Gazprom postupně zastavil vývoz plynu do Polska, Bulharska, Nizozemska a dalších zemí
Výběr událostí kolem dodávek ruského plynu od zahájení ruské invaze na Ukrajinu (ruská společnost Gazprom od čtvrtka zcela zastaví dodávky plynu francouzské společnosti Engie; firma podle ní plně neuhradila červencové dodávky):
24. února - Cena plynu pro evropský trh se v reakci na zahájení útoku ruských vojsk na Ukrajinu zvýšila více než o třetinu a dostala se vysoko nad hranici 100 eur za megawatthodinu (MWh). V březnu dál stoupala a dostala se téměř na 350 eur za MWh, později ale opět klesla.
8. března - Rusko poprvé od napadení Ukrajiny otevřeně pohrozilo přerušením dodávek plynu, který do Evropy proudí plynovodem Nord Stream 1, pokud Západ zakáže dovoz ruské ropy.
23. března - Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že Rusko už za plyn určený pro Evropu nebude brát eura ani dolary, platby se chystá požadovat v rublech. Opatření se podle Putina mělo týkat zemí, které Rusko nepovažuje za přátelské a které proti Rusku zavádějí tvrdé ekonomické sankce.
28. března - Skupina velkých rozvinutých zemí G7 odmítla požadavek Moskvy platit za ruský plyn v rublech. Bylo by to porušení smluv, řekl německý ministr hospodářství Robert Habeck.
31. března - Putin podepsal dekret, podle kterého musejí zahraniční odběratelé od dubna platit za ruský plyn v rublech. Prohlásil také, že pokud se platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny.
- Francouzský ministr financí Bruno Le Maire a německý ministr hospodářství Habeck Putinův požadavek odmítli, podle nich jde o nepřijatelné porušení smluv a vydírání. Německý kancléř Olaf Scholz s rakouským kolegou Karlem Nehammerem později na tiskové konferenci v Berlíně prohlásili, že platby v rublech odmítají.
1. dubna - Začal platit požadavek Ruska, aby odběratelé platili za plyn v rublech.
- EK uvedla, že evropské podniky, jejichž smlouvy o dodávkách plynu s Ruskem stanovují platby v eurech či dolarech, by neměly přistoupit na platby v rublech.
6. dubna - Předseda Evropské rady Charles Michel po zveřejnění pátého souboru unijních sankcí, jehož součástí je i zákaz dovozu ruského uhlí, řekl, že dříve či později bude zapotřebí i zákaz ruské ropy a plynu.
27. dubna - Ruská společnost Gazprom zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Zdůvodnila to tím, že místní plynárenské podniky a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech.
11. května - Tranzit ruského plynu přes Ukrajinu do zemí EU se snížil o 25 procent. Příčinou bylo rozhodnutí Kyjeva přestat využívat klíčovou dopravní trasu přes měřicí stanici Sochranovka se zdůvodněním, že tam zaznamenal nežádoucí aktivity ruských okupačních vojsk. To Moskva odmítla.
12. května - Gazprom oznámil, že už nebude moci vyvážet plyn do EU potrubím Jamal přes Polsko. Důvodem jsou ruské sankce na firmu EuRoPol GAZ, která vlastní polskou část plynovodu. Plynovod Jamal vede z Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa.
16. května - EK vysvětlila, jak mohou firmy z EU platit za ruský plyn a přitom neporušovat unijní sankce. Zemím a firmám se dostalo ujištění, že když pošlou eura či dolary na účet podle požadavků ruské strany a tím bude platba z pohledu odběratelů dokončena, sankce porušeny nejsou. O konverzi přijatých deviz na ruble už se postará ruská strana.
21. května - Gazprom podle informací finského operátora Gasgrid zastavil vývoz plynu do Finska.
23. května - Polsko vypovědělo smlouvu o výstavbě sítě plynovodů na svém území, kterou v roce 1993 podepsalo s Ruskem.
31. května - Gazprom zastavil veškeré dodávky plynu do Nizozemska. Podnik oznámil, že nizozemská obchodní společnost GasTerra nezaplatila za surovinu dodanou v dubnu. Gazprom později informoval, že od 1. června zastaví ze stejného důvodu i dodávky dánské společnosti Orsted a do Německa britské firmě Energy.
14. června - Nutnost oprav podle Gazpromu omezila kapacitu plynovodu Nord Stream 1 pro přepravu ruského plynu do Evropy zhruba o 40 procent na 100 milionů krychlových metrů denně.
15. června - Gazprom znovu snížil maximální objem dodávek plynovodem Nord Stream 1 do Německa, a to na 67 milionů krychlových metrů denně. Německo označilo omezení dodávek za politické rozhodnutí.
16. června - Dodávky ruského plynu do EU dále klesly, Nord Stream 1 do Německa fungoval na 40 procent kapacity.
18. července - Největší německý výrobce elektřiny a rovněž dovozce ruského plynu oznámil, že obdržel od Gazpromu vyrozumění, že ruská firma dál nemůže plnit své závazky z důvodu zásahu vyšší moci. Stejné sdělení dostal od Gazpromu také Uniper, který je největším dovozcem ruského plynu do Německa.
20. července - Gazprom oznámil, že stále neobdržel od německé firmy Energy dokumentaci potřebnou k opětovné instalaci turbíny pro plynovod Nord Stream 1, která byla na generální opravě v Kanadě.
21. července - Skončila pravidelná údržba plynovodu Nord Stream 1 a dodávky zemního plynu z Ruska do Německa se postupně zvýšily na 40 procent kapacity plynovodu. To je stejná úroveň jako před začátkem údržby.
25. července - Gazprom oznámil, že 27. července odstaví z provozu další turbínu plynovodu Nord Stream 1 kvůli údržbě. Dodávky plynu se tak sníží až na 33 milionů metrů krychlových denně, což je zhruba 20 procent kapacity.
26. července - Státy EU se dohodly na pravidlech omezení spotřeby plynu pro nadcházející topnou sezonu. Ministři jednali o upraveném návrhu Evropské komise, který počítá s dobrovolnými úsporami ve výši 15 procent proti průměrné spotřebě z posledních pěti let.
27. července - Dodávky plynovodem Nord Stream 1 klesly na 20 procent kapacity. Mluvčí německé vlády to označil za mocenskou hru, argument s turbínou odmítl.
30. července - Gazprom pozastavil dodávky zemního plynu do Lotyšska. Firma oznámila, že Lotyšsko porušilo podmínky pro odběr suroviny. Lotyšská plynárenská společnost Latvijas Gaze za plyn odebíraný z Ruska platí v eurech místo rublů, jak nyní požaduje Rusko.
15. srpna - Gazprom zvýšil dodávky zemního plynu do Maďarska nad objem stanovený v dlouhodobé smlouvě. Zvýšené dodávky byly zahájeny 12. srpna ráno.
19. srpna - Podle oznámení Gazpromu se dodávky ruského plynu hlavním plynovodem Nord Stream 1 do Německa kvůli údržbě opět zastaví, a to od 31. srpna do 2. září.
30. srpna - Gazprom od čtvrtka zcela zastaví dodávky plynu francouzské společnosti Engie. Firma podle něj plně neuhradila červencové dodávky. Engie je hlavním dodavatelem plynu ve Francii a stát v ní vlastní podíl téměř 24 procent.
Gazprom s rekordním pololetním ziskem, akcionáři se možná poprvé dočkají průběžné dividendy
Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím sítě plynovodů. V letošním prvním pololetí podnik, kde je hlavním akcionářem ruská vláda, vydělal rekordních 2,5 bilionu rublů (zhruba bilion Kč) a její vedení doporučilo vyplacení dividendy za první pololetí ve výši 51,03 rublu na akcii. Celkově by tak firma akcionářům vyplatila přes 1,2 bilionu rublů. Návrh ještě musejí akcionáři schválit na mimořádné valné hromadě, která se má konat 30. září.
Za loňský rok Gazprom nevyplatil žádnou dividendu a jeho akcionáři tím roční dividendu nedostali poprvé od roku 1998. Po sdělení o průběžné dividendě stoupl dnes ruský akciový index MOEX Russia až o 5,1 %, nejvíce od konce dubna, pak část zisků odevzdal. Gazprom průběžnou dividendu ještě nikdy nevyplácel, napsala agentura Bloomberg.
V květnu vedení Gazpromu navrhlo vyplatit za loňský rok rekordní dividendu 52,53 rublu za akcii. O měsíc později však ruská vláda na výroční valné hromadě toto rozhodnutí zvrátila, což vedlo k prudkému poklesu ceny akcií Gazpromu.
"Navzdory sankčnímu tlaku a nepříznivému vnějšímu prostředí vykázala skupina Gazprom v první polovině roku 2022 rekordní tržby i čistý zisk. Zároveň snížila čisté zadlužení," uvedl náměstek ředitele podniku Famil Sadygov.
Gazprom díky rekordnímu zisku zrychlí výstavbu plynovodů do Číny, uvedl dnes generální ředitel firmy Alexej Miller. Gazprom od ledna do konce srpna meziročně zvýšil vývoz plynu do této asijské země o 60 procent. Kromě toho šéf Gazpromu oznámil, že se začne projektovat plánovaný plynovod Síla Sibiře 2. Plynovod má přivádět plyn z ložisek na východě Sibiře do Číny. V plánu je také odbočka přes Mongolsko.
"Víme, že čínský trh je nejdynamičtější na světě, a předpokládá se, že růst spotřeby plynu v Číně bude v příštích dvaceti letech tvořit 40 procent celosvětového tempa růstu," řekl Miller. Tím, že se do roku 2023 zprovozní naleziště Kovykta, je Rusko připraveno dodávat Číně ještě více plynu, než bylo dříve dohodnuto, upřesnil šéf Gazpromu.
Zdroje: ČTK, Bloomberg