Desítky lodí se zkapalněným zemním plynem (LNG) krouží kolem pobřeží Španělska a dalších evropských zemí a nejsou schopné zajistit si místo pro vykládku, protože zařízení, která toto palivo přeměňují zpět na plyn, jsou plná, upozornila agentura Reuters. Španělská plynárenská firma Enagás navíc uvedla, že bude možná muset odmítnout vykládku LNG kvůli obsazenosti svých terminálů. To vyvolává obavy o schopnost Evropy zpracovávat dodávky LNG potřebné k vyrovnání výpadku dodávek z ruských plynovodů. Evropské zásobníky plynu jsou podle společnosti Gas Infrastructure Europe zaplněny už téměř z 92 procent a počasí do konce října by mělo být relativně příznivé. Čína mezitím údajně vývoz zkapalněného plynu omezuje, chce ho mít dost na zimu.
Evropa se potýká s omezením dodávek energie, protože Rusko snižuje své dodávky plynu poté, co západní země v reakci na válku na Ukrajině zavedly vůči Moskvě sankce. Evropa proto musela hledat alternativní dodávky, včetně LNG. Příjezd mnoha lodí s tímto superchlazeným palivem ale odhalil, že je v regionu nedostatek kapacit pro přeměnu LNG na plyn.
U španělských břehů a jinde ve Středozemním moři, se nachází více než 35 lodí s LNG. Jen u Cádizského zálivu kotví nejméně osm plavidel, uvedli obchodníci, analytici a zdroje z terminálů LNG obeznámené se situací. Podle jednoho ze zdrojů Španělsko tento týden nabízí u svých terminálů pouze šest míst pro nákladní lodě. To je pro méně než pětinu plavidel čekajících ve frontě u pobřeží země.
Nedostatek zařízení pro přeměnu LNG na plyn nebo plynovodů spojujících země, které tato zařízení mají s ostatními evropskými trhy, znamená, že LNG plovoucí na moři nelze využít.
K problémům přispěla nižší poptávka z průmyslu, než se čekalo, protože evropská ekonomika zpomaluje, a také nižší spotřeba ve Španělsku, než se předpokládalo, kvůli neobvykle teplému počasí v této sezoně. Analytik firmy ICIS Alex Froley dodává, že dalším důvodem vysokého počtu neodbavených lodí je, že s blížící se zimou a rostoucí poptávkou po vytápění se očekává růst cen, takže některé lodě čekají s prodejem svého nákladu za vyšší cenu, která může kompenzovat dodatečné náklady na přepravu vzniklé tím, že stojí na moři. Tato strategie částečně funguje, protože některé společnosti mají přepravní kapacitu kvůli výpadkům, jako třeba přerušení dodávek od druhého největšího amerického vývozce LNG po červnovém výbuchu a požáru.
Cena plynu pro Evropu je nejnižší od června
Právě hojné příjezdy tankerů jsou jedním z faktorů, které přispívají k aktuálnímu poklesu cen plynu na evropském trhu. Klíčový termínový kontrakt na plyn s dodáním v listopadu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku za včerejšek zlevnil o více než 13 procent zhruba na 123 eur za megawatthodinu. To je nejníže od června, jenže před rokem stál kolem 40 eur za MWh.
Pokud se ale situace s vykládkou brzy nevyřeší, může se stát, že tyto lodě začnou hledat pro vykládku jiné přístavy mimo Evropu. Čína oznámila, že zastavila prodej LNG zahraničním odběratelům, aby si zajistila dostatečné vlastní dodávky, což by podle analytiků mohlo přimět více lodí zamířit do Asie.
Španělsko má šest závodů na LNG a největší kapacitu pro zpětné zplynování v EU. Ty jsou však nyní podle firmy Enagás přetížené a situace se zřejmě nezlepší přinejmenším do prvního listopadového týdne.
Nedostatek potrubní infrastruktury pak znamená, že plyn nelze přepravovat do jiných evropských zemí. Tento týden se mají sejít představitelé Francie, Německa, Španělska a Portugalska, aby se pokusili dojednat dohodu o plynovodu MidCat, který by přepravoval plyn, a v budoucnu i vodík, ze Španělska do střední Evropy, a mohl by tak pomoci snížit závislost na ruském plynu.
Evropské zásobníky jsou skoro plné a předpověď počasí na nejbližší týdny vstřícná
Evropské zásobníky plynu jsou podle údajů společnosti Gas Infrastructure Europe zaplněny už téměř z 92 procent, což před zimou překračuje cíle, které si evropské země stanovily. Podle dat výzkumného ústavu Agenda Austria se navíc spotřeba plynu v Evropské unii v první polovině roku snížila o šest procent ve srovnání se stejným obdobím let 2017 až 2021.
Podle českého ministra průmyslu Jozefa Síkely jsou také tuzemské zásobníky plynu naplněny z 92 procent a daří se tvořit zásoby. Například spotřeba plynu i díky teplému počasí minulý týden proti loňskému roku klesla více než o třetinu.
Česká republika od září získává plyn z LNG terminálu v nizozemském přístavu Eemshaven, ve kterém má pronajaté prostor pro tři miliardy metrů krychlových plynu. Spotřeba plynu v České republice loni přesáhla devět miliard metrů krychlových.
Meteorolog společnosti Refinitiv Georg Müller navíc upozornil, že počasí do konce října by mělo být relativně příznivé, s teplotami nad normálem, ale i s částečně nestabilními podmínkami a občasným deštěm.
Klesnou ceny plynu? Dlouhodoběji asi ne, plyne z předpokladů producentů
"Zásobníky už skoro přetékají a LNG sem stále proudí, takže bychom se mohli potýkat i s nadměrnou nabídkou," uvedl podle agentury Reuters jeden z analytiků z evropského průmyslu. Ceny by tak podle něj mohly nadále klesat. Protichůdně by naopak mohly působit zprávy o tom, že Čína požádala státní dovozce plynu, aby přestali LNG prodávat dál asijským a evropským zemím. Peking si tak chce zajistit vlastní dodávky na zimní sezonu.
Na to, že Evropa bude o dodávky LNG možná muset soutěžit s Asií, nedávno upozornila Mezinárodní agentura pro energii.
Čínská Národní rozvojová a reformní komise (NDRC) teď podle zdrojů Bloombergu požádala firmy PetroChina, Sinopec a CNOOC, aby si ponechaly zimní náklad pro domácí použití. Dva zdroje z plynárenského průmyslu se sídlem v Pekingu agentuře Reuters zákaz dalšího prodeje nepotvrdily, avšak uvedly, že požadavek čínské komise předcházet domácímu nedostatku plynu je oprávněný, protože potřeba pokrýt zimní spotřebu na vytápění poptávku po LNG zvyšuje.
Ministr Síkela v pondělí jednal s německým ministrem hospodářství a klimatu Robertem Habeckem o sdílení plynu v případě nouze. Česko má eminentní zájem o podíl ve vznikajících německých LNG terminálech, prohlásil v pondělí s tím, že obě země jsou blízko dohodě.
Kvůli vysoké poptávce po LNG v Evropě zvýšili analytici investiční banky Morgan Stanley výhled jeho ceny na příští dva roky. Příští rok by podle nich mohla poptávka po LNG v Evropě vzrůst o téměř 50 milionů tun a podle většiny pravděpodobných scénářů budou zásoby na zimu 2023 až 2024 pod normou. Zdá se, že evropský kontinent tuto zimu zvládne, i když Rusko omezilo vývoz plynu na minimum. Příští rok by ale krize v dodávkách plynu mohla Evropany dohnat, píše Bloomberg.
Podle producentů zkapalněného zemního plynu se situace na trhu v příštím roce ještě zhorší. Nedostatek LNG podle nich přetrvá minimálně do poloviny desetiletí.
V Evropě nyní funguje 30 terminálů LNG
V Evropě se nachází podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) 30 fungujících terminálů na LNG. Mají je ve Španělsku, které je podle údajů Evropské komise se sedmi funkčními terminály na prvním místě v Evropě, a dále ve Francii, Itálii, Nizozemsku, Belgii, Velké Británii, Polsku, Švédsku nebo v Řecku.
Pro Českou republiku byl dosud nejzajímavější a nejdostupnější terminál na chorvatském ostrově Krk, ze kterého první malou dodávku začátkem května uskutečnila česká dceřiná společnost slovenské energetické skupiny SPP.
Polsko vybudovalo terminál na LNG ve Svinoústí. Propojení zásobníků na LNG ve Svinoústí a na ostrově Krk měl vyřešit plynovod Stork II, jehož projekt nyní ožívá. Od září Česká republika získává plyn z LNG terminálu v nizozemském přístavu Eemshaven. Využívat se začal počátkem října pro potřeby zákazníků společnosti ČEZ, část se uložila do zásobníků v Česku. Plyn ČEZ nabízí také dalším českým obchodníkům. Plyn pro Českou republiku dodaly Spojené státy.
Německo se do dokončení výstavby stálých přístavních terminálů rozhodlo pronajmout pět plovoucích terminálů. První dva plovoucí terminály ve Wilhelmshavenu a Brunsbüttelu chce Berlín uvést do provozu ještě na přelomu roku, další dva budou spuštěny v nadcházejícím roce v Lubminu a ve Stade. Pátý, nově ohlášený terminál, bude zakotven rovněž ve Wilhelmshavenu. Vedle pěti plovoucích terminálů, na jejichž pronájmu se podílí stát, vznikají ještě dva soukromé projekty, a to v Lubminu a ve Wilhelmshavenu. V německém tisku se také objevily zprávy, že Německo zvažuje přeměnu části rusko-německého plynovodu Nord Stream 2, který dosud nebyl spuštěn, na přípojku na LNG na pobřeží Baltského moře. Klasické obří terminály Německo hodlá vybudovat ve Wilhelmshavenu, Brunsbüttelu a Stade u Hamburku. S jejich dostavbou se počítá v optimistických prognózách v příštím roce.