Evropská komise je otevřená stropu na plyn k výrobě elektřiny i obecně, oznámila von der Leyenová

Evropská komise je připravena jednat o zavedení cenového stropu na plyn používaný k výrobě elektřiny, oznámila dnes šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová. Zároveň před europoslanci naznačila, že komise uvažuje také o obecnějším zastropování ceny plynu, které by bylo dočasným řešením do spuštění nového mechanismu pro stanovování cen na unijním trhu. Jako další odpověď na aktuální vysoké ceny vidí von der Leyenová intenzivnější vyjednávání s partnery, jako je Norsko.

Předsedkyně EK o strategii mluvila v projevu v Evropském parlamentu, který ve Štrasburku probírá unijní reakci na vývoj ruské války proti Ukrajině. Své plány zároveň komise přibližuje v dopise rozeslaném lídrům členských zemí před pátečním neformálním summitem v Praze. Ten má mimo jiné přinést posun ve vleklé debatě o tom, zda na úrovni EU zastropovat cenu plynu a případně jak.

"Jsme připraveni diskutovat o stropu na cenu plynu, který je používán k výrobě elektřiny," řekla dnes von der Leyenová. "Také se ale musíme podívat na ceny plynu za hranicemi trhu s elektřinou," pokračovala.

V projevu znovu poukázala na rizika, která podle komise obecný cenový strop přináší, ovšem poznamenala, že dnes má takovéto opatření širší podporu mezi členskými zeměmi než na jaře. "Zavedení stropu na cenu plynu obecně je dočasné řešení, než bude vyvinutý nový unijní cenový index, který zajistí lepší fungování trhu. A na tom už komise začala pracovat," uvedla.

Aktuálně je pro velkoobchodní cenu plynu v EU klíčový virtuální obchodní uzel Title Transfer Facility (TTF). Ten ale podle unijní exekutivy nereflektuje nárůst obchodování se zkapalněným zemním plynem na úkor plynu přepravovaného plynovody a uměle navyšuje ceny. O potřebě vytvořit nový cenový index hovořila už minulý týden eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová.

V otázce cenového stropu komise z počátku prosazovala intervenci týkající se pouze plynovodů z Ruska, nyní se ale tato varianta zdá být mimo hru. Mnohé členské země volají po obecnějším opatření a na komisi se snáší kritika, že otálí s předložením konkrétního návrhu. Z Rady EU nicméně zatím nepřišlo zcela jasné zadání a jak minulý týden poukázal výzkumný ústav Bruegel, každá varianta má svá úskalí, zejména potenciální ohrožení dodávek a oslabení motivace ke snižování spotřeby.

Evropská komise za této situace volá po nových dohodách s dodavateli plynu, kteří jsou považování za spolehlivé. Von der Leyenová dnes uvedla, že komise ve snaze "ztlumit" ceny plynu vystupňuje vyjednávání se zeměmi jako jsou Norsko nebo Spojené státy. EU podle ní také musí plyn nakupovat společně a vyhnout se tak situaci, kdy jedna členská země přebíjí nabídku druhé.

Pokud jde o plyn z Ruska, ten podle šéfky EK aktuálně tvoří 7,5 procent plynu importovaného do EU, zatímco dříve to bylo 40 procent. EU se podle von der Leyenové také podařilo snížit celkovou spotřebu o desetinu a naplnit zásobníky na téměř 90 procent, což znamená o 15 procent vyšší zásoby než stejnou dobou loni.

Cena plynu se v důsledku propadu dodávek z Ruska na konci léta vyšplhala na hodnoty několikanásobně vyšší oproti loňskému roku. To se promítá do ceny elektřiny, která se odvíjí od nejnákladnějšího způsobu výroby potřebného k uspokojení aktuální poptávky. Ve snaze zmírnit dopady tohoto vývoje na domácnosti a firmy se EU minulý týden dohodla na sadě krizových opatření zahrnujících povinné úspory elektřiny ve špičce a přerozdělování mimořádných zisků energetických společností.

"Dosáhli jsme toho bleskovou rychlostí a opravdu bych chtěla poděkovat českému předsednictví (v Radě EU) za tento mimořádný úspěch ve skutečně velmi, velmi krátkém čase," uvedla dnes von der Leyenová.

Foto: Etienne Ansotte, European Union, 2021