Šéfům států a vlád zemí EU se dnes v noci nepodařilo najít shodu na podobě revize dlouhodobého unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027, která by zohlednila potřebu dlouhodobé podpory bránící se Ukrajiny a další aktuální potřeby. Podle nizozemského premiéra Marka Rutteho s dalšími prostředky pro Ukrajinu nesouhlasilo Maďarsko, což potvrdil na sociální síti X i maďarský premiér Viktor Orbán. Předseda Evropské rady Charles Michel uvedl, že se revizí unijního rozpočtu bude znovu zabývat summit na začátku příštího roku. Diplomatické zdroje se domnívají, že jednání se uskuteční v lednu.
"Shrnutí noční směny: veto na peníze navíc pro Ukrajinu, veto revize unijního rozpočtu. K tématu se vrátíme v Evropské radě příští rok po náležité přípravě," napsal Orbán na síti X.
Podle nizozemského premiéra se na revizi shodlo 26 členských států a nepodařilo se přesvědčit pouze Maďarsko. "Jsem pevně přesvědčen, že se nám podaří nalézt dohodu na začátku příštího roku, uvažujeme o konci ledna," řekl Rutte novinářům. Podle něj by to nemělo ohrozit Ukrajinu, protože ta ještě má prostředky, aby se mohla financovat několik příštích týdnů.
"Nechci příliš zacházet do detailů, v příštích dnech a týdnech budu pracovat s kolegy na přípravě summitu na začátku příštího roku," řekl novinářům Michel po konci jednání.
Jednání summitu EU bude pokračovat ráno v 10:00, uvedli diplomaté. Zástupcům členských zemí se shodu najít nepodařilo, dosavadní snahy blokovalo Maďarsko. Maďarský premiér Orbán už při příchodu na jednání opakoval svůj postoj, že finance na dlouhodobou pomoc Ukrajině by se měly brát odjinud než z rozpočtu unie, vyplývá z vyjádření diplomatů.
Evropská komise původně požadovala navíc 66 miliard eur (1,6 bilionu Kč), pak se tato částka snížila na 22,5 miliard (550,8 miliard Kč), tedy na třetinu. I to ale bylo pro některé členské státy EU příliš mnoho. Navrhovaly proto například jen 17 miliard eur (416 miliard Kč), která by byly celé určeny pro Ukrajinu a zbylé peníze, tedy 5,5 miliardy (134,6 miliardy Kč), potřebné na migraci či syrské uprchlíky, by byly získány škrty v jiných položkách rozpočtu. Zbylých 33 miliard, o kterých se vždy hovořilo, by si podle těchto plánů EU mohla na finančních trzích, aby tak tedy dohromady Kyjev získal potřebných 50 miliard (1,2 bilionu Kč).
Zástupci států EU jednali o změnách víceletého finančního rámce od čtvrtečního dopoledne. Některé státy chtěly do revize dodat určité příspěvky navíc, jiné chtěly naopak více šetřit a upravit rozpočet omezeně, jen za konkrétním účelem podpory Ukrajiny. K této skupině patřilo podle premiéra Petra Fialy také Česko. Pro Prahu bylo ale také důležité, aby nepřišly škrty v kohezních fondech a v oblasti zemědělské politiky. To se vše podařilo vyřešit ke spokojenosti 26 zemí, Maďarsko bylo ale stále proti, uvedly diplomatické zdroje.
Ve čtvrtek prezidenti a premiéři EU po několikahodinovém jednání rozhodli o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem. Postavení kandidáta na členství získala Gruzie.
Dnes by se měl summit zabývat situací na Blízkém východě nebo otázkou migrace.