Německé parlamentní volby ovládla dle očekávání CDU/CSU se ziskem 28,6 % hlasů. Druhá skončila krajně pravicová AfD (20,8 %), následována SPD (16,4 %) a Zelenými (11,6 %). Do německého parlamentu se probojovala se ziskem 8,8 % také Levice, zatímco těsně pod 5% hranicí skončila BSW (4,97 %) a FDP (4,3 %). Obávaná fragmentace politického spektra se tak těsně nekoná, což je pro trhy dobrá zpráva, neboť slibuje hladší průběh koaličního vyjednávání a následně i větší stabilitu.
Vítězná CDU/CSU pravděpodobně otevře koaliční jednání s SPD, které mají dohromady těsnou parlamentní většinu (328 hlasů z 650). Nová vláda převezme ekonomiku, která dva roky po sobě poklesla a fakticky stagnuje již pátým rokem. Tradiční průmyslová odvětví ztrácejí konkurenceschopnost, především kvůli vysokým cenám energií. Automobilový průmysl se potýká se zostřenou konkurencí z Číny v oblasti elektromobility, a navíc mu bezprostředně hrozí zvýšení cel ze strany USA.
Pro budoucí směřování německé ekonomiky bude zásadní postoj nové vlády k ústavně zakotvené dluhové brzdě. Ta výrazně omezuje manévrovací prostor vlády v hospodářské politice. Její reforma je ale v tuto chvíli velmi nejistá, neboť vyžaduje dvoutřetinovou většinu a hlasy CDU/CSU, SPD, Zelených a Levice. Německá ekonomika přitom potřebuje navýšit veřejné investice, což si díky relativně nízkému veřejnému zadlužení může bez větších problémů dovolit.
Ve hře jsou i vyšší investice skrze speciální mimorozpočtové fondy. Vzhledem k vyostřené geopolitické situaci a probíhající erozi evropské bezpečnostní architektury, jsou vyšší investice do obrany de facto nutností. I v tomto případě však panuje vysoká míra nejistoty ohledně implementace, neboť AFD a Levice, které jsou proti navyšování výdajů na obranu, těsně disponují blokační 1/3 menšinou.
CDU/CSU zároveň před volbami slibovala pokles korporátní daně a snížení byrokratické zátěže pro podniky, zatímco SPD chtěla prosadit vyšší investice do infrastruktury. I pokud se ale nové německé vládě podaří zvýšit veřejné investice a prosadit reformy na nabídkové straně ekonomiky, povzbudí ji nejdříve v roce 2026. A to ještě za předpokladu, že nedojde k táhlým povolebním vyjednáváním. I proto odhadujeme letošní růst německé ekonomiky o pouhých 0,3 %.
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna startuje nový týden v těsné blízkosti úrovně 25,10 EUR/CZK. Německé parlamentní volby by neměly mít na korunový trh významnější dopad, vzhledem k jejich očekávanému výsledku (viz úvodník). Tuzemský makro kalendář je v tomto týdnu relativně prázdný, snad s výjimkou zítřejších výrobních cen. Proto bude korunu zajímat především vývoj na zahraničních trzích, ať již půjde o pokračující jednání o mírovém uspořádání na Ukrajině, nebo vývoj americké obchodní politiky.
Eurodolar
Výsledek německých parlamentních voleb značí, že vytvoření velké koalice (CDU/CSU+SPD) je těsně možné, což eurodolar ocenil posunem nad 1,05. Nicméně není zcela jasné, zdali se příští vládní koalici podaří odstranit “dluhovou brzdu”, která blokuje uvolnění německé fiskální politiky. K ní je zapotřebí dvoutřetinová většina v Bundestagu a k ní v novém rozložení bylo zapotřebí získat hlasy čtyř z (celkem) pěti parlamentních stran, jež se dostaly do parlamentu. A to může být složité, tudíž i dnešní zisky eura nemusí být udržitelné.
Akcie
Zámořské trhy poslední obchodní den minulého týdne pokračovaly v poklesu, a to poměrně razantně, když index S&P 500 odepsal 1,7 %, technologický Nasdaq Composite 2,2 %, a Dow Jones Industria Average 1,7 %. Při pohledu na konkrétní společnosti stojí za zmínku Unitedhealth Group, jejíž akcie klesly o 7,3 % po zprávě ve Wall Street Journal, že ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování možných podvodů ve fakturačních praktikách společnosti UnitedHealth Medicare. Akcie společnosti Block, která se specializuje na finanční služby a digitální platby, poměrně strmě padaly a zastavily se až na -17,7 %. Výrobce energetických nápojů Celsius Holding naopak překvapil pozitivně nárůstem o 27,8 %.