Nedělní parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,6 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz tak zřejmě míří do křesla spolkového kancléře. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů strana Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu. Po sečtení všech volebních okrsků o tom informovala agentura DPA. Na Patria.cz sledujeme německé volby online v sadě infografik níže.
Křesla ve Spolkovém sněmu získali také Zelení (11,6 procenta) a Levice (8,8 procenta), která přitom ještě před časem byla v předvolebních průzkumech pod pětiprocentní hranicí. Úspěch zaznamenala tato krajně levicová strana zejména v Berlíně, kde zvítězila se zhruba 20 procenty hlasů.
Pod pětiprocentním prahem zůstala s 4,3 procenta hlasů liberální Svobodná demokratická strana (FDP), její předseda Christian Lindner v reakci na volební výsledky ohlásil konec v politice. Práh se nakonec nepodařilo překročit ani Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), pro které hlasovalo 4,972 procenta voličů. Toto uskupení se loni odštěpilo do Levice.
Německá média uváděla, že v případě, že se BSW do parlamentu nedostane, mohly by většinovou vládu sestavit konzervativci spolu s SPD. V opačném případě by byla nutná koalice CDU/CSU, SPD a Zelených.
Nová německá vláda by mohla přinést reformy ke snížení byrokracie a vyšší investicím do infrastruktury. "I pokud se ale nové německé vládě podaří zvýšit veřejné investice a prosadit reformy na nabídkové straně ekonomiky, pozitivní impulz do ekonomiky doručí nejdříve v roce 2026," uvedl analytik ČSOB Dominik Rusinko. Pro letošní rok růst (německé ekonomiky) nečeká.
Každý německý volič má dva hlasy. Prvním volí osobnosti, které kandidují v jednomandátových volebních obvodech, druhým strany. Po reformě volebního systému, který omezil počet poslanců na 630, zůstala v platnosti takzvaná základní mandátní klauzule. Na jejím základě se může do parlamentu dostat i strana, která nezískala pět procent hlasů, a to v případě, pomocí prvního hlasu získala přímé mandáty aspoň ve třech obvodech.
Volby do Spolkového sněmu se měly původně konat až na konci v září. Loni v listopadu se ale kvůli hlubokým rozporům v hospodářské a finanční politice rozpadla vláda sociálních demokratů (SPD), zelených a svobodných demokratů (FDP), kterou od prosince 2021 vedl kancléř Olaf Scholz. Krach vlády vyvolal předčasné volby, které se poprvé od roku 1987 konají v zimě. Hlavními tématy krátké předvolební kampaně byly migrace a hospodářství.
První infografika nabízí podporu pro jednotlivé strany optikou postupně odhadů na základě průzkumů z volebních místností a postupně úplných výsledků:
V následující infografice získáte pohled jednotlivými průzkumy na to, jak může vypadat rozdělení křesel dle dostupných dat:
Analytičtější a hravější čtenáře může zaujmout následující infografika, ve které nabízíme pohled na teoretické koalice a jejich sílu vůči potřebné většině 316 křesel. V grafu si můžete "naklikat" koaliční sílu jednotlivých stran:
Následující grafika postupně nabídne
detailní výsledky v jednotlivých spolkových zemích:
Tento pohled nabízí
detailní data za jednotlivé volební obvody:
Na závěr připojujeme detailní pohled na dlouhodobý vývoj podpory pro jednotlivé politické strany, tedy před obdobím aktuálních voleb.
Kdo by měl být novým německým kancléřem? Podle průzkumu z 20. února poměrně jednoznačně Friedrich Merz za CDU/CSU, až třetí v pořadí je stávající kancléř za německou SPD Olaf Scholz.
Zajímavý může bý také pohled na spokojenost s politiky na základě průzkumů, které se odehrály v úvodních únorových dnech.