Ceny potravin v loňském roce pomáhaly celkovou inflaci spíše tlumit, když meziročně přispívaly k jejímu poklesu zhruba o jeden procentní bod. Letos zejména v prvním pololetí tomu bude přesně naopak. Opětovný růst cen některých položek v čele s mléčnými výrobky (které uplynulý rok výrazně zlevnily) a cukrovinkami (reagujícími na vyšší světové ceny vstupů) v první polovině roku přispějí k růstu inflace až o jeden procentní bod. Naštěstí letos oproti loňskému roku viditelně zlevňují energie, a tak se celková inflace pohybuje v tolerančním pásmu centrální banky (do 3 %).
Pro ČNB však “nevyvážená” struktura inflace představuje určitá rizika a patří k hlavním důvodům pro opatrnost při snižování úrokových sazeb. Na prvním místě se centrální bance bezesporu nelíbí setrvačné inflační momentum u řady služeb (pohostinství a hoteliérství, kultura, nájemné). Problémem však může být i výraznější rozkolísanost cen potravin.
Jeden z posledních blogů ČNB (https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/Nevyzpytatelne-ceny-potravin/) upozorňuje na to, že velmi častá frekvence nákupů potravin výrazně ovlivňuje to, jak “běžný spotřebitel” skutečně vnímá inflaci. Ostatní položky (např. knihy, oblečení, kultura) pak mohou být jednoduše v hlavách lidí odsunuty na “vedlejší kolej”. Zvláště citliví mohou být lidé na položky, které v určitou část roku nakupují častěji – v Čechách klasicky například máslo před Vánocemi. Pokud v daný čas máslo zdražuje sezónně výrazněji než obvykle, je to tak velké “téma” a může zcela zkreslit celé vnímání inflace. A zdá se, že nižší předvídatelnost a vyšší rozkolísanost cen potravin může skutečně v Česku aktuálně přispívat k “vyššímu vnímání inflace”.
Je to problém? Vnímání inflace ještě neznamená, že se vzhůru posunula i inflační očekávání domácností a že jsou špatně “ukotvená” - což je tradiční obava centrálních bankéřů. Na druhou stranu vyšší vnímaná inflace může sama o sobě změnit chování domácností – teoreticky je může tlačit k agresivnějšímu mzdovému vyjednávání (pro-inflační faktor) nebo je naopak může vést při vyšších úrokových sazbách k větší tvorbě opatrnostních úspor (proti-inflační faktor). Ať tak či tak, daleko méně, než v minulosti pravděpodobně platí, že centrální bankéři mohou ceny potravin zcela přehlížet a soustředit se jen na “doma vyrobenou” jádrovou inflaci.
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna se pohybuje nad 25,00 EUR/CZK a vyčkává na nové impulsy. Na domácí scéně výraznější zprávy neočekáváme. Na globální bude klíčové sledovat zasedání Fedu a Bank of England a bezesporu také další vývoj geopolitického napětí. Nečekáme, že by koruna měla mít dostatek sil k trvalému posunu pod 25,00 EUR/CZK.
Eurodolar
Eurodolar se včera dostal přes hranici 1,09, když ani americké únorové maloobchodní tržby, ani březnová podnikatelská nálada v New Yorku zjevně trh nepřesvědčily. Ve výsledku to znamenalo, že dolarové úrokové sazby se posunuly dolů, když trh zjevně vše vyhodnotil tak, že mizerné průběžné běžící odhady pro růst v prvním čtvrtletí se měnit nebudou (náš nowcast – Stopař – se dokonce mírně zhoršil na -1,7 %).
Dalším narativem, který může nepřímo ovlivňovat eurodolar mohou být očekávání vnášená do možných rozhovorů mezi prezidenty Trumpem a Putinem ohledně možného příměří na Ukrajině. Telefonický rozhovor mezi oběma prezidenty by se měl uskutečnit dnes a eventuální (realistický) posun obou stran směrem k (Ukrajinou akceptovatelnému) příměří by výhled pro eurodolar dále vylepšil.