Mezinárodní měnový fond (MMF) zlepšil odhad růstu globální ekonomiky na letošní i příští rok. Letos očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o tři procenta, což je o 0,2 procentního bodu více, než čekal dosud. Příští rok tempo růstu zrychlí na 3,1 procenta místo dosud očekávaných tří procent. Měnový fond to dnes oznámil v aktualizaci jarního výhledu světové ekonomiky.
Ke zlepšení výhledu přispělo několik faktorů, mezi nimiž je i rychlejší přesun investic kvůli obavám z vyšších cel. Vliv mají i příznivější finanční podmínky včetně slabšího dolaru a také fiskální expanze ve velkých ekonomikách.
Růst v letošním roce tak zůstane pod průměrem let 2000 až 2019, který činí 3,7 procenta. Loni světová ekonomika vzrostla o 3,3 procenta.
Inflace by měla podle MMF dál klesat. V letošním roce fond očekává globální průměr 4,2?procenta a v roce příštím snížení na 3,6?procenta. Proti jarní prognóze vydané v dubnu se výhled příliš nezměnil, jsou zde však výrazné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Zatímco ve Spojených státech by inflace měla zůstat nad inflačním cílem centrální banky, ve většině dalších velkých ekonomik se očekává její výraznější zpomalení.
Výhled růstu ve vyspělých ekonomikách pro letošní a příští rok MMF zvýšil o 0,1 procentního bodu pro oba roky. Letos počítá s růstem HDP o 1,5 procenta a příští rok o 1,6 procenta. Spojené státy by letos měly vzrůst o 1,9 procenta, což by bylo o 0,1 procentního bodu více, než MMF předpovídal v dubnu. Na příští rok pak fond výhled zlepšil o 0,3 procentního bodu na dvě procenta. Letos růst podpoří skutečnost, že celní sazby budou nakonec nižší, než americký prezident Donald Trump avizoval na začátku dubna, příznivě ale zapůsobí také uvolnění finanční podmínek. Příští rok by pak ekonomice měl pomoci Trumpův zákon o daních a výdajích, který podporuje investice firem prostřednictvím daňových pobídek.
Ekonomika eurozóny letos podle prognózy vykáže růst o jedno procento, což by bylo o 0,2 procentního bodu více, než činil dubnový odhad. Lepší odhad je však z velké části způsoben silným růstem v Irsku v prvním čtvrtletí, zejména díky vývozu léků do USA a novým výrobním kapacitám. Bez Irska by byla revize vzhůru jen o 0,1 procentního bodu. Prognóza růstu v příštím roce zůstává na 1,2 procenta, protože slábne vliv předzásobení. Ekonomika tak poroste tempem svého potenciálu. Zvýšené výdaje na obranu se projeví až v dalších letech s postupným růstem do roku 2035.
Zhoršený výhled ruské ekonomiky
Prognózu letošního růstu v Číně měnový fond zlepšil o 0,8 procentního bodu na 4,8?procenta, zejména díky silnějšímu výkonu v první polovině roku a výraznému snížení cel mezi USA a Čínou. Růst na příští rok MMF zlepšil o 0,2 bodu na 4,2?procenta.
Měnový fond ale zhoršil výhled růstu v případě ruské ekonomiky. Letos čeká růst HDP o 0,9 procenta, což je o 0,6 procentního bodu méně, než předpokládal v dubnu. Výhled na příští rok MMF zvýšil o 0,1 procentního bodu na jedno procento. Loni ruská ekonomika vzrostla o 4,3 procenta.
MMF upozornil, že rizika pro vývoj světové ekonomiky zůstávají vychýlena směrem dolů, podobně jako v dubnovém výhledu. Obavy vyvolává především možnost opětovného růstu efektivních celních sazeb, což by mohlo brzdit hospodářský růst. Další hrozbou je geopolitické napětí, které může narušit globální dodavatelské řetězce a způsobit růst cen surovin. Zvýšené rozpočtové schodky nebo rostoucí nechuť investorů podstupovat riziko by pak mohly vést k růstu dlouhodobých úrokových sazeb a zpřísnit globální finanční podmínky. V kombinaci s obavami z rostoucí fragmentace světové ekonomiky by to mohlo znovu vyvolat nestabilitu na finančních trzích.
Na druhé straně však existuje i pozitivní scénář. Pokud by mezinárodní obchodní jednání přinesla předvídatelný rámec a snižování cel, růst globální ekonomiky by zrychlil. Měnový fond vyzval politiky, aby posílili důvěru a stabilitu prostřednictvím zmírňování napětí, udržování cenové a finanční rovnováhy, obnovy fiskálních rezerv a zajištění potřebných strukturálních reforem.