Komentář doplněn
Index průmyslové produkce se v prosinci meziměsíčně snížil o 1,0 % a meziroční tempo růstu zpomalilo na 8,3 % z listopadových 10,9 %. Za celý loňský rok zaznamenal průmysl vzestup výroby o 9,9 %. Pád zaměstnanosti se přesto nezastavil.
Na prosincovém zvýšením průmyslové výroby se podílely především výroba karosérií a jiných autodílů, výroba kovů, gumárenství a plastikářství. Méně významný byl tentokrát příspěvek výroby elektrických a optických přístrojů. Tradiční obraz prohlubující se agónie nabízí kožedělný a textilní průmysl.
Akcelerace růstu průmyslové produkce v loňském roce je především důsledkem výrazného zvýšení výroby kovů a kovodělných výrobků. V roce 2002 výroba kovů klesla o 1 %, předloni se zvýšila o 4,5 % a loni již stoupla o 23 %. Toto odvětví má v českém průmyslu a ekonomice poměrně významnou váhu, o čemž svědčí druhý nejvyšší podíl v indexu průmyslové produkce (15,4 %). Výrobu kovů podpořila rostoucí domácí poptávka, již generuje zejména rychle rostoucí stavebnictví, ale především výrazné zvýšení poptávky po oceli ve světě, kde významnou roli hraje konjunktura čínské ekonomiky. Zejména díky vývozu oceli se tržby z vývozu průmyslové produkce zvýšily o 19,7 %. Loni celosvětová produkce oceli poprvé v historii překročila hranici jedné miliardy tun. Poptávka po oceli by se letos podle odhadu OECD měla zvýšit o dalších pět procent (z toho v Číně zhruba o 11 %). Ve statistice výroby kovů v ČR by to mělo být znát.
Rychlejší růst produkce je bezesporu příznivý. Rizikem je ovšem prohlubující se závislost na několika málo odvětvích. S trochou nadsázky by se dalo říci, že stačí sledovat pouze výrobu automobilů a autodílů, výrobu oceli a produkci elektrotechniky.
I přes poměrně výrazné zvýšení produkce se nezastavil pokles zaměstnanosti v průmyslu. Loni pracovalo v průmyslových odvětvích o 0,5 % osob méně. Redukce pracovních míst postihla především odvětví v útlumu a dlouhodobě problematické obory: těžba nerostných surovin, textilní a kožedělný průmysl. Jejich negativní vliv na zaměstnanost nepřevážila ani nová pracovní místa v automobilovém průmyslu, gumárenství a plastikářství. Je-li na jedné straně rovnice růst produkce a pokles zaměstnanosti, musí být výsledkem zvýšení produktivity práce. Stalo se, loni se tento parametr zvýšil o 10,4 %. Při zvýšení průměrné mzdy v průmyslu o 6,9 % tedy jednotkové mzdové náklady klesly o 3,2 % a navázaly tak na pokles o 2,9 % o rok dříve.
V letošním roce počítáme se zvýšením průmyslové výroby o 7 % jako výsledku souběhu pomalejšího hospodářského růstu v západní Evropě, zmírnění tempa růstu poptávky po oceli a náběhu nových výrobních kapacit.