Následuje úplné znění tiskové zprávy ČNBHlavní změny oproti říjnové prognóze spočívají v přehodnocení budoucího vývoje poptávkových tlaků směrem dolů a očekávání nižší inflace v celém horizontu prognózy. Výraznější poptávkové tlaky se touto prognózou odkládají až do roku 2006. S tím je spojen očekávaný mírnější růst HDP a poněkud rozevřenější mezera výstupu. Na základě toho dochází oproti minulé prognóze k posunu implikované trajektorie úrokových sazeb směrem dolů. V horizontu transmise měnové politiky se inflace nachází mírně pod bodovým středem inflačního cíle. S lednovou prognózou je konzistentní mírný pokles úrokových sazeb v 1. čtvrtletí 2005 a jejich postupný růst se odkládá na první polovinu roku 2006.
V pozadí těchto změn prognózy stojí domácí i zahraniční vlivy. Je brán v úvahu nejen vliv nominálního i reálného zhodnocení koruny z konce roku 2004 na domácí ekonomický růst a inflaci, ale i očekávaný slabší zahraniční růst a mírnější vývoj dovozních cen. Došlo k určitému přehodnocení předpokladů o dynamice domácího ekonomického růstu směrem dolů. Toto přehodnocení bylo způsobeno revizí časových řad HDP za rok 2003 a oproti očekávání i restriktivnějším působením fiskální politiky v roce 2004. Vedle toho prognóza ČNB očekává v porovnání s rokem 2004 i poněkud nižší dynamiku reálných vývozů a investic. Ekonomika se nadále nachází ve fázi poměrně rychlého růstu, ale z uvedených důvodů byl růstový výhled poněkud snížen.
Lednová prognóza předpokládá růst inflace (CPI) v prosinci 2005 v rozmezí 1,6 až 3,0 % a v červnu 2006 v rozmezí 2,0 až 3,4 %. Prognóza růstu HDP na rok 2004 byla upravena na 3,5 až 3,7 %. Pro rok 2005 počítá nynější prognóza s růstem HDP v intervalu 3,2 až 4,4 % a pro rok 2006 v intervalu 3,0 až 5,0 %.
Po prezentaci 1. situační zprávy přistoupila bankovní rada k diskusi rizik lednové prognózy. Členové bankovní rady se shodli v názoru, že budoucí období bude ve znamení nižších poptávkových tlaků, nižší inflace a ekonomického růstu. Rovněž panovala shoda o vlivu klesající zahraniční konjunktury na českou ekonomiku, byť nebylo dosaženo plné shody ohledně intenzity všech těchto procesů, a tudíž i odpovídající reakce měnové politiky.
Členové bankovní rady se shodli na tom, že z pohledu měnové politiky dochází ke snižování předvídatelnosti vývoje veřejných financí. Neočekávaně dobré výsledky státního rozpočtu za rok 2004 vedly k restriktivnímu vlivu fiskální politiky na růst ekonomiky, což nebylo možné v prognózách ČNB plně předvídat. Pro rok 2005 tato nejistota ještě roste, a to v důsledku celé řady obtížně předvídatelných vlivů. Mezi největší patří nejistota o tom, jak vláda naloží s úsporami státního rozpočtu vyvedenými do rezervních fondů. Bankovní rada se shodla v názoru, že tyto rezervy by neměly být rozpuštěny do dodatečných rozpočtových výdajů v roce 2005, protože by tím došlo k nepřiměřené fiskální expanzi.
Členové bankovní rady se rovněž obecně shodli v názoru, že vývoj měnového kurzu na konci roku 2004 i během ledna 2005 zatím nepředstavoval výraznou odchylku od trajektorie rovnovážného kurzu, ale znamená riziko výraznějšího snížení inflace a tím ohrožuje dosažení inflačního cíle v horizontu predikce. Toto riziko členové bankovní rady vnímali s různou intenzitou.
Během měnového zasedání bankovní rady převládl názor, že lednová prognóza přináší řadu argumentů, které působí směrem k možnému snížení úrokových sazeb. Za nejsilnější byly v diskusi označeny následující čtyři faktory: revize časových řad HDP za rok 2003, restriktivnější vliv fiskální politiky v roce 2004, výrazné posílení kurzu a nižší zahraniční poptávka.
Zazněl však také názor, že pozorovaná intenzita dezinflačních vlivů v kontextu celkově příznivého růstového výkonu ekonomiky opravňuje pouze k úvahám o oddálení okamžiku zvýšení úrokových sazeb. Tento názor byl také podpořen argumentem, že snížení sazeb bude obtížné komunikovat a může zhoršit předvídatelnost měnové politiky.
Při diskusi však převládl argument, že měnová politika má reagovat právě v okamžiku, kdy rozpozná potřebu změny sazeb, a nikoli až se zpožděním, kdy se již může dostat do pasivní role. Platí to i přesto, že toto snížení sazeb je za současných předpokladů doprovázeno úvahou o jejich pozdějším nárůstu.
Při zvažování rizik byl brán v úvahu i možný vliv snížení úrokových sazeb na finanční stabilitu, zejména ve vztahu k ještě nenasycenému trhu úvěrů domácnostem a hypotékám. V této souvislosti bylo dosaženo shody, že snížení sazeb nepovede k rozkolísání finanční stability.
Po projednání 1. situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB o snížení limitní úrokové sazby pro dvoutýdenní repo operace o 0,25 procentního bodu na 2,25 %. Provedenému snížení repo sazby odpovídá shodné snížení lombardní sazby na 3,25 % a diskontní sazby na 1,25 %. Pro toto snížení úrokových sazeb s účinností od 28.1. 2005 hlasovali čtyři členové bankovní rady, dva členové bankovní rady hlasovali pro ponechání sazeb na současné úrovni.