Slovenská vláda se činí. Kromě revoluční daňové reformy a změně penzijního systému se zaměřila také na trh práce. První kroky učinila vláda již v roce 2002, kdy novelizovala šest zákonů v sociální oblasti, jejichž cílem bylo například svázat vyplácení rodinných přídavků s povinnou školní docházkou, zavést institut menších obecních prací a zpřehlednit systém evidence nezaměstnaných. Aby podpořila mobilitu pracovních sil, mají ti, kdož se za prací odstěhují do jiného okresu, nárok na jednorázovou státní podporu. Od začátku loňského roku také zpřísnila podmínky pro evidenci na úřadech práce a výplatu dávek v nezaměstnanosti. Od července loňského roku navíc nabyla účinnosti novela zákoníku práce, která zavedla flexibilnější pracovněprávní vztahy. Jedním z výsledků reforem týkajících se trhu práce je skutečnost, že letos v dubnu úřady práce registrovaly 432 tisíc uchazečů o zaměstnání, zatímco před dvěma lety jich bylo o 90 tis. více. Míra registrované nezaměstnanosti klesla z 18,1 % na 15,3 %. Zajímavé výsledky ovšem nabízí porovnání dat z úřadů práce s údaji zjištěnými výběrovým šetřením pracovních sil.
Obr: Není nezaměstnanost jako nezaměstnanost
Zdroj: Štatistický úrad Slovenskej republiky
|
Na začátku reforem byly obě míry nezaměstnanosti prakticky totožné. Nyní je míra nezaměstnanosti zjištěná výběrovým šetřením téměř o tři procentní body vyšší a je v podstatě stejná jako před dvěma lety. Počet osob, které mohou být považované za nezaměstnané, se dokonce mírně zvýšil (z 508,9 tis. v 1Q/2002 na 511,5 v 1Q/2004). Počet dlouhodobě nezaměstnaných, kteří neměli práci přes dva roky, za posledních dvanáct měsíců stoupl o 23,5 tisíce osob. Slovenská ekonomika přitom v posledních dvou letech roste čtyřprocentním tempem, na začátku letošního roku se HDP dokonce meziročně zvýšil o 5,5 %. Slovenští kolegové vysvětlují vysokou nezaměstnanost v úvodu letošního roku dlouhou zimou, která mohla vést k tomu, že sezónní zaměstnanci, kteří nebyli, nebo již vypadli, z evidence úřadů práce, nastoupili do svého sezónního zaměstnání později než loni. Jenže tento „klimatický“ efekt by se objevil i v produkčních statistikách, nejedná-li se ovšem sezónní pracovníky cestující za prací do zahraničí.
Jisté je, že zpřísněním podmínek pro evidenci na úřadech práce vydělal státní rozpočet úsporami ve výdajích na pasivní politiku zaměstnanosti. Říci ovšem, že daňové reformy a změny týkající se trhu práce nepřinesly téměř žádný výsledek, je předčasné. Změnit myšlení lidí, přilákat dostatek nových investorů, postavit nové výrobní haly a rozhýbat trh práce není úkol na rok či dva. Podobně jako v případě penzijní a daňové reformy můžeme slovenským kolegům závidět blýskání na lepší časy. V Čechách a na Moravě se zatím jen stahují mračna …
David Marek, Patria Online