komentář doplněn
Že průmyslová produkce výrazně vzroste se čekalo, ale že se meziročně zvýší o 15,3 % nečekal skutečně nikdo. Po očištění o kalendářní variace dosáhl nárůst 10,8 %. Stejně jako v lednu a únoru i tentokrát sehrálo klíčovou roli výrazné zvýšení výroby kovů a kovodělných výrobků. Po loňském slabém roce se k rychlému růstu produkce vrátil také elektrotechnický průmysl. Dvouciferného procentního zvýšení produkce ovšem dosáhla většina odvětví.
Velký podíl hutní a kovodělné výroby (15,4 %) v českém průmyslu, kritizované dědictví socialistické éry, se nyní paradoxně stal velkou výhodou českého hospodářství. Výroba kovů a kovodělných výrobků se meziročně reálně zvýšila o 30,9 % díky kombinaci oživení domácí stavební výroby (rámy oken a dveří, armovací železo, ocelové konstrukce) a silného zvýšení poptávky po kovech ve světě, za nímž do značné míry stojí hospodářský rozmach Číny.
Dřívější stálice českého průmyslu, elektrotechnický průmysl, loni téměř stagnoval. První dva měsíce letošního roku naznačovaly, že ani letošní rok nebude příliš příznivý. Březen ovšem přinesl zvýšení výroby elektrických a optických přístrojů o 35,3 %. Zde byl také důležitý vzestup zahraniční poptávky. Tržby z vývozu elektrotechniky meziročně vzrostly o 45,1 %.
I přes rychlý růst produkce a tržeb zaměstnanost v průmyslu klesá. Meziročně se počet osob pracujících v tomto sektoru snížil o 17,5 tisíce (1,5 %). Polovina české průmyslové produkce je závislá na vývozu a k udržení konkurenceschopnosti na zahraničních trzích při omezené možnosti ovlivnit vývoj mezd snižují průmyslové firmy jednotkové mzdové náklady snižováním počtu zaměstnanců. Průměrná mzda se zvýšila o 10,8 % (8,1 % reálně) na 16 939 Kč. Produktivita práce vzrostla o 17,5 % a jednotkové mzdové náklady tak klesly o 5,7 %.
Český průmysl sice nedosahuje temp růstu jako v sousedním Polsku, kde se v březnu produkce meziročně zvýšila o 23,8 %, patří ovšem k nejrychleji rostoucím v západní, střední i východní Evropě. Příznivý vývoj v průmyslu jistě ovlivní i celkové údaje o výkonu české ekonomiky, tj. hrubý domácí produkt. Nesmíme ovšem zapomenout na vysokou importní náročnost českého průmyslu. Naše kotlina sice oplývá mlékem a strdím, železnými rudami a nerostnými palivy však nikoli. Vývoz se v 1. čtvrtletí reálně zvýšil o 9,3 %, dovoz ovšem o 11,0 %.
Oživení domácí investiční aktivity a pozvolné zlepšování situace na západoevropských trzích by mělo podle našeho odhadu vést k sedmiprocentnímu zvýšení průmyslové výroby v letošním roce.
David Marek, Patria Online