následuje úplné znění záznamu z jednání bankovní rady ČNB
Bankovní radě byla předložena srpnová malá situační zpráva, hodnotící soulad nově dostupných informací s předpoklady červencové prognózy.
Inflace v červenci 2003 v zásadě odpovídala prognóze, která předpokládala meziroční stabilitu cenové hladiny. Na opětovném snížení meziroční inflace se podílela zejména absence obvyklého zvyšování regulovaného nájemného. Oproti očekávání došlo v červenci k výraznějšímu sezonnímu poklesu cen potravin. K vyššímu než očekávanému růstu došlo naopak u cen rekreací.
Meziroční růst peněžního agregátu M2 se v červenci 2003 poměrně výrazně urychlil, hlavní příčinou však byla nízká výchozí základna minulého roku. I nadále zrychluje růst úvěrů zejména v sektoru domácností. Úrokové sazby peněžního trhu po minulém snížení měnověpolitických sazeb mírně klesly, aktuální tvar výnosové křivky indikuje očekávání stability sazeb na trhu. Roční reálné úrokové sazby, počítané s využitím měřených inflačních očekávání, víceméně stagnovaly.
Vnější nákladové faktory se od predikce odchylují směrem nahoru. Vyšší jsou světové ceny ropy a některých dalších surovin. Ve srovnání s předpoklady predikce je rovněž slabší kurz koruny vůči euru i americkému dolaru. Dovozní ceny proto v červnu 2003 poklesly již jen mírně a pohybují se nyní nad úrovní predikce. Tento vývoj se však zatím neprojevil v cenách průmyslových výrobců, jejichž meziroční pokles zhruba odpovídal prognóze. K rychlejšímu než očekávanému obratu směrem k meziročnímu růstu dochází u cen zemědělských výrobců.
Data z reálné ekonomiky ukazují, že i v podmínkách slabé zahraniční poptávky se daří dosahovat poměrně uspokojivého hospodářského růstu. Maloobchodní tržby výrazně vzrostly, což naznačuje možný vyšší růst spotřeby domácností a HDP ve 2. čtvrtletí letošního roku oproti predikci. Příznivý vývoj pokračoval v červnu 2003 i v průmyslu, červencová data o vývoji zahraničního obchodu ukazují na zrychlující se dynamiku vývozu i dovozu. Nepříznivě na růst HDP bude naopak působit výrazné snížení přebytku bilance služeb ve 2. čtvrtletí. Sezónně očištěná míra nezaměstnanosti v souladu s předpoklady zhruba stagnuje, prognóze odpovídá též mzdový vývoj.
Bankovní rada navázala na prezentaci situační zprávy diskusí rizik stávající prognózy. Někteří členové bankovní rady opakovali svou obavu, vyjádřenou již na minulém zasedání, že stávající prognóza inflace může přeceňovat působení některých protiinflačních faktorů. Nyní se navíc začínají objevovat některá krátkodobá nákladová rizika na proinflační straně. Patří mezi ně zejména vývoj cen ropy, zemědělských výrobců a měnového kurzu.
Členové bankovní rady se vesměs shodovali na tom, že jednu z nejvýznamnějších odchylek skutečného vývoje od předpokladů prognózy představuje oslabení měnového kurzu, které může souviset s poklesem přílivu přímých zahraničních investic a nárůstem repatriací zisků, nízkým úrokovým diferenciálem, reálnějším pohledem finanční trhů na termín přijetí eura v zemích našeho regionu a nejistotou spojenou s realizací fiskální reformy. Jednotliví členové bankovní rady však přikládali uvedeným faktorům různě velkou váhu. Zazněl názor, že pokud by se kurz udržel na slabší úrovni delší dobu, mohlo by to mít příznivý vliv na ekonomiku a následně i výraznější dopad do inflace. Oproti tomu však bylo uvedeno, že bez znatelnějšího oživení v EU nemůže samotný kurz sehrát velkou roli v oživení českého zahraničního obchodu.
Významným zdrojem nejistoty je dle názoru některých členů bankovní rady časování a výsledná podoba reformy veřejných financí. Existuje výrazné riziko, že tato reforma bude během legislativního projednávání rozvolněna a její struktura se navíc nepříznivě změní ve prospěch opatření na příjmové straně veřejných rozpočtů, což se může negativně projevit již při přípravě a schvalování návrhu státního rozpočtu na rok 2004. Odkládání reformních opatření na výdajové straně by znamenalo nutnost tvrdších kroků v budoucnosti s nepříznivými důsledky pro výkonnost a stabilitu ekonomiky. Zvyšuje se též nebezpečí, že bude pokračovat nadměrný růst mezd ve veřejném sektoru, což by mohlo mít negativní dopady i na mzdový vývoj v podnikatelské sféře.
Velká pozornost byla při diskuzi bankovní rady věnována růstu úvěrů domácnostem. Byla vyjádřena obava, zda nízké úrokové sazby nevytváří v této oblasti bublinu, která by mohla v budoucnu negativně ovlivnit makroekonomickou i finanční stabilitu, pokud by se schopnost domácností splácet úvěry v porovnání se současností zhoršila. Bankovní rada se touto problematikou bude dále zabývat .
Byl diskutován také ekonomický vývoj v zahraničí. Data o hospodářském růstu v EU ve 2. čtvrtletí 2003 přinesla zklamání, zároveň však vzrůstá optimismus ohledně budoucího vývoje světové ekonomiky. Ten se prozatím týká spíše USA a Japonska. Zazněl však názor, že případné oživení v těchto zemích by se dříve či později přeneslo i do Evropy.
Celkově panovala shoda na tom, že rizika predikce jsou vychýlená směrem nahoru, nicméně jen velmi mírně. Nemění se zásadně hodnocení stávající ekonomické situace jako nízkoinflační a není ohroženo plnění cíle inflace ve střednědobém horizontu. Naplnění stávajících rizik by pouze mohlo urychlit očekávaný obrat ve vývoji meziroční inflace směrem k cílovému pásmu ČNB.
Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB jednomyslně ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na hladině 2 %.
Přítomni: guvernér Z. Tůma, viceguvernér O. Dědek, viceguvernér L. Niedermayer, vrchní ředitelka M. Erbenová, vrchní ředitel J. Frait, vrchní ředitel P. Štěpánek