ČNB bude příští čtvrtek rozhodovat o měnové politice a k dispozici bude mít i novou makroekonomickou prognózu. Ta by však neměla doznat oproti té předešlé velkých změn. Dosavadní inflační vývoj naznačuje, že by samotná lednová inflace mohla skončit pod 3% hranicí. To může bankovní radu nakonec přesvědčit k ráznějšímu snížení sazeb o půl procentního bodu, ačkoli lednová inflace bude oficiálně zveřejněna až týden po jednání. Možné snížení o 50 bodů naznačují i poslední komentáře představitelů ČNB. Proto se domníváme, že šance na snížení sazeb o půl procentního bodu je v současnosti vyšší než varianta opatrného kroku o tradiční čtvrtku. Analytici jsou rozpolceni mezi těmito zmíněnými možnostmi, v tržních sazbách je však zaceněno snížení sazeb o 50 bodů.
Nejistota lednového přecenění cen vedla ČNB koncem minulého roku prozatím jen k opatrnému snížení sazeb o čtvrt procentního bodu. Samotná prognóza centrální banky pro letošní rok předpokládala citelný pokles inflace (2,6 % v r. 2024), viz graf 1, který by umožňoval snižovat sazby již rychleji (prognóza ČNB 2T repo: 3,4 % ve 4Q24). Bankovní rada ČNB však zvolila opatrnější přístup. Jednak proto, že inflační očekávání firem pro rok 2024 setrvávala vysoká, ale také proto, že závěrem roku se opět zintenzívněla debata o nutnosti navyšování cen v kontextu zdražení energií, což přiživovalo nejistotu ohledně intenzity očekávaného poklesu inflace. Svou roli patrně sehrál i fakt, že bankovní rada v dřívější komunikaci avizovala, že má záměr úrokové sazby „vyhladit“, tj. nezvyšovat je dle doporučení modelu tak vysoko, ale poté je ihned dle doporučení modelu nesnižovat.
Ačkoli po samotném prosincovém jednání se zdálo pravděpodobné, že centrální banka na svém nadcházejícím jednání začátkem února zvolí opět opatrný přístup a sníží sazby jen o tradiční čtvrtku, protože lednovou inflaci zveřejnění statistici až týden po jejím zasedání, vývoj posledních týdnů situaci začal měnit.
Důvodem je zejména skutečnost, že citelně narostlo přesvědčení, že lednová inflace bude nakonec nižší a může skočit pod 3% hranicí. Tomu nasvědčují předběžné údaje o vývoji cen potravin, ale i další předstihová data či alternativní ukazatele získávané pravidelným sledováním cen z webů poskytovatelů zboží a služeb. O slabších inflačních tlacích pak hovoří například i nejnovější předstihové indikátory z průmyslu, kde firmy v lednu citelně snižovaly ceny z důvodu slabé poptávky či první náznaky lednové inflace ze zahraničí a také obecně nadále utlumená ekonomická aktivita.
Neznamená to, že by inflační rizika vymizela, pomaleji odeznívá inflace například u cen služeb (5,7 % yoy v 12/23, graf 2), nicméně mírně rychlejší snížení sazeb na únorovém jednání nebude chybné, i kdyby nakonec samotné lednové inflační číslo nebylo tak nízké, jak optimistické odhady naznačují.
Trh si je této skutečnosti vědom a v tržních úrokových sazbách je tak pokles sazeb o půl procentního bodu již obsažen (graf 3, pozn.: rozdíl mezi Pribor a hlavní sazbou ČNB je v současnosti záporný z důvodu zaceněných očekávání budoucího snižování sazeb).
I to by nakonec mohlo být pro centrální bankéře další podpůrný argument, proč neoddalovat rychlejší snížení sazeb až na konec března. I přes silnější očekávání poklesu sazeb koruna oslabila jen minimálně a nachází se stále pod hranicí 24,9 Kč za euro a průměrná hodnota za leden je velmi blízko očekávanému kurzu za 1Q24 z poslední prognózy ČNB, graf 4. Možnost výraznějšího snížení sazeb pak zmínil v mediálním prostoru vg. J. Frait i radní T. Holub.
Scénář snížení sazeb o „půlku“ se tak přece jen nyní zdá jako pravděpodobnější výsledek čtvrtečního jednání centrální banky, ačkoli může být rozhodnutí těsné ve smyslu debaty na bankovní radě, v samotném hlasování pak může být opět jednomyslné.
Autor: Jakub Seidler, hlavní ekonom ČBA