Hledat v komentářích
Výběr pro investory

Článek je zařazen v rubrikách:Zákony|Daně|Trhy & finance
Jak správně zdaní fyzická osoba příjmy z cenných papírů za rok 2020?

Jak správně zdaní fyzická osoba příjmy z cenných papírů za rok 2020?

02.03.2021
Jak správně fyzická osoba zdaní příjmy z prodeje cenných papírů a z držby cenných papírů? Kdy je možné osvobození od daně? Jak zdaní dividendy? Jak je tomu u příjmů ze zdrojů v zahraničí? U zápočtu daně zaplacené v zahraničí? U cizoměnových příjmů a přepočtu na českou měnu? Každému, koho se dané téma týká, by mohl pomoci následující text.

Jak správně fyzická osoba zdaní příjmy z prodeje cenných papírů a z držby cenných papírů? Kdy je možné osvobození od daně? Jak zdaní dividendy? Jak je tomu u příjmů ze zdrojů v zahraničí? U zápočtu daně zaplacené v zahraničí? U cizoměnových příjmů a přepočtu na českou měnu? Každému, koho se dané téma týká, by mohl pomoci následující text z 15. února 2021, který připomínáme. V jeho druhéčásti, kterou opětovně připomeneme zítra a je dostupná zde, se zaměřujeme na témata pořizovací cena, společné jmění manželů, osvobozené příjmy, certifikáty a další typy cenných papírů či zdanění příjmů z cenných papírů u právnických osob.

Příjmy z vlastnictví cenných papírů (zejména akcií, podílových listů a dluhopisů) se podle své povahy dělí na příjmy z prodeje cenných papírů (kapitálové zisky nebo ztráty) a příjmy z titulu držby cenných papírů (příjmy z kapitálového majetku). Příjmy z úplatného převodu cenných papírů, včetně příjmů z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu, ( „cenné papíry“) se u fyzických osob, které nezahrnuly tyto cenné papíry do svého obchodního majetku, uvádějí v dílčím základu daně - Ostatní příjmy (§ 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon“). Příjmy z převodu cenných papírů lze podle zákona snížit o prokazatelně vynaložené výdaje, kterými jsou zejména nabývací/pořizovací cena akcie a kmenového listu/cenného papíru („pořizovací cena“) a výdaje související s uskutečněním úplatného převodu a platby za obchodování na trhu při pořízení cenných papírů. Dále lze zisk z prodeje cenných papírů snížit o případnou ztrátu z prodeje cenných papírů vzniklou v témže zdaňovacím období za podmínky, že příjem z prodeje těchto cenných papírů nebyl osvobozen od daně. Příjmy z kapitálového majetku jsou především úroky, dividendy a jiné výnosy (§ 8 zákona).

Příjmy z převodu cenných papírů mohou být osvobozeny od daně v případě splnění určitých podmínek (§ 4 zákona). Předně jsou příjmy z úplatného převodu cenných papírů osvobozeny, jestliže úhrn všech příjmů z prodeje cenných papírů u jednoho poplatníka nepřekročí částku 100 000 v rámci jednoho zdaňovacího období. Pokud tuto částku překročí, zdaňují se veškeré příjmy z převodu cenných papírů s výjimkou příjmů osvobozených od daně. Podmínkou pro osvobození těchto příjmů je, aby doba mezi nabytím a úplatným převodem cenných papírů činila alespoň 3 roky. Osvobození od daně se však nevztahuje na příjmy z převodu cenných papírů, které jsou nebo byly součástí obchodního majetku, a to ve lhůtě do tří let od ukončení činnosti, v jejímž rámci plyne příjem ze samostatné činnosti (§ 4 odst. 1 písm. x zákona). Osvobozeny dále nejsou příjmy, jež plynou poplatníkovi z budoucího úplatného převodu cenného papíru, který se uskuteční do 3 let od nabytí, a také z budoucího úplatného převodu cenného papíru, který je nebo byl součástí obchodního majetku do tří let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, a to i v případě, že kupní smlouva bude uzavřena až po třech letech od nabytí cenného papíru či po třech letech od ukončení této činnosti.

Zvláště pečlivě je třeba posuzovat příjmy ve formě výplaty podílu ze snížení základního (zapsaného) kapitálu obchodní korporace. Pokud došlo dříve ke zvýšení základního kapitálu ze zisku, pak uvedený příjem až do výše podílu na zvýšení kapitálu se považuje za podíl na zisku a uvádí se v dílčím základu daně Příjmy z kapitálového majetku (§ 8 zákona). Pokud se jedná o výplatu podílu ze snížení základního kapitálu obchodní korporace, je třeba tento příjem uvést v §10 a současně uplatnit jako výdaj (zůstatkovou) pořizovací cenu podílu v dané korporaci, resp. její část, která doposud nebyla uplatněna, a to až do výše výplaty ze snížení základního kapitálu. Pokud podíl ze snížení základního kapitálu vyplácí obchodní korporace, která je daňovým rezidentem České republiky, příjem se zdaňuje srážkovou daní při výplatě a do daňového přiznání se neuvádí, pokud ovšem poplatník této korporaci prokáže cenu, za jakou podíl nabyl. Obdobně se postupuje při výplatě (části) emisního ažia nebo příplatku mimo základní kapitál.

Dividendy a podíly na zisku z podílových listů (dále jen „dividendy“) vyplácené společnostmi, které jsou tuzemskými daňovými rezidenty, podléhají srážkové dani ve výši 15 %, kterou je povinen srazit a odvést plátce – akciová společnost nebo podílový fond, pokud je účast v něm přestavována cenným papírem. Takovéto zdanění srážkou daně u zdroje je konečné, a proto se dividendy vyplácené tuzemským plátcem neuvádějí v daňovém přiznání.

Naopak dividendy a podíly na zisku z podílových listů (dále jen „dividendy“) plynoucí fyzické osobě ze zdrojů v zahraničí, od plátce, který je cizím daňovým rezidentem, se zahrnují do příjmů z kapitálového majetku (§ 8 zákona) a podléhají rovněž 15 % dani. Platí, že u dividend nelze uplatňovat související výdaje, avšak lze započíst daň sraženou plátcem v zahraničí. Postup je takový, že příjem ve formě dividend se uvádí na řádku 38 Přiznání k dani z příjmů fyzických osob jako příjem z kapitálového majetku v brutto hodnotě (tedy před snížením o jakoukoliv srážku daně v zahraničí nebo poplatky) a současně se vyplní Příloha č. 3 přiznání „Výpočet daně z příjmů ze zdrojů v zahraničí dle § 38f zákona“. V této příloze se vyčíslí daň sražená zahraničním plátcem.

K tomu je důležité posoudit, zda daň byla sražena v souladu s příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a státem daňové rezidence plátce dividend. Pokud byla sražena daň z dividend vyšší, než uvádí smlouva, lze k zápočtu na českou daň z dividend započíst vždy pouze daň ve výši, kterou stanoví smlouva (§ 38f zákona). Dle smlouvy pak může být aplikována metoda prostého zápočtu nebo metoda úplného zápočtu (§ 38f odst. 2 zákona). Metoda prostého zápočtu znamená, že daňová povinnost může být snížená o částku, která připadá na příjmy ze zdrojů v zahraničí, avšak maximálně do výše částky daně vypočtené z daného příjmu podle zákona. Při uplatnění metody úplného zápočtu může být daň snížená o daň z příjmů, která byla zaplacena ve státu zdroje příjmu. Česká republika ve většině smluv uplatňuje vůči svým poplatníkům prostý zápočet daně sražené v zahraničí.

Daň sražená v zahraničí a použitá k zápočtu na českou daň z dividend, musí být potvrzena zahraničním správcem daně (§ 38f zákona). V opodstatněných případech je možné, aby poplatník prokázal zaplacenou daň v zahraničí taktéž potvrzením plátce příjmu, správce aktiv či depozitáře o sražené dani. V praxi takovýto doklad správce daně běžně akceptuje.  Jestliže plynou fyzické osobě dividendy z více států, je důležité, aby byl zápočet daně proveden za každý stát samostatně (§ 38f odst. 8 zákona).

Obdobně se postupuje při zdanění úroků z dluhopisů. Zdanění úroků, resp. příjmu při splacení či předčasném splacení dluhopisů srážkovou daní ve výši 15 % emitentem dluhopisu, který je daňovým rezidentem České republiky, je konečné a úrokový příjem se v daňovém přiznání neuvádí. U úrokových příjmů z dluhopisů vyplácených plátci se sídlem v zahraničí je postup obdobný jako u dividend.

Jestliže Česká republika nemá účinnou smlouvu o zamezení dvojího zdanění se státem, ve kterém je zdroj příjmu, může tento příjem podléhat zdanění dvakrát, a to jak v České republice, tak ve státě zdroje příjmu.

Cizoměnové příjmy ze zahraničí, které se uvádějí v daňovém přiznání, musí být také správně přepočteny na českou měnu. K těmto účelům poplatníci, kteří nevedou účetnictví, nejčastěji využívají jednotný kurz vyhlašovaný za daný kalendářní rok Generálním finančním ředitelstvím, které jej stanoví jako průměr směnných kurzů ČNB platných pro poslední den každého kalendářního měsíce zdaňovacího období. Další možností k přepočtení měny je použití denních kursů ČNB. Obě metody však nelze kombinovat. Pořizovací cenu cenného papíru stanovenou v cizí měně je třeba přepočíst relevantním kurzem platným pro rok, resp. k datu nabytí cenného papíru.

 
 
 
 
 
 

Kocián Šokc Bala	štík
Stránka Právo je společným projektem Patria.cz a advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, která poskytuje a zpracovává veškeré informace na stránce umístěné; za tyto informace nenese Patria.cz odpovědnost.
Zdroje