Může se ukázat, že nová úsporná opatření Řecka budou stačit – pokud dojde k jejich plné implementaci. George Papaconstantinou, přetížený řecký ministr financí, přirovnává úsilí odvrátit Řecko od ekonomické katastrofy ke „změně kurzu Titanicu“. Do minulého týdne to vypadalo, jako když tato země míří k ledovci s nápisem default. Dva úsporné balíčky nepřesvědčily evropské partnery Řecka ani finanční trhy o tom, že opatření snižující letošní rozpočtový deficit z 12,7 % HDP na 8,7 % zafungují. Kritici v Bruselu uvedli, že řecká socialistická vláda až příliš spoléhala na snížení daňových úniků a zdanění bohatých, než aby snížila výdaje, zvláště co se týče výdajů ve veřejném sektoru a penzí. Trhy vytlačily spready řeckých dluhopisů až k rekordním úrovním. Řecké desetileté dluhopisy nabízely výnosy na úrovni 6 %, což je dvojnásobek výnosu německých dluhopisů.
Jenomže 3. března se nálada změnila. Premiér George Papandreou se konečně plně postavil za úsporný program. Jeho vláda oznámila přísná opatření: Navýšení nejvyšší sazby DPH z 19 % na 21 %, další zvýšení spotřební daně na pohonné hmoty, tabák a alkohol, zmrazení penzí a nebývalé 30% snížení vánočních, velikonočních a letních bonusů státním zaměstnancům. Poslední bod odpovídá škrtu jednoho měsíčního platu pro 700 000 zaměstnanců řeckého veřejného sektoru.
Papandreou ignoroval dřívější požadavky z Bruselu (a Berlína) na větší zásahy. Po otevřených komentářích Olliho Rehna, nového evropského ekonomického komisaře, který v uplynulém týdnu Atény navštívil, však změnil názor na to, že je třeba dalších opatření, aby v letošním roce bylo možné dosáhnout stanoveného deficitu. Papandreou konstatoval, že Řecko doposud přijalo již dost „bolestivých, ale nezbytných opatření“, aby si zasloužilo podporu od svých evropských partnerů; nespecifikoval však, jakou formu by měla mít.
V následujících dvou měsících Řecko zoufale potřebuje získat 20 miliard eur (27 miliard dolarů), aby mohlo refinancovat svůj dluh. Pokud se to podaří, více než polovina letošní potřeby refinancování, která dosahuje 53 miliard euro, bude pokryta a tlak trhů povolí, říkají bankéři. Jedním ze způsobů jak se dostat vpřed by mohlo být přesvědčení zemí eurozóny, aby poskytly investorům z eurozóny záruky na řecký dluh. „Chceme mít možnost vypůjčit si za stejný úrok jako jiné země eurozóny,“ uvedl Papandreou - možná optimisticky vzhledem k řeckému rekordu obrovských rozpočtových deficitů a klamavému účetnictví. Na druhé straně, jak rovněž poukázal, si Řecko nemůže dovolit pokračovat v půjčování s úrokem na úrovni 350 bazických bodů nad výnosy německých dluhopisů. Zisky z úsporných opatření by mohla pohltit tato vysoká prémie.
Nastávající návštěvy Papandreoua v Berlíně, Paříži a Washingtonu by mohly pomoci řecký dluhový problém vyřešit. Německá kancléřka Angela Merkelová zvažovala možnost, aby Německo poskytlo Řecku bilaterální pomoc, ačkoliv zdůrazňuje, že zatím není připravena hovořit s Papandreouem o pomoci. Němce stále trápí problém morálního hazardu: Pomoc by znamenala, že Řecko ujde odplatě za roky nezodpovědné fiskální politiky a mohla by znamenat špatný precedens pro další provinilce v eurozóně. Německé banky ale drží mnoho řeckého dluhu (a dalšího dluhu ze zemí středomořské oblasti); určitý druh podpory ze strany daňových poplatníků je tak možná nevyhnutelný.
Vypadá to, že francouzský prezident Nicolas Sarkozy je na pomoc připravenější – ačkoliv se Řecko může dostat pod tlak, aby pro své námořní síly kupovalo dražší francouzské lodě. Tento způsob obchodu se Papandreouvi nezamlouvá, protože turecký premiér Recep Tayyip Erdogan nedávno navrhl, že by dva dříve nepřátelští sousedé měli na základě společné dohody snížit výdaje na obranu.
Papandreou vyhrožuje, že se s žádostí o pomoc obrátí na MMF, aby posílil svou pozici směrem k eurozóně. Její podmínky pravděpodobně nebudou výrazně horší než poslední úsporná opatření, říkají řečtí představitelé. To by však mohl být také dost optimistický názor. MMF by pravděpodobně Řecku řekl, aby propustilo tisíce pracovníků veřejného sektoru a prudce snížilo penze.
Rozčílení řeckých odborů nad škrty bonusů se dalo předpokládat; tyto škrty přicházejí spolu se snížením platu ve výši 4 %, se kterým se již smířily. Lze očekávat větší míru stávek. Někteří stávkující nejsou populární, jako např. řidiči taxíků, kteří protestují nad povinností dávat cestujícím stvrzenky. Více sympatií mají důchodci, kteří se potýkají s dvojí ránou ze zmrazení penzí a z dopadu zvýšení daní. Militantní důchodci neočekávaně prorazili policejní kordon blokující silnici k Papandreouově kanceláři poté, co oznámil nová opatření. Brzy budou opět demonstrovat, říká jejich svaz. „Nemůžete vyjít s 400 euro na měsíc,“ prohlašoval jeden z nich. Obliba premiéra se ale zvedla - více než 60 % občanů připouští nezbytnost přísnějších opatření.
Obavy se tyčí nad časovým harmonogramem pro realizaci nových plánů stanoveným v Bruselu. Řecko brzy dokončí reformu své daňové legislativy a přijde s návrhy na reformu státních důchodů, na které jde nyní více než 11 % HDP. Vzhledem k nedostatku kompetentních úředníků je těžší zajistit splnění všech nových cílů. Pokud si má Řecko udržet nastoupený směr, čekají jeho ministra financí a jeho tým další přesčasy.
Zdroj: The Economist