Americký prezident Donald Trump o víkendu oznámil zavedení 30% cel na dovoz zboží z Evropské unie, která mají vstoupit v platnost 1. srpna. Jsou tedy ještě vyšší než v dubnu avizovaných 20 %, a to navzdory předchozím signálům o možné dohodě a bez zjevného ekonomického odůvodnění. Zatímco EU deklaruje ochotu jednat, zároveň se připravuje na možnost obchodní války.
Výsledek jednání do 1. srpna bude klíčový nejen pro transatlantické vztahy, ale i pro stabilitu evropské ekonomiky. V sázce je nejen výše cel, ale i budoucí rámec obchodní spolupráce mezi dvěma největšími ekonomickými bloky světa. Analytik ČSOB Dominik Rusinko připomíná, že tato cla mají platit nad rámec sektorových tarifů na hliník, ocel (50 %) a automotive (25 %).
Obchod se zbožím a službami s USA v roce 2024. Zdroj: Bloomberg, Ministerstvo obchodu USA
Vyjednávání pokračují, protiopatření v záloze
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenovou oznámila odklad protiopatření do začátku srpna a deklarovala ochotu pokračovat v jednáních. Původně měla protiopatření začít platit ode dneška.
EU má připraveny dvě vlny protiopatření – první v hodnotě 21 miliard eur, druhou až za 72 miliard eur. Zvažuje se i využití nástroje proti nátlaku (ACI), který však zatím zůstává v rezervě. ACI umožňuje EU v případě, že vyjednávání selžou, přijmout protiopatření, jako jsou cla a kvóty, omezení investic, zákaz účasti ve veřejných zakázkách, omezení přístupu na trh EU, nebo další regulatorní opatření (např. v oblasti sanitární, fytosanitární či chemické legislativy). „ACI je určen pro mimořádné situace,“ řekla von der Leyenová. „Tam ještě nejsme.“
Zároveň se EU připravuje i na posílení spolupráce s dalšími zeměmi zasaženými cly Donalda Trumpa. Údajně zvažuje i možnou koordinaci se zeměmi, jako je Kanada a Japonsko, uvádí Bloomberg s odkazem na lidi obeznámené s jednáními. Eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Teresa Ribera uvedla, že EU usiluje také o prohloubení obchodních dohod s Indií a dalšími zeměmi v oblasti Asie a Tichomoří.
Německý kancléř Friedrich Merz i francouzský prezident Emmanuel Macron vyzvali k jednotnému postupu EU a k urychlení příprav na případná protiopatření. „To vyžaduje dvě věci: jednotu v EU a dobré komunikační kanály s americkým prezidentem,“ řekl Merz v rozhovoru pro ARD.
Eurokomisař Maroš Šefčovič označil americká cla za neoprávněná a varoval, že by mohla „znemožnit pokračování obchodních vztahů v dosavadní podobě“. "Současná nejistota způsobená neoprávněnými cly však nemůže přetrvávat donekonečna, a proto se musíme připravit na všechny možné výsledky, včetně případných dobře promyšlených a přiměřených protiopatření k obnovení rovnováhy v našem transatlantickém vztahu," prohlásil Šefčovič.
Americký prezident Donald Trump viděl některé nabídky obchodních dohod a myslí si, že by měly být lepší, uvedl ekonomický poradce Bílého domu Kevin Hassett a vyjádřil názor, že USA si mohou dovolit vystupovat v jednáních asertivněji, neboť podle aktuálních dat se cla dosud příliš neprojevovala na růstu spotřebitelských cen.
Ekonomické dopady? Německo v první linii, Česko zasaženo nepřímo
„Pokud by se nepodařilo vyjednat nižší celní sazbu, pro Evropu i Česko by šlo o tvrdý zásah do ekonomiky,“ uvádí analytik Dominik Rusinko. Největší přímý dopad by pocítilo Německo, jehož export do USA tvoří přibližně 10 % celkového vývozu. Merz označil cla za „tvrdou ránu“ pro německou ekonomiku.
Česká ekonomika (s přímým exportem do USA na úrovni 2,5 %) by byla zasažena nepřímo – skrze německé dodavatelské řetězce a oslabení růstu v eurozóně. Podle citlivostních scénářů by se HDP kumulativně snížilo zhruba o jeden procentní bod v tomto a příštím roce, odhaduje Rusinko.
Ekonomové odhadují, že zavedení 30% cel (spolu s již existujícími sektorovými cly a očekávanými poplatky na klíčové zboží) by zvýšilo efektivní celní sazbu USA vůči EU o 26 procentních bodů a mohlo by snížit HDP eurozóny o 1,2 % do konce roku 2026.
„EU by pravděpodobně reagovala na 30% celní sazbu postupně od dne zavedení nových amerických cel, což by zvýšilo riziko další eskalace,“ uvedli ekonomové . Přesto podle nich poslední hrozba „může být jen vyjednávací taktikou“, a proto nadále počítají se základním scénářem, kdy budou dohodnuty současné úrovně cel – 10 % na veškeré zboží a 25 % na ocel, hliník a automobily.
Zdroj: ČTK, Bloomberg