Uplynulý týden přinesl opět zajímavý vývoj akciových trhů, kdy se střídaly výrazně směry obchodování. Mezi dominantní vlivy patřil pokračující růst cen ropy, který byl mimo těžařská a zpracovatelská odvětví přijímán nepříznivě. Navíc před bankovní a ekonomickou komisí amerického senátu na pravidelném meetingu vystupoval předseda amerického Fedu. Jeho vystoupení přineslo jednak negativní komentář o možném dopadu strmého růstu cen energií na hospodářský růst USA, na druhou stranu naznačilo pevnější charakter a záběr americké ekonomiky (obdobný závěr vyplynul i z tzv. Béžové knihy).
Zveřejňovaná makrodata pak vesměs podporovala akciové trhy v okamžicích růstu, především údaje z trhu práce a o ekonomické aktivitě v sektoru průmyslu a služeb. Data z trhu práce za měsíc únor naznačila ale dočasnou disproporci mezi růstovým vývojem cen energií a stagnujícím vývojem příjmů spotřebitelů, což v první reakci trhy přijaly nepříznivě a došlo tak k umazání podstatné části týdenních zisků, především na evropských trzích.
Na pozadí těchto událostí pak probíhalo oslabení USD především vůči EUR, kdy představitelé Evropské centrální banky zvyšují odhady inflačního rizika, které by se relativně brzy mohlo promítnou do zvýšení sazeb. Faktor, který dodává euru sílu, je ale zároveň nepříznivě přijímaný kapitálovými trhy a bankovním sektorem.
Směs těchto vlivů pak přinesla již zmíněné volatilní obchodování na pomezí podpůrných trendových linií klíčových akciových indexů. Kromě růstu cen ropy se začátkem nového týdne objevil staronový problém a to v podobě řešení dluhové krize u problematických evropských zemí. Kombinace těchto faktorů tak může krátkodobě převážit nad solidními makroekonomickými údaji a vést k dalšímu poklesu na akciových trzích, které ztrácejí technicky růstový trendový charakter.
Pozn.: Připraveno pro tištěnou verzi Lidových novin