Právě padla portugalská vláda, důvodem jsou spory ohledně úsporných opatření. Výnosy irských dluhopisů se dostaly poprvé na úroveň 10 %. A britská vláda snížila svůj odhad růstu a zvýšila odhad výše deficitu. To vše ukazuje, že snižování vládních výdajů v prostředí vysoké nezaměstnanosti je chybou. Jejich zastánci ale tvrdí, že se rychle projeví zvýšenou důvěrou a negativní vliv na růst a trh práce bude jen omezený, nebo žádný.
Před dvěma lety se zdálo, že ve Washingtonu tomuto problému rozumějí a zaměří se nejdříve na vytváření pracovních míst spolu s dlouhodobou strategií snižování deficitů. Snahy o okamžité snížení deficitů by poslaly ekonomiku ještě níže a nefungovaly by ani z čistě fiskálního hlediska, protože by došlo ke snížení rozpočtových výnosů.
Od této strategie však bylo upuštěno, důvodem jsou pochybná rizika a naděje. Ozývají se obavy z růstu sazeb, pravdou ale je, že ty ovlivňuje hlavně výhled týkající se oživení. A pokud se investoři začnou domnívat, že USA jsou banánovou republikou, můžeme skončit jako Řecko. To ale není vývoj, který závisí na tom, zda přikročíme ke krátkodobým úsporám, či nikoliv. Stačí se zeptat Irů, jejichž vláda se snažila uklidnit trhy velkými úsporami. Výnosy irských dluhopisů se však od roku 2009 zdvojnásobily a nezaměstnanost nyní leží na 13,5 %.
Deficity tedy momentálně nejsou rozhodující, je tu ale škola, která tvrdí, že pokud má daná země svou vlastní měnu, roli nehrají nikdy. Není to zrovna spor, který bych chtěl nyní vést, protože největší nebezpečí hrozí ze strany přílišné snahy o utahování. Pravdivý ale tento názor také není. Musíme si totiž uvědomit, že současná situace, kdy se v ekonomice nachází mnoho volných kapacit, a pohybujeme se v pasti likvidity s nulovými sazbami, nebude trvat věčně. Nyní nemá zvyšování monetární báze Fedem vliv, ale až sazby vzrostou, báze a krátkodobé vládní dluhopisy přestanou být substituty. Budeme blízko plné zaměstnanosti a ekonomický růst povede k inflaci.
Když jsme v takové situaci byli naposledy, báze dosahovala 800 miliard dolarů. Pokud se do ní dostaneme znovu a vládní deficity budou stále vyšší než 1 bilión dolarů ročně, může se stát, že investoři již nebudou chtít kupovat vládní dluhopisy bez toho, aby silně vzrostly jejich výnosy. Fed by mohl vládu přímo financovat přes operace na volném trhu.
Již první měsíc by ale monetární báze vzrostla asi o 12 % a podle mých hrubých odhadů by v takovémto prostředí došlo asi ke stejnému růstu cen. Ročně by tak báze rostla asi o 400 % a inflace ještě více, protože lidé by se snažili zbavovat dolarů. Pokud se tedy dostaneme z pasti likvidity, velké deficity bez přístupu na trh s dluhopisy jsou receptem pro vysokou inflaci, či dokonce hyperinflaci. Nečekám ale, že se tak stane. Od ztráty přístupu na dluhopisové trhy jsou USA velmi vzdáleny a v pasti likvidity ještě nějaký čas zůstanou.
(Zdroj: NYT, Blog Paula Krugmana)