Ruská centrální banka dnes snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 16,5 procenta. K redukci úroků přikročila již počtvrté za sebou, jeho rozsah byl ale menší než v předchozích případech. Banka v tiskové zprávě upozornila, že inflační očekávání zůstávají na vysoké úrovni. Snižováním úroků se centrální banka snaží podpořit domácí ekonomiku, která se připravuje na dopad nových sankcí Západu. Guvernérka banky Elvira Nabiullinová nevyloučila další snížení úroků na příštím zasedání v prosinci.
Členské státy Evropské unie se ve čtvrtek shodly na devatenáctém balíku sankcí proti Rusku. Balíček, který je reakcí na pokračující ruskou invazi na Ukrajinu, zahrnuje řadu opatření v oblasti energetiky a financí včetně postupného zákazu dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska. Spojené státy již ve středu oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil i na desítky jejich dceřiných firem.
"Sankce jsou zaměřeny primárně na omezení vývozu našich surovin," uvedla Nabiullinová. "Je obtížné předpovídat přesný dopad těchto sankcí, ale považujeme je za negativní vnější faktor. Hodně bude záležet na tom, jak se těmto sankcím přizpůsobíme," dodala.
Ve třetím čtvrtletí sezonně očištěný meziroční růst cen v Rusku zrychlil na 6,4 procenta z 4,4 procenta v předchozím čtvrtletí. Většina ukazatelů základní meziroční inflace se podle bankéřů pohybuje mezi čtyřmi a šesti procenty.
Zrychlení růstu cen podle centrální banky výrazně ovlivnily jednorázové faktory, mezi něž patří zvýšené ceny motorových paliv a mimořádný růst cen ovoce a zeleniny v podzimních měsících.
Centrální banka loni v říjnu zvýšila základní úrokovou sazbu na 21 procent, nejvýše za více než 20 let, aby zbrzdila inflaci vyvolanou vysokými vojenskými výdaji spojenými s válkou, kterou Rusko rozpoutalo na Ukrajině.
Krok však zvýšil úrokové sazby v ekonomice nad 25 procent, což znemožnilo investice mnoha podnikům a nejvíce zasáhlo zranitelné sektory, jako jsou stavebnictví, těžba uhlí a hutnictví, napsala už dříve agentura Reuters.