Novela z letošního října výrazně změní soudní řád správní, který je základním zákonem upravujícím správní soudnictví. V něm soudy rozhodují především o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů nebo o žalobách na ochranu před nezákonnými zásahy ze strany správních orgánů. Uvádíme přehled několika blížících se změn, které budou mít asi největší praktický dopad pro obchodní společnosti a jednotlivce.
Obrana proti skončené daňové kontrole
Praktické využití žaloby na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, včetně nezákonné daňové kontroly, bylo až dosud velmi malé. Podmínkou úspěšnosti této žaloby totiž bylo trvání nezákonného zásahu či jeho důsledků, anebo hrozba jeho opakování v době rozhodování správního soudu. Je zřejmé, že tento požadavek bylo velmi obtížné splnit.
Novela tuto podmínku ruší. Od začátku příštího roku bude možné domáhat se určení nezákonnosti už skončeného zásahu správního orgánu, a to včetně zmiňované daňové kontroly. Obchodním společnostem i jednotlivcům postiženým nezákonným zásahem se díky tomu výrazně zjednoduší následné uplatňování náhrady škody. Správní soudy by navíc o těchto žalobách měly rozhodovat přednostně.
Nová lhůta pro rozhodování správních soudů
Na základě návrhu žalobce na vydání předběžného opatření může správní soud nařídit správnímu orgánu, aby ještě před rozhodnutím ve věci samé něco vykonal, něčeho se držel nebo něco snášel. Prakticky to znamená, že správní soud může již na začátku řízení správnímu orgánu zakázat další zásahy do práv žalobce.
Soudní řád správní ve stávající podobě nestanoví - na rozdíl od občanského soudního řádu - žádnou lhůtu, v níž by měl správní soud o návrhu na předběžné opatření rozhodnout. To pochopitelně výrazně snižuje účinnost tohoto nástroje, a proto se zákon od příštího roku změní.
Od ledna bude o návrhu na předběžné opatření rozhodovat samotný předseda senátu (nikoli senát), a to v případě nebezpečí z prodlení bezodkladně, v ostatních případech do 30 dnů od podání návrhu. Každé rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření, zamítavé i vyhovující, bude navíc nutné odůvodnit. Uvedené novinky se budou obdobně týkat také návrhů na přiznání odkladného účinku správní žaloby.
Uleví se Městskému soudu v Praze
Správní žaloba se už nebude podávat u krajského soudu, v jehož obvodu sídlí odvolací správní orgán (například ministerstvo či finanční ředitelství), nýbrž u krajského soudu, v jehož obvodu sídlí prvoinstanční správní orgán (kupříkladu finanční úřad). Touto změnou chtěl zákonodárce především ulevit přetíženému Městskému soudu v Praze, který dnes projednává více než polovinu všech správních žalob v Česku.
O návrzích na zrušení opatření obecné povahy (nejčastěji se jedná o územní plány či stavební uzávěry) dosud rozhodoval v jednom stupni Nejvyšší správní soud. Nově budou opatření obecné povahy přezkoumávat krajské soudy, jejichž pravomocné rozhodnutí bude následně možné napadnout kasační stížností u Nejvyššího správního soudu.
Novela také přináší změny do řízení o kasačních stížnostech. Kasační stížnost se bude nově podávat přímo u Nejvyššího správního soudu, a nikoli prostřednictvím krajského soudu, jako je tomu dnes, což by mělo řízení o kasačních stížnostech výrazně zrychlit a zjednodušit. Nejvyšší správní soud bude moci nejen zrušit rozhodnutí krajského soudu, jak je tomu nyní, ale též zrušit či vyslovit nicotnost rozhodnutí správního orgánu, které bylo v řízení u krajského soudu napadnuté.