Stratég Jefferies David Zervos komentuje dění v americké centrální bance, sazby by podle něj mohly jít dolů, ale akcie to díky přívětivému prostředí ani nepotřebují. Alex Heath ze Sources se zaměřuje na vývoj kolem OpenAI a sporu Elona Muska se Samem Altmanem. Subadra Rajappa ze si myslí, že dluhopisové a akciové trhy se nyní rozcházejí v pohledu na další vývoj.
Nezadržitelné akcie: Stratég Jefferies David Zervos, který býval zmiňován jako jeden z kandidátů na nového šéfa Fedu, na CNBC komentoval poslední dění v americké centrální bance. Tedy konkrétně rozhodnutí Jay Powella zůstat členem vedení Fedu i poté, co jej v jeho čele nahradí Kevin Warsh. Powell argumentuje politickými tlaky na Fed s tím, že nemá jinou možnost než zůstat členem vedení, což by napomáhalo pokračující nezávislosti centrální banky. Zervos to komentoval jako čistě politický krok, který je vysoce nestandardní. Na CNBC k tomu dodali, že vysoce nestandardní byly zejména dosavadní snahy vlády o předčasný odchod Powella a další vládní tlaky na Fed. S tím ovšem Zervos souhlasí.
Stratég si myslí, že Warsh má i v současné situaci přesvědčivé argumenty pro další pokles sazeb. Měly by stát na pozitivním vývoji na straně agregátní nabídky. Zervos poukázal i na to, že od vypuknutí konfliktu na Blízkém východě prudce vzrostly ceny ropy a trhy už nepočítají s dvojím snížením sazeb. I přesto však akciový trh roste. „Představte si, kde by byl, kdyby ke konfliktu nedošlo.“ Podle experta to ukazuje, že snižování sazeb není z hlediska akcií ani třeba, je tu „podnikatelsky přívětivé prostředí, jasno na straně daní.“ I vývoj na dolaru a dluhopisech podle experta naznačuje, že konflikt není „nějakým významným makroekonomickým příběhem, který zastaví akciový trh.“
Spor bez sympaťáků: Alex Heath ze Sources na CNBC řekl, že „ChatGPT neroste tak rychle jako v minulosti a zároveň platí, že OpenAI je omezena na straně výpočetního výkonu.“ Na CNBC k tomu dodali, že dochází k poklesu tržního podílu ChatGPT, naopak roste třeba podíl . Na akciovém trhu se v této souvislosti více uvažuje o tom, jaké přínosy může mít AI na straně zisků obchodovaných firem. Heath k tomu řekl, že jedna věc jsou výsledky společnosti OpenAI, ale druhá to, kolik firem a jaké částky už byly do AI celkově investovány. A jak moc se řada firem vydala tímto směrem. Riziko spojené s možnými problémy OpenAI je tak podle něj nyní menší než třeba před rokem.
Expert poukázal na fakt, že OpenAI by ráda udělala IPO, ale jedou z podmínek úspěšnosti je podle něj to, aby Sam Altman měl podíl na jejím akciovém kapitálu. Ten má momentálně jen nepřímo přes jiné firmy, což Heath hodnotí jako vážný nedostatek v tom, jak funguje správa firmy. Na to, aby došlo ke změně, ale musí proběhnout soud s Elonem Muskem, který „zpochybňuje samotný základ toho, čím OpenAI dnes je.“ To, jak jsou polarizované názory na tuto věc, přitom ukazují obtíže při shánění nestranných porotců.
Na CNBC uvedli, že Elon Musk v toto sporu v podstatě vystupuje jako zneuznaný zakladatel OpenAI, který chce, aby firma fungovala „jako charita“. OpenAI jej na X popsala jako „frustrovanou konkurenci“. Heath si myslí, že zčásti je pravda obojí. Pro Muska je OpenAI konkurencí, ale zároveň byla založená jako neziskovka a „podařilo se jí z toho vycouvat a pokud jí to vyjde, je to návod pro jiné firmy.“ Podle experta také existují jasné důkazy, že Musk chtěl aby se OpenAI stala nakonec součástí Tesly a ve výsledku „v tomhle sporu nejsou žádní jasní sympaťáci“.
AI téma na akciích: ukazuje vývoj na vybraných skupinách akcií – ty spojené s investicemi do AI infrastruktury si vedou zdaleka nejlépe, za nimi figurují velcí hyperscaleři, u kterých po předchozí korekci nyní přišla rally. Nejhůře je na tom software:
Názorové rozdíly mezi akciemi a dluhopisy: Subadra Rajappa ze se na CNBC věnovala úvahám o dluhových krizích. Ty podle ní nejsou namístě, i když dluhový vývoj v zemích jako USA obavy vyvolávat může. O takové krizi mluvil šéf Jamie Dimon, Rajappa v této souvislosti připomněla rok 2022. Tehdy investoři znatelně ztráceli důvěru v další rozpočtový a dluhový vývoj ve Velké Británii. Obecně pak podle ní přichází zlomový okamžik ve chvíli, kdy se dluhové sazby dostávají nad tempo růstu celé ekonomiky. Podle odhadů Rozpočtové kanceláře Kongresu by k tomu v USA mohlo dojít v roce 2031. „Má to být za pět let, ale je to něco, co si zaslouží pozornost.“
Rajappa dodala, že nyní je těžké si představit pokles sazeb u vládního dluhu. Jednak totiž přetrvávají inflační tlaky, a to i ty dlouhodobější, a k tomu „neexistuje vůle řešit problém rostoucích vládních dluhů. Není to výhled na zvyšování daní a neexistuje jednoduchý způsob, jak dluhy vyřešit rychlejším hospodářským růstem.“ Podle ekonomky je tak pravděpodobné, že sazby a výnosy vládních dluhopisů „v dohledné budoucnosti porostou, nebo alespoň zůstanou na současných úrovních.“
Podle expertky v současnosti panuje velký názorový rozdíl mezi americkými akciovými trhy na straně jedné a dluhopisovými trhy na straně druhé. „Dluhopisoví investoři se dívají na věci, jako je inflace, zadlužení, dolar… Já si myslím, že stagflace je stále možností zejména v době, kdy ceny ropy jdou nahoru a ne dolů.“ Akciový trh ale podobná témata ve svých valuacích moc neodráží.