Aktualizováno Evropští lídři se na summitu Evropské unie v noci na dnešek shodli, že chtějí, aby Řecko zůstalo v eurozóně. Po jednání to řekl unijní prezident Herman Van Rompuy. Současně ale dodal, že unie chce, aby Atény plnily své závazky vůči partnerům, kteří jim poskytli výraznou finanční pomoc.
Podle předsedy Evropské komise Josého Barrosa bude eurozóna stát za Řeckem, když si Řecko bude stát za svými závazky. Podobně se vyjádřila třeba i německá kancléřka Angela Merkelová. Euro v reakci v průběhu nočního obchodování kleslo až na úroveň 1,2554 USD/EUR a v úvodu dne se postupně zotavuje až na aktuálních 1,2585 dolaru k euru.
Intradenní vývoj kurzu USD/EUR (online):
Van Rompuy podotkl, že eurozóna už uvolnila společně s Mezinárodním měnovým fondem na podporu Řecka od roku 2010 téměř 150 miliard eur. "Zajistíme, že evropské strukturální fondy a nástroje budou mobilizovány, aby přivedly Řecko na cestu k růstu a tvorbě míst," uvedl.
Spekulace i reálné politické debaty o tom, že by Řecko nyní 17člennou eurozónu mohlo opustit, zesílily v souvislosti s nedávnými parlamentními volbami. V nich uspěli kritici podmínek, které Aténám mezinárodní partneři dali výměnou za schválení druhého záchranného balíku půjček ve výši 130 miliard eur. Tyto podmínky vedou v Řecku k tvrdým škrtům, které vyvolávají mezi lidmi nevoli. Z Řecka stále častěji zaznívá, že bude chtít podmínky spjaté s půjčkami upravit.
Například český premiér Petr Nečas, jehož země ale není součástí eurozóny, před schůzkou podotkl, že odchod Řecka z eurozóny je reálnou variantou a že vystoupení bude za určitých podmínek jedinou možností. Dopady takového kroku by ale podle něj dolehly i na Českou republiku.
Šéfové států a vlád "sedmadvacítky" se v Bruselu k mimořádnému neformálnímu jednání, které mělo za cíl připravit červnový summit EU, sešli ve snaze hledat řešení pro nastartování růstu evropské ekonomiky. Té se v poslední době nedaří, přičemž sílí hlasy tvrdící, že je třeba se nesoustředit jen na škrty a reformy, ale i na podporu hospodářství.
Van Rompuy zdůraznil, že úsporná opatření a podpora růstu nejdou proti sobě. "Jde o dvě strany jedné mince," poznamenal. Lídři se shodli na potřebě dokončení jednotného trhu v EU. Chtějí také, aby se unie byla schopna co nejdříve dohodnout na jednotném evropském patentu, čemuž doposud brání spor o to, kde by měl sídlit patřičný patentový úřad. Lídři také vyzvali k debatě o navýšení kapitálu Evropské investiční banky (EIB) na podporu růstu a zaměstnanosti.
Debatovalo se i o společných dluhopisech, tzv. eurobondech. "Česká republika patří mezi ty země, které se tváří velmi skepticky, velmi odtažitě na možnost vydávání těchto dluhopisů," řekl Nečas. Obává se, že by mohly vést k rozvolnění fiskální disciplíny. Právě o eurobondy ale nadále panuje střet mezi Francií a Německem, což bylo dalších faktorem tlačícím trhy dolů.
"Eurobondy nepřispívají k obnově růstu v eurozóně," prohlásila Merkelová. Evropské smlouvy podle ní zakazují vzájemné přebírání závazků mezi jednotlivými státy v EU. "To podle mého názoru zahrnuje i eurobondy," dodala. Mezi opatření povzbuzující hospodářský růst naopak zařadila "prohloubení vnitřního trhu". "Navrhnu, abychom zlepšili mobilitu pracovního trhu, protože v některých zemí se hledají kvalifikovaní pracovníci a v jiných je vysoká nezaměstnanost," řekla Merkelová.
Německo se podle ní chce také zasazovat o užší spolupráci v rozličných projektech týkajících se reformy sociálních systémů a regulace pracovního trhu v eurozóně. Podle Merkelové je zapotřebí také většího nasazení Evropské investiční banky ve prospěch obnovy růstu v unii.
(Zdroj: čtk, Bloomberg, AFP, AP)