Aktualizováno Česká ekonomika si vede hůře proti očekávání a v důsledku klesající domácí poptávky v ní převažují protiinflační rizika, řekl člen bankovní rady České národní banky Lubomír Lízal v rozhovoru pro agenturu Bloomberg. Oslabování koruny přitom podle něj změkčuje měnové podmínky.
„Ekonomika je na tom proti odhadům hůře a celková situace vede k oslabování koruny. Poslední prognóza sice počítala s poklesem úrokových sazeb, byla však založená na předpokladu jiného, silnějšího směnného kurzu,“ uvedl Lízal, který spolu s dalšími třemi kolegy hlasoval na květnovém zasedání bankovní rady pro ponechání hlavní úrokové sazby beze změny na rekordním minimu 0,75 procenta. Pro snížení sazby o čtvrt procentního bodu zvedli ruku guvernér Miroslav Singer a viceguvernér Vladimír Tomšík. Naopak pro zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu hlasovala členka bankovní rady Eva Zamrazilová.
Květnová prognóza předpovídá pro zbytek letošního roku pokles tržních úrokových sazeb, což naznačuje uvolnění měnové politiky. Bankovní rada ČNB bude o jejím nastavení rozhodovat opět 28. června. Od zveřejnění aktuální předpovědi ČNB vyšla nižší čísla o HDP, zatímco inflace je více méně v souladu s očekáváním a dost významně oslabuje koruna, která tak uvolňuje měnové podmínky, míní Lízal. Při rozhodování o nastavení sazeb na červnové schůzi vezme podle svých slov v úvahu slabší poptávku a kurz koruny. Rizika pro dosavadní prognózu jsou podle něj spíše na protiinflační straně, právě kvůli slabé poptávce, což naznačuje, že by se mohl klonit k nižším sazbám.
Slabou tuzemskou poptávku zmínil ve svém pátečním komentáři i viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík, který také řekl, že potvrzení recese v české ekonomice nemění nic na jeho názoru na vývoj sazeb; nevyloučil přitom žádné změny měnové politiky.
Páteční revize dat HDP ukázala o něco lepší výsledky české ekonomiky než první oficiální odhad. Došlo ke zmírnění mezikvartálního poklesu z 1,0 na 0,8 procenta, meziroční propad byl zmírněn z 1,0 na 0,7 procenta. ČNB revizi dat komentovala tím, že představují riziko směrem dolů pro její poslední makroekonomickou prognózu. V té centrální banka počítá se stagnací ekonomiky letos a růstem o 1,9 procenta v příštím roce v souvislosti s oživením zahraniční poptávky.
Maloobchodní tržby v dubnu klesly o 4,1 procenta, nejvíce za dva roky, a index nákupních manažerů ve výrobě klesl v květnu nejníže za posledních 33 měsíců. Inflace v květnu (měřena indexem spotřebitelských cen) zpomalila meziroční tempo na 3,2 procenta z 3,5 procenta v dubnu a byla nejnižší od začátku roku. Indikátor inflace relevantní z hlediska měnové politiky (růst cenové hladiny očištěný o prvotní dopad změn v nepřímých daních) zpomalila v květnu na 2 % a dosáhla tak cíle ČNB. Podle jejího odhadu by měla dále klesnout na 1,5 % ve 2Q13.
„Předpokládám, že dojde k další změně daňových sazeb, obzvlášť daně z přidané hodnoty, což i v příštím roce zachová určitou diferenci mezi hlavním ukazatelem inflace a tím pro měnovou politiku. Co považuji za důležité je, jak tato vyšší inflace ovlivní vyjednávání o mzdách,“ uvedl Lízal.
Dopady vládou plánovaných rozpočtových opatření a důsledky dluhové krize v eurozóně na českou ekonomiku postihuje alternativní scénář prognózy. S přihlédnutím k dodatečné rozpočtové konsolidaci odhaduje centrální banka růst ekonomiky v příštím roce na 1,1 procenta. „Investoři mají tendenci hodnotit jakákoli evropská aktiva hůře a sentiment je v současnosti nakloněn spíše slabší, než silnější koruně. Data o vývoji HDP byla také negativním signálem a budou pravděpodobně faktorem slabšího kurzu koruny, než s jakým počítá náš odhad,“ podotkl Lubomír Lízal.
(Zdroj: Bloomberg, Reuters)