Schäuble: Nová řecká vláda by měla přestat žádat o další pomoc a pustit se do práce. Trojka odkládá návrat do Atén

Nová řecká vláda by měla přestat žádat o další pomoc a místo toho se rychle snažit přijmout reformy dohodnuté výměnou za předchozí pomoc od svých evropských partnerů. Uvedl to v rozhovoru pro list Bild am Sonntag německý ministr financí Wolfgang Schäuble.

Schäuble v rozhovoru mluví neobvykle otevřeně. Podle něj Řecko ztratilo velkou část důvěry Evropy během dluhové krize. Ukazují to i průzkumy veřejného mínění ze čtyř největších ekonomik eurozóny zveřejněné v listu.

"Nejdůležitějším úkolem, který má před sebou nový premiér (Antonis) Samaras je schválit dohodnutý program rychle a bez dalšího prodlení místo toho, aby se ptal, co dalšího mohou ostatní udělat pro Řecko," prohlásil Schäuble, který je blízkým spojencem kancléřky Angely Merkelové a nejvlivnějším ministrem financí v Evropě. "Míč je nyní na straně Řecka," uvedl Schäuble. "Mají to ve svých rukách, získat zpět důvěru lidí z Evropy. Toho dosáhnou jen konkrétními činy a skutky." 

V sobotu představený oficiální program nové řecké vlády hodlá zrušit některé daně, pomoci chudým a nezaměstnaným, zastavit propouštění státních zaměstnanců. "Obecným cílem je zastavit další snižování platů a penzí a již nezvyšovat daně," uvádí prohlášení vlády, která vznikla po volbách před týdnem. Vláda rovněž nemíní již propouštět další státní zaměstnance a prodloužit podporu v nezaměstnanosti.

Vláda také oficiálně potvrdila, že bude požadovat aspoň o dva roky více na zavedení tvrdých rozpočtových reforem, které vyžadují podmínky mezinárodní záchranného úvěru za 130 miliard eur. Řecko chce mimo jiné prodloužit o dva roky termín pro snížení rozpočtového schodku na 2,1 procenta hrubého domácího produkt z 9,3 procenta v roce 2011. Současný termín je rok 2014. Prodloužení termínu by si ale vyžádalo dalších 16 až 20 miliard eur. "Konečný fiskální cíl tak může být dosažen bez dalšího snižování platů a penzí...ale omezováním plýtvání a cíleným bojem s korupcí a s neplacením daní," uvádí prohlášení. Podle nynějších podmínek by Řekové měli požadované změny zavést do poloviny roku 2014.

Řecko je od května 2010 závislé na dvou záchranných plánech, které připravila EU a Mezinárodní měnový fond (MMF). Výměnou za pomoc se Řecko zavázalo k hlubokým škrtům a ke zvyšování daní. Po nich následoval další propad ekonomiky a růst nezaměstnanosti a zadlužení. S nezaměstnaností ve výši 22 procent a s prudkým zhoršením životních podmínek získaly na podpoře strany, které zahraniční záchranné balíky odmítaly úplně. Ve volbách nicméně těsně prohrály.

Rychlému posunu v jednáních o podmínkách záchranného úvěru pro Řecko ale brání hospitalizace dvou velmi důležitých členů nové řecké vlády. Trojka se měla setkat s premiérem Antonisem Samarasem a budoucím ministrem financí Vasilisem Rapanosem již tento týden, návštěvu ale kvůli jejich zdravotnímu stavu odložila. Nový premiér podstoupil v sobotu operaci oční sítnice a ministr financí v pátek skončil v nemocnici poté, co se mu udělalo nevolno. Nový termín návštěvy komisařů trojky zatím nebyl stanoven.

"Návštěva trojky byla odložena o několik dní," uvedl úředník EU, který si nepřál být jmenován. "Nový termín bude oznámen v příštích dnech," dodal. Podle agentury DPA by trojka mohla přijet do Atén 2. července.

Oba výše zmínění vrcholní představitelé řecké politické scény tento týden rovněž nepojedou na důležitý summit EU do Bruselu. Evropští lídři se budou na dvoudenním summitu Evropské unie, který se bude konat ve čtvrtek a v pátek, zabývat pravděpodobně nejen hospodářským růstem a nezaměstnaností, ale zaměří se také na situaci krizí postiženého Řecka, Španělska a Itálie. Řecký premiér se již nechal slyšet, že chce jednat s věřiteli o zmírnění podmínek pomoci a summit měl být důležitým testem, zda bude mít vláda šanci se svým požadavkem uspět.

Klimatu před jednáními nepomohla víkendová zpráva řeckého týdeníku To Vima, že Řecko v letech 2010 a 2011 zaměstnalo přibližně 70.000 nových státních zaměstnanců a porušilo tak dřívější dohodu s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem o poskytnutí finanční pomoci výměnou za úsporná opatření. Nejvíce zaměstnanců prý přibylo v místních samosprávách, ve zdravotnictví, v policii a v kultuře. 

List se odvolává na první interní zprávu mezinárodních věřitelů zadluženého Řecka, tedy EU, MMF a Evropské centrální banky, a na údaje ministra financí bývalé řecké prozatímní vlády Jorgose Zanniase. Podle Zanniasovy zprávy má země oficiálně nadále 692.000 státních zaměstnanců, ačkoli do důchodu jich v roce 2010 odešlo 53.000. Většina uvolněných míst prý byla okamžitě obsazena. Podobně v roce 2011 ze státní sféry odešlo 40.000 lidí, čisté snížení pracovních úvazků však bylo pouze 24.000. 

Řecko přitom v rámci poskytnutí prvního balíku mezinárodní finanční pomoci slíbilo, že za každých pět lidí, kteří odejdou ze státního sektoru, přijme jen jednoho zaměstnance. Místo povolených 8000 nových státních zaměstnanců jich však byl přijat asi dvojnásobek, uvedla To Vima.

(Zdroj: ČTK, AP, DPA, To Vima)